"Jak tu mohl roky pracovat?" Šlechtová žádá vysvětlení, proč armádní počítače chrání obhájce Kremlu

Jan Wirnitzer Jan Wirnitzer
26. 3. 2018 11:55
Ministryně obrany Karla Šlechtová se zajímá o zaměstnance svého resortu, který se zastával například invaze do Československa v roce 1968.
Ministryně obrany Karla Šlechtová.
Ministryně obrany Karla Šlechtová. | Foto: ČTK

Praha - Případ Lubomíra Č., který se na ministerstvu obrany stará o ochranu armádních počítačových systémů a zároveň aktivně kritizuje Západ a obhajuje putinovské Rusko, začal zajímat ministryni obrany Karlu Šlechtovou.

Krátce poté, co on-line deník Aktuálně.cz na případ upozornil, se ministryně obrátila na nadřízené Lubomíra Č., který je zařazen v jedné ze složek bezpečnostního odboru ministerstva.

"Je pro mě překvapením, že osoba s takovými názory pracuje roky na ministerstvu obrany. Vydala jsem okamžitě úkol jeho nadřízenému, aby mi k tomu podal vysvětlení," sdělila Aktuálně.cz ministryně obrany Karla Šlechtová.

Lubomír Č. se pro Aktuálně.cz a Hospodářské noviny vyjadřovat nechce. Není prý přesvědčen, že by dostal odpovídající prostor.

Deník Aktuálně.cz upozornil na to, že Lubomír Č. aktivně diskutuje ve facebookové skupině "Českoslovenští vojáci v záloze proti válce plánované velením NATO". Její členové se otevřeně staví na stranu Kremlu a vnímají Západ jako vojenského agresora a hrozbu, proti níž se jednou postaví se zbraní v ruce.

Pracovník ministerstva obrany například obhajoval sovětskou invazi do Československa slovy, že "až dnes, kdy máme osobní zkušenost s havlistickou svoločí, můžeme pochopit, že vojska Varšavské smlouvy tehdy opravdu přijela zabránit puči a převzetí moci těmito nechutnými krysami".

Protesty proti vládám Andreje Babiše a Roberta Fica v Česku a na Slovensku zase označil za "protiústavní puč" maskovaný za uměle vyvolané záminky a navrhl jednat v souladu s článkem 23 Listiny základních práv a svobod - tedy dle práva postavit se na odpor podmíněný nutností chránit demokratické zřízení.

Odborníci oslovení redakcí Aktuálně.cz - exposlanec Ivan Gabal a bývalí ředitelé civilní rozvědky Karel Randák a František Bublan - se shodují, že působení člověka s takovými názory na pracovišti zodpovědném za ochranu citlivých armádních dat je bezpečnostní riziko.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy