Na 84. místě mezi Uruguayí a Chile. Tak si Česká republika stojí, pokud jde o zastoupení žen ve sněmovně. V poslaneckých lavicích s 200 místy totiž aktuálně sedí pouhých 45 žen čili 22,5 procenta osazenstva dolní komory. Příliš odlišné to nebývá ani v komunální politice a z tohoto pohledu ještě horší to je v českém Senátu.
Ke Švédsku, Finsku či Bolívii, tedy k zemím, které už dosáhly vyrovnaného zastoupení obou pohlaví, má Česko v tomhle ohledu ještě poměrně dost daleko. Navíc je téměř jisté, že podobné statistiky zůstanou v Česku pravidlem i po říjnových volbách.
Strany totiž do krajských voleb posílají na kandidátkách v průměru jen 27,6 procenta žen - ještě o 2,5procentního bodu méně než v minulých volbách. Podíl žen nominovaných do Senátu se pak od posledních voleb snížil dokonce až na 16,2 procenta.
"Situace se mění volby od voleb, z premiantů se stávají propadlíci a naopak. Například Piráti se oproti minulým volbám výrazně zlepšili a mezi ostatními stranami vynikají. Naopak obě vládní strany, které v minulosti nominovaly nejvíce žen, jim letos moc příležitostí nedaly," říká Veronika Šprincová, ředitelka Fóra 50 %, které usiluje o vyvážené zastoupení žen a mužů v české politice.
Na celkově horším zastoupení žen v krajských volbách se podepsala zejména změna přístupu ČSSD. Strana totiž v minulých volbách uplatnila svou kvótu alespoň 40procentního zastoupení žen na kandidátkách. Tohle pravidlo však partaj loni zrušila a letos už za ČSSD do vedení krajů kandiduje jen necelých 23 procent žen.
Ani přesto na tom však z parlamentních stran nejsou sociální demokraté nejhůře. Najde se hned několik stran či hnutí, které dávají ženám ještě menší příležitost. Vůbec nejméně žen kandiduje za Trikolóru - pouhých 18 procent. Mluvčí strany Ivana Kerlesová na tom však nic zvláštního nevidí a myšlenku genderově vyvážené kandidátky odmítla jako "sexistické uvažování".
"Až do vašeho dotazu jsme neměli tušení, kolik procent žen na kandidátce máme, stejně jako nevíme, kolik je tam modrookých, leváků nebo Romů. Nerozlišujeme lidi podle jejich vrozených vlastností, ale schopností," říká Kerlesová, která je sama jednou z mála výjimek, protože za hnutí kandiduje na post jihočeské hejtmanky.
Nemá prý pocit, že by Trikolóra nějak upřednostňovala mužské kandidáty, a nízké počty žen v politice si vysvětluje jejich nezájmem o ni. "Různá povolání a zájmy jsou různě atraktivní pro rozdílná pohlaví. Například na kurzy břišních tanců nechodí moc mužů, na metalových koncertech zase nepotkáte tolik žen. Tam vám to asi divné nepřijde, proto nechápu, proč by politika měla být jiná," říká Kerlesová.
Na druhé příčce od konce se v tomto srovnání s dvaceti procenty žen na krajské kandidátce umístila ODS a TOP 09. Nicméně ani ty strany, které letos dávají ženám největší prostor, se vyváženosti pohlaví nikterak neblíží. Nejvíce žen mají na krajské kandidátce SPD a KDU-ČSL - jenže i v jejich případě je tam žen pouze 27 procent.
Český senát zůstane doménou mužů
Ještě méně ženských jmen si voliči přečtou na senátních kandidátních listinách. To ve výsledku vede k tomu, že už teď je jasné, že v celé pětině senátních obvodů, v nichž letos proběhnou volby, budou zvoleni muži - jednoduše proto, že tam pro žádnou ženu hlasovat možné není.
Ze současných parlamentních partají bude v senátních volbách stranické barvy hájit nejvíc žen u Pirátů, konkrétně 23,1 procenta, a poté u hnutí STAN - 20 procent. Nejhůře jsou na tom v tomto ohledu sociální demokraté, kteří do boje o senátorskou židli letos nevyslali ani jednou ženu - z jednadvaceti kandidátů.
Podobně je na tom i TOP 09, která letos také žádnou ženu nenavrhla. Zde je však třeba zmínit, že Miroslavu Němcovou sice na kandidátku nominovala ODS, ale ve skutečnosti kandiduje za koalici ODS, STAN a právě TOP 09. Ani tak to ale není nejlepší výsledek pro jedinou parlamentní stranu, která má ženu ve svém čele.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová nicméně slibuje, že se tyto počty brzy změní. "Určitě bych ráda uvítala mezi kandidáty daleko více žen. Z pohledu kandidátek do Senátu to tak nemusí vypadat, ale současné trendy k tomu směřují a v krátkém časovém horizontu očekávám, že se to začne projevovat také v nejvyšších patrech politiky," říká.
Navíc prý doufá, že v tomto procesu sama sehraje pozitivní roli. "Přála bych si, aby mé působení bylo pro ženy alespoň částečnou inspirací i důkazem, že politika není jenom pánská jízda," dodává předsedkyně TOP 09.
Sociální demokraté na otázky, proč do senátních voleb nevyslali jedinou ženu, redakci Aktuálně.cz neodpověděli. Situaci už ale komentovali dříve pro server iDNES.cz.
"Respektujeme nominace z jednotlivých okresů i krajů a takto byli naši kandidáti nominováni. My jsme jim do toho nijak nezasahovali. Je to výsledek demokratického procesu. Byl bych rád, kdyby žen bylo více, máme v tom evidentně jisté rezervy a do budoucna na tom musíme zapracovat," řekl serveru předseda strany Jan Hamáček.
Když se chce, tak to jde
Podle ředitelky Fóra 50 % Veroniky Šprincové by však na větší rovnováze pohlaví měly strany pracovat neustále, a ne to pouze slibovat po představení kandidátek. "Letošní volby opět jasně ukazují, že pokud není k vyrovnávání zastoupení mužů a žen v politice přistupováno systematicky, je to běh na dlouhou trať," upozorňuje.
Přitom skutečnost, že ženy o politiku zájem mají, dokazují zejména menší neparlamentní strany. Například za Demokratickou stranu zelených kandiduje v krajských volbách 83 procent žen. Skutečně vyrovnané zastoupení obou pohlaví pak voliči najdou na kandidátních listinách Strany zelených a Rozumných.
