Boj s dezinformacemi si při svém nástupu vybrala vláda Petra Fialy z ODS jako jednu z priorit. Předchozí kabinet Andreje Babiše z ANO kritizovala za to, jak vlažně k problému přistupoval. Pokrok ale neudělala, uvádí čerstvá analýza ministerstva vnitra. Případnému dezinformačnímu útoku nedokáže Česko čelit.
"Za současného stavu nebude schopno tento útok identifikovat, reagovat, ani efektivně zkoordinovat složky, které se již boji proti dezinformacím či strategické komunikaci částečně věnují," uvádí dokument, který vnitro vypracovalo ve spolupráci s ministerstvy obrany a spravedlnosti. Vláda schválila materiál ve středu, Aktuálně.cz ho má k dispozici.
Výzkumy přitom ukazují, že dezinformacím věří zhruba čtvrtina Čechů, konspiracím o covidu-19 dokonce podlehla až třetina. Nízkou odolnost popisuje i vládní analýza. "Nejsou zde zabudované mechanismy společenské a institucionální obrany vůči působení dezinformací," stojí v dokumentu.
Chybějící systém kritizuje i analytik František Vrabel, expert na dezinformace a zakladatel společnosti Semantic Visions. "Vláda se připravuje na to, že přijde vlna, ale jde o soustavné vlnobití, kterému je naše obyvatelstvo již roky vystaveno," prohlásil.
Ve středu navíc vláda odvolala zmocněnce pro oblast médií a dezinformací Michala Klímu. Bývalý dlouholetý mediální manažer byl ve funkci od loňského března. Vláda tehdy po ruské invazi na Ukrajinu a vlně kyberútoků sestavila na Úřadu vlády tým pro strategickou komunikaci státu s Klímou v čele. Podle zdrojů Aktuálně.cz teď ale ztratil důvěru kabinetu. Experti přitom po podobném koordinátorovi volali roky.
"Obecně se boj s dezinformacemi nepovedl. Kombinace, do které Klíma spadl, tedy řízení strategické komunikace a funkce zmocněnce pro dezinformace i média, byla nešťastná," uvedl Vrabel. "Klíma nebyl silný v komunikaci s veřejností a transparentní v tom, co se připravuje. Agendu dostatečně neprosazoval, aby došlo ke změnám, ke kterým se kabinet zavázal," dodal expert na dezinformace z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
Koordinaci boje s dezinformacemi převezme poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. "Převedení části agendy pod něj je cesta, kterou je třeba se vydat. Personálně jsme na tom líp než před půlrokem, pokud bude potřeba, tým ještě posílíme," uvedl mluvčí vlády Václav Smolka.
Pojar má mít na starosti hrozby způsobené vlivem cizích mocností, nejčastěji propagandu z Ruska či Číny. Pod Bezpečnostní radou státu vzniká navíc pracovní skupina, která se bude vlivem cizích mocností zabývat. Podle Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky má ale Pojar už teď úkolů dost, hrozí tedy, že na čelení dezinformacím nebude mít jeho tým prostor.
Stejná obava panuje i mezi pracovníky Úřadu vlády. "Je známo, že ho boj s dezinformacemi nezajímá a nechce ho řešit," uvedl zdroj z vlády pod podmínkou zachování anonymity. Pojar se ke kritice vyjádřit odmítl.
Kromě samotného boje poukazuje vládní analýza také na nedostatečné zabezpečení strategické komunikace. V příslušném oddělení na Úřadu vlády pracují na plný úvazek jen čtyři lidé. Vrabel upozorňuje, že obě oblasti je potřeba oddělit. "Pojar pravděpodobně povede oblast, která se týká nepřátelské propagandy. Předpokládám, že nebude zodpovídat za strategickou komunikaci, tu musí mít na starost někdo jiný, nesmí se to míchat," řekl.
V zahraničí je přitom běžné, že s komunikací pomáhají tisíce lidí. V Německu funguje Vládní komunikační služba s více než pěti tisíci lidmi. Tvoří ji týmy na jednotlivá témata - od koronaviru k válce na Ukrajině. Velká Británie zavedla vlastní systém v roce 2018, kdy vláda nabyla podezření, že do referenda o vystoupení z Evropské unie zasahuje Rusko. Vznikly vládní i neziskové organizace, které postavily komunikaci na úroveň vojenských či finančních prostředků použitelných ve válce.
"Každý by si dovedl představit, že se tu mávnutím kouzelného proutku vytvoříme něco podobného jako v Británii," sdělil vládní mluvčí Smolka. "Vše je čerstvé, stavíme to na zelené louce," dodal. Ideální by podle něj bylo pokračovat za stávajících kapacit. Pokud to nepůjde, řešit, jak je posílit.
Podle expertů se tak Fialova vláda ocitá v podobné situaci, jako předcházející Babišův kabinet, který v boji s dezinformacemi udělal první kroky. Sice se k němu hlásí, postupuje ale pomalu. Svým přístupem se dostává do stavu, o kterém odborníci mluví jako o bezpečnostním zpoždění.
"Jedna strana vynakládá obrovské finanční i politické prostředky s cílem totální konfrontace, zatímco druhá se drží zavedených pravidel války a míru. Slovy odborníka na kremelské dezinformace - my hrajeme šachy, zatímco Ruská federace boxuje," píše se v ministerské analýze s odkazem na slova bezpečnostního experta Jakuba Kalenského, který se problému dezinformací dlouhodobě věnuje.
