Jan Tkadlec z Ostravy zažaloval stát kvůli tomu, že mu změnil rodné číslo bez jeho vědomí.
Požadoval kompenzaci dva miliony korun a dalších 250 000 korun za každý měsíc, kdy je bez dokladů. Vrchní soud v Olomouci ale dnes jeho žalobu stejně jako předtím Krajský soud v Ostravě zamítl. Soudci ale také potvrdili, že stát v Tkadlecově případě chyboval a měl by vše napravit.
"To, co se stalo není v pořádku. Soud ale nemůže státní správě nařídit, aby vyloučila nebo zmírnila problémy, které chybou vznikly, i když by to bylo žádoucí. Neštěstí řízení je v tom, že žalobci se nepovedlo prokázat to, co zažaloval. Bylo to velké pochybení, ne svévolná změna," řekl soudce Vojtěch Brhel.
"Podám stížnost k Ústavnímu soudu a požádám o americké občanství. Chci žít v právním státě," řekl po rozsudku Tkadlec.
V polovině devadesátých let se totiž při privatizaci zjistilo, že Jan Tkadlec z Ostravy a Pavel Zelinka z Prahy mají stejná rodná čísla. Pavla Zelinku kontaktovala Správa sociálního zabezpečení a původní číslo mu ponechala.
Změnu nechci
Janu Tkadlecovi rodné číslo v roce 2001 Česká správa sociálního zabezpečení změnila, on sám se ale o změně dověděl náhodou. Se změnou nesouhlasil a předloni v dubnu dokonce odmítl převzít občanský průkaz. Jeho nové doklady jsou tak stále na magistrátu v Ostravě.
"Nemohu si nové doklady převzít, byl bych ohrožen. Úřady mi nedaly do ruky žádné potvrzení nebo doklad o tom, že se stala chyba a že mě změnily číslo. Nevyměnily mi rodný list. Jak budu dalším úřadům, například finančnímu, vysvětlovat, že jsem podnikal léta pod jiným rodným číslem?" říká stavitel Tkadlec, který míní, že mu stát velmi zkomplikoval a stále komplikuje život.
Žije už tři roky s neplatnými doklady. "Například DIČ mám pod prvním rodným číslem, na důchod si platím pod prvním číslem. Nemůžu odjet na dovolenou, ani se nikde ubytovat, nemůžu si vyzvednout peníze na poště. A co manželka? Bude to vlastně moje manželka, když jsem si ji bral s jiným číslem," říká.
"Stát nemá jasno, jaké rodné číslo mám," tvrdí navíc muž a soudu ukázal dokumenty magistrátu, který mu na staré číslo odmítl vydat pas, ale také dokumenty finančního úřadu a správy sociálního zabezpečení, které ho naopak vedou stále pod starým rodným číslem.
Úřednice chybovala
Podle ostravského soudu stát muži nezměnil číslo úmyslně. Chyby se podle soudce dopustila v roce 1967 úřednice, která muži číslo při přepisování do nového rodného listu změnila, když za lomítkem napsala jinou číslici.
"Pracovnice úřadu může jako každý člověk udělat chybu," uvedl ostravský soudce Otakar Pochmon. Přesto podle něj úřady nepostupovaly správně a solidně. "Žádný zákon však neporušily," uvedl.
Krajský soud v Ostravě, který případ posuzoval, Tkladlecův nárok na odškodné zamítl. Současnou situaci si podle soudce Tkadlec zavinil sám, když odmítl s úřady dále spolupracovat.
Ještě na začátku devadesátých let mělo problémy se shodnými rodnými čísly na sto tisíc lidí, na vině byla neexistující centrální evidence obyvatel v minulosti.
Postupem času úřady duplicitní rodná čísla opravovaly, přesto jsou s nimi stále problémy. Ještě na konci devadesátých let řešilo tyto problémy například jen v Praze na sedm a půl tisíce lidí.
