Do středečních 13 hodin byl premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš z pohledu trestního práva takzvaně čistý. Jeho stíhání bylo dozorovým státním zástupcem Jaroslavem Šarochem pravomocně zastavené. Babiš je však vedle svého premiérského úřadu také poslancem a ty před pravomocí policie a žalobců chrání imunita. Ústavní právník Jan Kudrna proto zpochybňuje, zda se po zásahu nejvyššího žalobce stal Babiš rovnou znovu obviněným.
Kudrna připouští, že o trestním stíhání je možné rozhodnout dvakrát. "Lze si představit nové trestní stíhání osoby po uplynutí určité doby, během níž by orgány činné v trestním řízení získaly nové poznatky. V případě člena parlamentu by byl ovšem třeba nový souhlas s trestním stíháním," uvedl ve středečním vydání Hospodářských novin.
Zpochybnil tak, zda je nyní o premiéru Babišovi s ohledem na imunitu možné se stoprocentní jistotou rovnou mluvit jako o obviněném. "Možná není zcela nepochybné, že je na základě rozhodnutí Pavla Zemana možné pokračovat v popisovaném trestním stíhání předsedy vlády bez nového souhlasu Poslanecké sněmovny," upozornil. Obdobnou pochybnost vznesl v DVTV také advokát a bývalý žalobce Jan Vučka.
Je to stejný skutek, jedno vydání stačí
Deník Aktuálně.cz oslovil tři právní experty, aby je s Kudrnovou úvahou konfrontoval. Všichni mají za to, že vyšetřování Babiše může bez dalšího pokračovat. Ústavní právník Jan Kysela odkazuje k důvodu, proč nejvyšší žalobce verdikt o zastavení stíhání zrušil. "Mně se zdá, že pokud to rozhodnutí (Jaroslava Šarocha) bylo protizákonné, tak z toho protizákonného rozhodnutí nemohou plynout důsledky, třeba toho typu, o němž mluvíte."
Kysela také připomíná, že Babiše stávající sněmovna už policii jednou vydala. "Pokud Poslanecká sněmovna vydala svého člena ke stíhání pro skutek opřený o právní kvalifikaci, tak se mi nezdá důvodné, aby ho vydávala znovu. Trestní stíhání zkrátka běží poté, co byla odstraněna protizákonná překážka," argumentuje.
Vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Jelínek zase připomíná výlučnou kompetenci nejvyššího státního zástupce, kterou je podle zákona zrušit pravomocné rozhodnutí nižších žalobců. "On (Pavel Zeman) to zruší a věc se vrací dozorovému státnímu zástupci. Protože se tím odkládá definitivní právní moc původního rozhodnutí, odpadne překážka ke stíhání," vysvětluje Jelínek.
Poslanecká sněmovna by hlasováním o vydání Babiše mohla do hry vstoupit ve chvíli, kdyby vyšetřování bylo na samém počátku. To ale podle něj není tento případ. "Státní zástupce nebude zahajovat trestní stíhání. A protože Poslanecká sněmovna je stejná, skutek je stejný, nebude podle mě žádat Poslaneckou sněmovnu o souhlas," míní Jelínek.
Sněmovnu by z případu vyřadil i docent trestního práva a člen prezidia Unie obhájců Tomáš Gřivna. I v jeho očích je důvodem pokračování totožného trestního stíhání ve všech jeho ohledech, které už sněmovna jednou odkývala. "Navíc rozhodnutí o zastavení stíhání sice bylo pravomocné, nicméně trestní řád předvídatelně říká, že jsou tu tři měsíce, během kterých může dojít k jeho zrušení, a pokračuje se dál," upozorňuje.
Nejvyšší žalobce imunitu neřešil
Bez ohledu na názory elitních právníků rozhodne o tom, zda se do obnovené kauzy vloží sněmovna, dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch. On si musí říct, zda je v tuto chvíli ještě potřeba souhlas poslanců s Babišovým stíháním.
Podle informací Aktuálně.cz Šaroch ještě ve středu odpoledne neměl závěr nejvyššího žalobce v ruce. Podle mluvčího Městského státního zastupitelství v Praze Aleše Cimbaly je prakticky jisté, že tuto otázku nevyřídí během pár hodin. "Musí vyhodnotit stav a zabývat se otázkou, zda když už jednou proběhlo vydání v této věci pro daný skutek, to stačí, nebo jestli se bude žádat znovu. Není to otázka triviální, bude to chtít právní úvahu," říká Cimbala.
Pokud by si dozorový žalobce nebyl jistý, může se obrátit na Nejvyšší soud. Stejně tak mohou požádat o vyjasnění této proměnné Babišovi advokáti. Jiná autorita v tomto ohledu neexistuje. "Je-li pochybnost o tom, zda a do jaké míry je někdo vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (…), rozhodne o tom na návrh dotčené osoby, státního zástupce nebo soudu Nejvyšší soud," cituje zákon ústavní právník Kysela.
Když nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ve středu svůj závěr o obnovení kauzy Čapí hnízdo oznamoval, otázku možné imunity Andreje Babiše zmínil. Při jeho rozhodování však zjevně nehrála roli. "Toto jsme absolutně neřešili. To už si bude muset vyřešit dozorový státní zástupce," uvedl jasně.
Jak šel čas s Čapím hnízdem
- 24. listopadu 2015 podal anonymní autor k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření, že ve věci Čapího hnízda došlo ke zločinnému spolčení
- 29. prosince 2015 pražská policie oznámila, že zahájila prověřování případu pro podezření z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU
- 10. srpna 2017 obdržela Poslanecká sněmovna žádost o vydání k trestnímu stíhání Andreje Babiše a šéfa poslanců ANO, bývalého manažeru Agrofertu, Jaroslava Faltýnka, 6. září je policii vydala
- 21. listopadu 2017 po sněmovních volbách si policie znovu řekla o vydání obou mužů ke stíhání, poslanci vyhověli 19. ledna 2018
- 3. května 2018 oznámilo Městské státní zastupitelství v Praze, že žalobce Šaroch zastavil stíhání Jaroslava Faltýnka a dalších tří lidí
- 17. dubna 2019 policie navrhla obžalovat premiéra Babiše a dalších pět lidí kvůli možnému dotačnímu podvodu a poškození finančních zájmů EU
- 30. srpna 2019 dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch rozhodl o zastavení stíhání včetně premiéra Babiše
- 13. září 2019 vedoucí Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím oznámil, že závěr svého podřízeného potvrdil
- 4. prosince 2019 nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše a dotační manažerky projektu Jany Mayerové v kauze Čapí hnízdo jako nezákonné a předčasné.
- 31. května 2021 hlavní vyšetřovatel případu Pavel Nevtípil navrhl státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi, aby Andreje Babiše a Janu Mayerovou obžaloval
- v červenci 2021 premiér Andrej Babiš podal návrh na zastavení trestního stíhání
- 31. srpna 2021 Jaroslav Šaroch vrátil policistům spis ke kauze k došetření
- 20. září 2021 kriminalisté odevzdali žalobci doplněný spis s návrhem na podání obžaloby
- 9. listopadu 2021 žalobce Šaroch požádal o opětovné vydání Andreje Babiše ke stíhání po jeho znovuzvolení poslancem
- 30. listopadu 2021 uplynula lhůta pro dodání finálního posudku, jenž zadal žalobce v průběhu října, znalec ho dodal 6. prosince
- 3. března 2022 vydala Poslanecká sněmovna Andreje Babiše k trestnímu stíhání
- 21. března 2022 dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch obžaloval Andreje Babiše z pomoci k dotačnímu podvodu a Janu Nagyovou (dříve Mayerovou) z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie
- 12. září 2022 začalo u Městského soudu v Praze hlavní líčení
- 9. ledna 2023 senát soudce Jana Šotta zprostil Andreje Babiše a Janu Nagyovou obžaloby
- 5. dubna 2023 soudce Šott dokončil odůvodnění rozsudku.