Babiš a Pelikán chtějí chránit whistleblowery. Asi se sešli na Čapím hnízdě, zlobí se Dienstbier

Martin Ťopek Martin Ťopek
Aktualizováno 25. 4. 2016 16:10
Ministr financí Andrej Babiš společně s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem představili návrh zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele. Zákon o takzvaném whistleblowingu přitom nepřichází z vlády, nýbrž je to Babišova poslanecká iniciativa. Babiš s Pelikánem rovněž kritizovali návrh vládního kolegy, ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera.
Nový zákon o whistleblowingu ochrání zaměstnance, kteří upozorní na trestnou činnost svých šéfů.
Nový zákon o whistleblowingu ochrání zaměstnance, kteří upozorní na trestnou činnost svých šéfů. | Foto: Thinkstock

Praha - Ochranu zaměstnanců, kteří nahlásí kriminální činnost svých šéfů, předloží ke schválení ministr financí Andrej Babiš. Podle spoluautora návrhu, ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, má být zákon pokračováním boje proti korupci. 

Zákon chce například zabránit šikaně ze strany zaměstnavatele, ministerstvo financí je pak připraveno odškodnit ty, u kterých tato ochrana selže. Poškozený zaměstnanec by tak mohl získat až 50 měsíčních platů nebo 100 tisíc korun jako náhradu za nemajetkovou újmu. 

"Nový zákon má chránit případné oznamovatele od prvopočátku. Je to zesílení boje proti korupci, který ministerstvo pod mým vedením prosazuje," uvedl ministr financí Babiš.

Takzvaní whistlebloweři budou mít i další možnosti ochrany. Zaměstnavatel by je mohl například propustit z práce jen se souhlasem Úřadu práce. A v případě, že se dotyčný zaměstnanec rozhodne zůstat v anonymitě, bude moci využít anonymizačního informačního systému. Ten mu zajistí Nejvyšší státní zastupitelství.

„Tento nový komunikační kanál bude oznamovateli garantovat možnost komunikace s policií či státním zástupcem při naprostém utajení jeho totožnosti. Z poznatků neziskových organizací zabývajících se bojem s korupcí víme, že bez tohoto přelomového nástroje by si mnoho svědků korupčního jednání svou iniciativu ve jménu zákona nakonec rozmyslelo,“ dodal ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Ochrana podle nového zákona by se měla vztahovat jak na zaměstnance v běžném pracovním poměru, tak i na ty ve státní službě, na vojáky z povolání nebo na příslušníky bezpečnostních sborů.

Odpovědný ministr údajně selhal 

Původně měl přitom návrh vypracovat ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. Ten však za svůj přístup sklidil kritiku obou ministrů. Nevypracoval údajně zákon, ale minulý týden odevzdal jen jakousi analýzu, ze které není dopředu jasné, s jakou ochranou by mohl oznamovatel počítat.  

Dienstbier na taková slova kontroval kritikou Babišova návrhu na vlastní tiskové konferenci. "Že je můj návrh nefunkční varianta? To je zjevně lež, přece za těch pár dnů, co jsem předložil vlastní návrh, nestihli vytvořit svoji verzi. Je jasné, že na tom museli Babiš s Pelikánem pracovat už dříve, asi se sešli na Čapím hnízdě," uvedl Dienstbier. 

Sám kritizoval například Babišovu snahu o zapojení Úřadu práce do procesu ochrany whistleblowerů. "Když už, tak by to měly dělat inspektoráty práce. Stejně tak nechápu anonymizační informační systém. Jak se poskytuje ochrana anonymním oznamovatelům?" ptal se ministr pro lidská práva. 

Ve hře jsou tak nyní dva návrhy ochrany oznamovatelů. Je pravda, že Dienstbierův návrh měl přijít už vloni. Ten však požádal o odklad termínů z důvodu složitosti celé problematiky. Nyní hodlá hotový návrh předložit vládě do září. Babiš chce svůj návrh předložit do Sněmovny pravděpodobně ještě tento týden.

 

Právě se děje

Další zprávy