Sváček působí jako soudce Vrchního soudu od roku 2013. Před čtyřmi lety přitom svou kandidaturu na funkci místopředsedy po kritice některých senátorů a občanských iniciativ vzdal. Sváčkovi někteří politici a aktivisté vyčítali, že údajně zatajoval informace o své komunistické minulosti či navrhoval do funkcí soudců problematické lidi.

Sváček v roce 2014 zvítězil ve výběrovém řízení na šéfa trestního úseku pražského vrchního soudu, které předseda soudu Jaroslav Bureš vypsal v souladu s novou instrukcí tehdejší ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO). Válková si vyhradila právo vítěze konkurzu nejmenovat, pokud jmenování brání "aktuální personální situace u dotčených soudů" nebo pokud se dozví "o okolnostech, které vhodnost navrženého soudce zpochybňují".

Někteří senátoři, iniciativa Vraťte nám stát či protikorupční nadační fond Válkovou vyzvali, aby Sváčka nejmenovala. Někdejší senátor Libor Michálek (piráti) například připomněl, že Sváček byl opakovaně posuzován horní komorou kvůli kandidatuře na ústavního soudce a nebyl schválen.

Válková reagovala, že tyto obavy vnímá a všechny informace ověří a zváží. Ještě před jejím rozhodnutím Sváček sám oznámil, že kandidaturu stahuje. Kritiku svého chování opakovaně odmítl. Se členstvím v komunistické straně se prý netajil, popřel také vazby na lidi z klientelistických kruhů. Za kritikou politiků a iniciativ vidí reakci na jeho dřívější působení v čele pražského městského soudu, kdy si prý nadělal nepřátele svým rozhodováním a hájením nezávislosti soudců.

Sváček řídil Městský soud v Praze v letech 1999 až 2013, poté se stal soudcem vrchního soudu, kde se věnuje trestnímu právu.