Praha - České republice hrozí opětovná mezinárodní ostuda kvůli vztahům k romské menšině. Jen pomalu se zlepšující stav, kdy už nemá být romským dětem upírán rovný přístup ke vzdělání, se může vrátit do starých kolejí.
Ministr školství Josef Dobeš totiž odmítl schválit dvě vyhlášky, které měly školám usnadnit financování pedagogických asistentů, díky nimž mohli být do běžných tříd základních škol začleňováni sociálně slabší žáci, kteří nejsou mentálně retardovaní a nepotřebují péči speciálních škol.
Ministr také z poloviny rozpustil svoji pracovní skupinu, která se na ministerstvu na na začleňování takových dětí do standardních škol specializuje.
Česko je ve světě známo jako země, kde zhruba třetina slabších dětí, zejména romských, končí ve speciálních školách neoprávněně.
Otevřít dveře, nevylomit panty
Podle ministra nebyly vyhlášky připravené, ale vedoucí pracovní skupiny na ministerstvu Klára Laurenčíková oponuje, že obě prošly řádným připomínkovým řízením.
„Je pravda, že vnějším řízením vyhlášky prošly," potvrdil v rozhovoru s Aktuálně.cz i sám ministr. „Ale některé věci vyžadují delší čas a připomínky musí být zapracovány řádněji," dodal.
Česká republika přijala řadu mezinárodních závazků, že upustí od diskriminačních praktik ve školství. Proč nyní ministr zdržuje kroky, které mají stav zlepšit?
„Vím, co nám vytýká Štrasburk, ale ty vyhlášky mu vychází vstříc až moc. Otevřme inkluzi ve vzdělávání dveře, ale nemusíme vylomit panty," říká Josef Dobeš, který ve vládě zastupuje stranu Věci veřejné.
Trest za češtinu
Před třemi lety vyhrálo osmnáct romských rodin spor s českým státem u Evropského soudu pro lidská práva, který v rozsudku kritizoval diskriminační praktiky českého školství a způsoby, jimiž dochází k přeřazování Romů do zvláštních škol.
Jedno z významných opatření, které mělo diskriminaci zamezit, jsou právě zmínění pedagogičtí asistenti, kteří pomáhají žákům zvládat počáteční handicap v dovednostech. Bystré dítě tak nemusí skončit ve zvláštní škole jen proto, že například pochází z vícejazyčného prostředí a pokulhává v češtině.
Peníze na asistenty dnes školy dokáží zajistit jen s velkými obtížemi. Takový stav pak některé žáky i nadále izoluje od kvalitní výuky. „Podle našich odhadů tak polovina škol o asistenta kvůli komplikacím ani nežádá," říká Tomáš Habart ze společnosti Člověk v tísni, který se specializuje na oblast školství.
Zmíněné vyhlášky by umožnily peníze na asistenty pro takové děti získat. "Dnes je totiž velmi snadné získat finanční prostředky na žáky, kteří mají různé zdravotní handicapy, a školy toho využívají. Na žáky, kteří nemají lékařem stanovenou diagnózu a přesto potřebují pomoc, ale školy o peníze žádat neumí," vysvětluje Tomáš Habart.
Vyhozených 18 miliard
Inkluzívní vzdělávání, tedy takové, které o začleňuje žáky se speciálními potřebami do standardní výuky, je jednou z priorit Evropské unie. Experti mnoho let opakují, že inkluze je jádro prevence sociálního vyloučení. To považují za vysoce nehospodárné.
Česká republika podle údajů Světové banky ročně prohospodaří 18 miliard korun jen na tom, že její školství „vyrábí" nové nevzdělané občany, kteří pak nemohou najít zaměstnání. Zároveň se tak ČR ocitá na chvostu civilizovaných zemí kvůli diskriminaci a riskuje nové mezinárodní soudy.
