Rada České televize a Rada Českého rozhlasu kontrolují hospodaření obou médií, schvalují výroční zprávy o činnosti a vyřizují stížnosti jejich publika. Volbu radních v Poslanecké sněmovně zpravidla provázejí vzrušené emoce. V důsledku jde o to, jaké strany či politické bloky skrze ně získají nepřímou kontrolu nad oběma veřejnoprávními médii. Aktuální složení rad z většiny odráží preferenci bývalé většiny ANO, ČSSD, SPD a KSČM.
Ministerstvo kultury pod vedením Martina Baxy (ODS) připravilo novelu zákona o České televizi a Českém rozhlase, podle níž by nově volili členy jejích kontrolních orgánů ze dvou třetin poslanci a z třetiny senátoři. Novela by také kladla větší nárok na spolky, které kandidáty na členství v radách navrhují. Nově by musely existovat nejméně deset let.
"Principem navrhované právní úpravy je dosáhnout ve vztahu k volbě a odvolávání členů rad veřejnoprávních médií zapojení obou komor parlamentu, jejichž členové jsou voleni odlišnými systémy a ve svém celku tak představují komplexní reprezentaci občanů České republiky," uvádí hlavní část novely. K přísnějším podmínkám pro navrhující spolky se píše, že díky nim "bude zajištěna žádoucí reprezentativnost kandidátů."
Pluralitu by nahradila vůle většiny
Fialův kabinet se předlohou zabýval na svém předposledním zasedání. Konečné stanovisko k ní však nezaujal, naopak debatu přerušil. Ministr kultury Baxa předloží upravený návrh v nadcházejících týdnech či měsících. Podle mluvčí ministerstva Jany Malíkové bude snahou resortu představit upravenou předlohu co nejdříve, aby mohla platit ještě tento rok.
Na čem přesně se debata o novele ve stávající podobě na vládě zasekla, nebylo z oficiálních vyjádření jasné. Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání kabinetu jen obecně zmínil, že důvody byly legislativního rázu. "Protože si chceme být jisti, že celý obsah vládního návrhu zákona je legislativně po všech stránkách zcela v pořádku. Ono to není úplně jednoduché," uvedl.
Mluvčí resortu kultury bez bližšího upřesnění pro Aktuálně.cz doplnila, že ministr Baxa materiál stáhl po připomínkách Legislativní rady vlády. Jde o poradní sbor právních expertů, kteří připomínkují veškeré návrhy zákonů z pera kabinetu. Jak ale Aktuálně.cz zjistilo, jejich námitky byly zásadní. Poukazovaly na protiústavnost Baxova návrhu, jenž by najednou zbavil funkce všech stávajících členů obou rad.
"Že by se v jeden okamžik již existující rady zcela personálně vyprázdnily a jejich personální substrát byl ustaven zcela nově, představuje riziko v tom smyslu, že pluralita bude bezezbytku nahrazena vůlí aktuální parlamentní většiny," stojí ve stanovisku Legislativní rady vlády, jež má Aktuálně.cz k dispozici. Rada doplnila, že tento způsob zániku funkce "neshledala jako souladný s ústavou".
Nepřiznané odvolání všech členů rad
Jádro kritiky právních expertů vychází z toho, jak Baxovo ministerstvo nastavilo takzvaná přechodná ustanovení. Ta mají překlenout období mezi starými zákonnými pravidly a platností nových. Podle nich by funkce všech radních televize i rozhlasu zanikly najednou po třech měsících od účinnosti novely. Jejich následovníky by pak volily obě komory parlamentu, v nichž má převahu současná vládní koalice.
"Navržená přechodná ustanovení vzbuzují pochybnost v tom smyslu, zda nebyla konstruována spíše jako účelová tak, aby v jednom okamžiku mohlo dojít k úplné obměně složení obou rad. Mají tak spíše povahu (nepřiznaného) odvolání všech stávajících členů rad, neboť dopadají na konkrétní osoby, které nyní danou funkci na základě řádného zvolení zastávají," píšou dál vládní legislativci.
Neúplná Rada České televize
- Nynější Rada České televize čítá pouhých deset členů, ze zákona jich má být patnáct. Loni skončili nebo mandát neobhajovali Jaroslav Dědič, Jaroslav Kašparů, Jiří Kratochvíl, Daniel Váňa a Zdeněk Šarapatka. Odvolána byla Hana Lipovská. Pouze jedno uvolněné místo zaplnil letos Ilja Racek mladší.
- Zbývajících pět prázdných pozic měla Poslanecká sněmovna obsadit při volbě na jednání 6. dubna. Ani dvě kola však nové radní nepřinesla, vládní koalice se na nich nedohodla.
Radní se volí tak, že sněmovna vybírá každé dva roky třetinu z nich. Funkční období trvá šest let. Průběžná výměna má zajistit, aby kontrolu nad Českou televizí a Českým rozhlasem nezískali jen reprezentanti aktuální politické většiny. Baxův návrh jde podle právních expertů vlády přímo proti této myšlence. V takovém případě by se třeba mandát čtyř radních České televize zkrátil o čtyři roky.
Resort potřebu kompletní jednorázové obměny obou rad vysvětlil tím, že není vhodné, aby v nich zasedali členové vzešlí ze starého i nového způsobu volby. Legislativci ale takový argument nepřijali. "Uvedená nevhodnost není nijak podrobněji argumentována. Není zřejmé, proč by funkční období stávajících členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu mělo skončit dříve než po uplynutí šesti let od zvolení."
Nová rada by volila Dvořákova nástupce
Zda nyní ministerstvo kultury upraví návrh zákona tak, aby se vypořádal s námitkami Legislativní rady vlády, není jasné. Mluvčí Malíková jen podotkla, že se o tom bude diskutovat v celé koalici. "V tuto chvíli nebudeme předjímat výsledky jednání, která probíhají," uvedla. Dodala, že již stažený návrh byl ten nejlepší, jenž měl "posílit nezávislost Rady ČT právě tím, aby část jejich členů mohl volit i Senát".
Podle publicisty Jana Potůčka, který se problematikou médií dlouhodobě zabývá, dává návrh spočívající ve volbě rad oběma komorami parlamentu smysl. Aktuální převaha vládní většiny je spíše výjimkou. Obvykle je složení Senátu a sněmovny rozdílné. "Vyváženost v radách by byla zajímavější. Je otázka, jak by se to odrazilo v praxi. Ale se změnou způsobu volby rad souhlasím," řekl Aktuálně.cz.
Potůček upozorňuje ještě na jeden motiv. Příští rok končí funkční období stávajícímu řediteli České televize Petru Dvořákovi, který dokončí svůj druhý mandát. Pokud by se přitom Rada České televize poskládala podle původního Baxova návrhu zákona, nového šéfa nejdůležitějšího média veřejné služby by volili radní kompletně vybraní vládní většinou.
"Opozice to může vnímat jako snahu vlády mít člověka ve vedení České televize. Já bych se toho nebál, ale vypadá to tak. Obavy opozice nicméně chápu," uzavřel Potůček. Petr Dvořák řídí Českou televizi od roku 2011, předtím vedl sedm let největší komerční televizi v Česku Nova.
