Praha - Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) podal kárné žaloby na předsedu Krajského soudu v Brně Jaromíra Pořízka a místopředsedu Jana Kozáka.

Rozhodl se tak po výsledcích prověrky, kterou ministerstvo provedlo v létě. Kozák podle ní nerozděloval insolvenční řízení soudcům, kterým podle rozvrhu práce patřila.

Ukázalo se to u jednoho z největších krachů v Česku, řízení s OP Prostějov. V něm figuroval právě soudce Kozák. Podle České spořitelny bylo insolvenční řízení Kozákovi přiděleno v rozporu se zákonem o soudech a soudcích, což potvrdil i Vrchní soud v Olomouci.

Případy krachů firem, které přicházejí k soudům, se soudcům přidělují podle předem stanoveného harmonogramu. Tím se má například zajistit, aby nikdo z účastníků insolvenčního řízení, například ten, kdo chce firmu v problémech ovládnout, nemohl  dopředu vědět, kterému soudci případ bude dán na starost.

Hlavním důvodem prověrky, která probíhala od letošního června, byl fakt, že Krajský soud v Brně jako jediný soud v Česku nepřiděluje insolvenční návrhy automaticky. To představuje vyšší riziko účelové manipulace.

Pospíšil navrhuje Nejvyššímu správnímu soudu, aby soudce odvolal z funkce. Zároveň na něj podal trestní oznámení.

U krajského soudu přitom končí drtivá většina odvolání v insolvenčních procesech, slouží jako pojistka pro případ, kdyby soud nižší instance nerozhodl v souladu s insolvenčním zákonem, nebo jinak pochybil.

Pro Kozáka navrhuje Pospíšil odvolání z funkce místopředsedy soudu. Zároveň na něj ministerstvo podalo trestní oznámení pro trestný čin maření úkolu úřední osoby z nedbalosti.

Kozák podle Pospíšila významným způsobem porušil rozvrh práce u celkem 295 věcí. To mohlo mít závažné procesní důsledky.

Kozák vědomě lhal

Kozák navíc vědomě lhal - ministerstvu spravedlnosti i předsedovi soudu Pařízkovi tvrdil, že probíhá testování automatického přidělování věcí. To však nikdy neproběhlo. Na rok 2011 pak připravil znění rozvrhu práce, které nebylo v souladu se zákonem, protože umožňovalo změnu při rozdělování nápadu, aniž by došlo k zákonné změně rozvrhu práce.

K Pořízkovi byl Pospíšil mírnější. Navrhuje mu důtku za nezákonnou formulaci rozvrhu práce, která byla letos v červenci z podnětu ministerstva změněna.

Oběma kárnými žalobami se bude zabývat Nejvyšší správní soud. Předseda ani místopředseda brněnského krajského soudu zatím kárné žaloby neobdrželi. "Chtějí se nejprve seznámit s jejich obsahem, nastudovat si je a teprve následně se k nim případně vyjádří," uvedla mluvčí soudu Petra Lavická.

Nejvyšší správní soud již podle mluvčí Petry Lavické ve čtvrtek přijal kárnou žalobu na Kozáka. Žalobu na Pořízka zatím neobdržel.