Jednu cestu vlakem si zaplatíte dvakrát. Chaos má odstranit jednotná státní jízdenka

Martin Biben Martin Biben
14. 1. 2017 9:00
Lidé si nyní při cestě vlakem musí zakoupit jízdenku vždy u té společnosti, se kterou chtějí cestovat. Proto se často stává, že lidé musí cestu zaplatit dvakrát, protože si koupí jízdenku k jinému přepravci, než se kterým nakonec jedou. Nyní ale ministerstvo dopravy připravuje první konkrétní plán na sjednocení a uznávání jízdenek. V mnoha evropských zemích už dohoda o vzájemném uznávání jízdenek funguje.
Soukromý rychlík z Mostu do Plzně. (ilustrační foto)
Soukromý rychlík z Mostu do Plzně. (ilustrační foto) | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Je to ideál, ke kterému mají české železnice zatím daleko. Přijít na nádraží, koupit si jízdenku a nastoupit do prvního vlaku, který odjíždí správným směrem. Bez ohledu na to, jestli je to souprava Českých drah (ČD), RegioJetu, Leo Expressu, či jiné dopravní společnosti.

V mnoha evropských zemích se byli dopravci schopni na vzájemném uznávání jízdenek dohodnout sami. V Česku však veškeré pokusy selhaly. Na ministerstvu dopravy tak až nyní vzniká první konkrétní plán na sjednocení a uznávání jízdenek.

"Původně jsme mysleli, že dopravci se domluví i bez naší tvrdé ingerence, ale už je jasné, že ne, takže by bylo vhodné, aby stát zasáhl,” uvedl ředitel Odboru veřejné dopravy ministerstva Ondřej Michalčík.

Plány ministerstva se opírají o dva klíčové prvky. Prvním je státní clearingové centrum, které by sloužilo jako finanční most mezi dopravci. Každá společnost by si v něm mohla vést účet, na který by oboustranně proudily peníze mezi firmami.

Druhým stěžejním prvkem je vytvoření jakési státní jízdenky, kterou budou muset všichni dopravci uznávat. Podle Michalčíka se plánuje i existence zpátečních, měsíčních, ročních a síťových jízdenek, obdoby In 50 či 100, které mají ČD. Chystají se i slevy pro děti a výhledově možná i pro důchodce.

Systém ale zároveň nebude žádnému dopravci bránit, aby si mimo vytvořený státní tarif, stanovený buď jako kilometrický, nebo podle zón, nabídl svůj vlastní. Na trati Ústí–Praha by tak cestující za přenositelnou jízdenku zaplatil například 90 korun při cestě jakýmkoli vlakem, zatímco akční jízdenka od jedné z firem, které by tam vlaky vypravovaly, by mohla být o něco levnější. Třeba za osmdesát korun.

Zatímco jednotlivé univerzální jízdné by tak nejspíš bylo o něco dražší než akční nabídky jednotlivých firem, u slevových karet to podle Michalčíka tak jasné není. “Chceme samozřejmě systém vymyslet tak, aby se cena nevzdalovala od nabídky jednotlivých dopravců, aby byl pro lidi atraktivní, aby ho nevyužívalo například jen osm procent cestujících a zbytek si dál kupoval mnohem levnější jízdenky a karty od jednotlivých společností,” řekl.

Jednotná jízdenka by měla začít platit za dva roky. “Ideální termín je prosinec 2019, v té době končí desetileté smlouvy Českých drah a v nových už bychom chtěli mít i podmínku o uznávání jízdních dokladů i ostatních dopravců,” dodal Michalčík.

Vypracování systému ministerstvo zadalo státnímu podniku Cendis (Centrum dopravních informačních systémů), který úřad založil před dvěma lety zejména kvůli správě silničního mýtného. “Jsme nyní v přípravné fázi, diskutujeme, jak by systém mohl vypadat, nejpozději do léta ministerstvu navrhneme jeho podobu. Pak na něm začneme pracovat tak, aby byl funkční v roce 2019,” uvedl Jan Paroubek, který v podniku vede tým, který na projektu pracuje.

Myšlenku sjednocení jízdenek dlouhodobě vítají soukromí dopravci RegioJet, Leo Express i další. České dráhy dosud vzájemné uznávání jízdenek odmítaly a zdůvodňovaly to hrozbou vytvoření kartelové dohody. Zřízení státního clearingového centra a jednotného státního drážního tarifu však vítají. “České dráhy dlouhodobě upozorňují na nutnost organizace uznávání jízdenek, resp. tarifní integrace na železnici ze strany objednavatele dálkové dopravy,” uvedl tiskový mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

Podle stanoviska drah je to však jen část problematiky. “Pro skutečně dobře fungující systém integrace, jako mají například ve Švýcarsku, je nutné také nastavení mnoha pravidel a splnění řady dalších podmínek, například pravidla pro rozúčtování tržeb, problematika souběhu státního tarifu a komerčních nabídek jednotlivých dopravců, především na souběžných linkách, uznávání mezistátních jízdenek či pravidla pro odškodnění cestujících,” doplnil Šťáhlavský.

Ministerstvo říká, že na vše myslí. “O problémech víme. O každé z těchto oblastí budeme s jednotlivými dopravci o formě řešení jednat,” reagoval Michalčík.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Americká sonda OSIRIS-REx letí z planetky Bennu zpět k Zemi. Nasbírala až 400 gramů vzorků

Sonda OSIRIS-REx americké vesmírné agentury NASA se po úspěšném splnění mise u planetky Bennu vydala v neděli pozdě večer SELČ na dvouletou cestu zpět. Na Zemi dopraví kapsli se vzorky odebranými z Bennu a podle záměrů vědců by se pak mohla zaměřit na zkoumání dalšího cíle, planetky Apophisu.

Realizace projektu začala v září 2016 vypuštěním sondy, která po dvouleté cestě dorazila začátkem prosince 2018 k Bennu. Poté OSIRIS-REx prováděla průzkum tělesa a připravovala se na splnění hlavního úkolu, odebrání vzorků. Loni po testovacích přiblíženích k tělesu sonda 21. října provedla úspěšný manévr s nabráním dostatečného množství materiálu z povrchu planetky.

Hlavní vědkyně projektu Dante Laurettaová podle agentury AP odhaduje, že sonda mohla získat 200 až 400 gramů vzorků, většinou drobných kousků. Každopádně je to mnohem víc než zamýšlených alespoň 60 gramů. Vědci mají o materiál z Bennu velký zájem, neboť jim umožní zjistit, jaké chemické látky a horniny planetka obsahuje. Podobná vesmírná tělesa v dávné minulosti totiž s sebou při dopadu na Zemi přinesla organický materiál, který je nutný pro vznik života.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vláda USA zadržuje desítky tisíc dětí migrantů. Jejich počet se za poslední dva měsíce zdvojnásobil

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zadržuje kolem 21 tisíc dětí čekajících na výsledek azylového řízení v neprůhledné síti asi 200 vládních zařízení rozprostřených ve více než 20 amerických státech. V pěti z nich přitom pobývá více než 1000 dětí naráz. Napsala to agentura AP s odkazem na uniklé utajované vládní dokumenty, podle nichž se počet dětí migrantů, od batolat až po nezletilé, v péči úřadů za poslední dva měsíce zdvojnásobil. Řada právníků a aktivistů přitom tvrdí, že některá zařízení ohrožují bezpečnost a zdraví dětí.

Do USA v poslední době vstupuje velké množství dětí ze zemí Střední a Jižní Ameriky. Jeden z důvodů nárůstu jejich počtu vychází z mimořádného příkazu exprezidenta Donalda Trumpa, který s odkazem na nebezpečí šíření koronaviru v podstatě uzavřel jižní hranici USA pro všechny migranty. Nynější administrativa však umožnila vstup migrujícím dětem, pro dospělé však zákaz ponechala. Řada rodičů proto nyní vysílá svoje děti přes hranici samotné, většina z nich již totiž má členy rodiny či vzdálenější příbuzné v USA a doufají, že se k nim děti rychle dostanou.

Děti však na jejich cestě nejprve zadrží američtí celníci, kteří je pak předají do vyřízení všech formalit do vládních ubytovacích zařízení. Aby si úřady s nedávným přílivem dětí poradily, založila Bidenova administrativa nouzová zařízení například ve vojenských základnách, na stadionech či v kongresových centrech. Ta přitom kvůli svému zvláštnímu statusu nemusí splňovat některá zákonná kritéria a jsou do značné míry mimo dohled veřejnosti. Vláda do nich rovněž nepouští novináře s odvoláním na ochranu soukromí dětí a pandemii covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy