Tři roky po sobě žádala soukromá základní ScioŠkola ve Frýdku-Místku o zápis do školského rejstříku, než nyní koncem února uspěla. Škola patří do řetězce společnosti Scio, která má po celé republice dalších osm soukromých základních škol a jednu střední. Zatímco při zápisu jiných škol nevyvstaly nikdy větší komplikace, frýdecká škola dostala dvakrát zamítavé stanovisko ministerstva školství s tím, že její otevření není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání Moravskoslezského kraje.

Škola přesto třetím rokem funguje. Navštěvuje ji čtyřicet dětí, které jsou zapsané na jiných školách v režimu domácího vzdělávání, takže do nich musí dvakrát ročně na přezkoušení. Od 1. září jim však tento přechodný režim skončí, škola se oficiálně objeví ve školském rejstříku.

Ředitelka školy Darina Klimparová má z udělení akreditace radost, ale nechápe, proč to trvalo tak dlouho. "Ministerstvo školství zdůrazňovalo, že naše škola není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání kraje, přitom krajský úřad i město Frýdek-Místek si naopak myslí, že škola je plně v souladu s tím, co tu je potřeba," řekla Aktuálně.cz Klimparová.

Krajský úřad Moravskoslezského kraje dokonce loni v listopadu napsal ministerstvu školství dopis, ve kterém vznik školy podpořil. Server Aktuálně.cz má tento dopis k dispozici. Stojí v něm, že zápis ScioŠkoly ve Frýdku by rozšířil škálu vzdělávacích služeb díky alternativnímu způsobu výuky. Dále je v něm zmíněno, že rodiče opakovaně prokázali svůj zájem o vznik školy. "Nevíme, proč si někdo v Praze tak dlouho myslel, že ví lépe, co je pro náš kraj lepší," podotkla Klimparová.

Na otázku, zda právě vyjádření podpory kraje nepřispělo k tomu, že ministerstvo školství změnilo názor, upozorňuje Martin Drnek ze společnosti Scio, že podpora kraje i města byla zjevná od začátku.

"Je fakt, že počet škol, které dřív resort nepovolil, byl nestandardně vysoký. Tvrdili, že je dostatek míst na veřejných školách a že by otevírání nových soukromých škol nebylo v souladu s dlouhodobým záměrem kraje. My jsme za frýdeckou školu dost bojovali, byla to tříletá mravenčí práce, tak možná to udělalo své. Také mi přijde, že se mění i celkově přístup ministerstva, protože už se nesnaží házet klacky pod nohy každému, kdo chce soukromou školu otevřít," říká Drnek.

Třikrát neuspěla, podala žalobu

S tím však nesouhlasí jednatelka sítě soukromých škol Educanet Veronika Mallatová Bartošová, která se s ministerstvem školství kvůli zamítnutí dvou škol soudí.

"Chtěla jsem otevřít školu v Brně a Ostravě. Žádala jsem tři roky po sobě. Krajské úřady vydaly souhlasné stanovisko, ministerstvo školství však ne. Říkali, že je dostatečná kapacita na veřejných školách, proto není důvod otevírat novou soukromou školu. Jsou to nelogické argumenty, není fér, že ministerstvo někomu školu schválí a někomu ne, proto jsem to dala k soudu," říká Mallatová Bartošová.

Ministerstvo školství nechce rozhodnutí o frýdecké ScioŠkole komentovat, protože ještě nenabylo právní moci. "Obecně lze říci, že ministerstvo je povinno hodnotit skutkový stav v době rozhodování o žádosti a skutkový stav se z roku na rok může změnit (potvrdit potřebnost dané školy)," sdělila mluvčí resortu Aneta Lednová.

Ministerstvo školství letos eviduje čtyřicet žádostí o zápis nové soukromé školy, resort zatím rozhodl o osudu dvaceti z nich. 

"Šestnáct škol bylo zapsáno, dvakrát byla žádost zamítnuta a dvakrát byla vzata zpět. Zbylá správní řízení dosud probíhají - jsou přerušena, ve fázi před vydáním rozhodnutí, případně se čeká na vyjádření účastníků k pokladům rozhodnutí," dodala pro Aktuálně.cz Lednová. Důvodem pro zamítnutí dvou zmíněných škol byl podle Lednové rozpor žádosti s dlouhodobým záměrem vzdělávání daného kraje. 

Ročně žádá o akreditaci zhruba padesát soukromých škol. Pro školní rok 2018/2019 o ni žádalo 48 škol, zamítnuto jich bylo 23, o rok dřív bylo z 51 žádostí 32 zamítnuto.

Soukromé školy často vznikají z iniciativy rodičů, kteří z nějakého důvodu nechtějí dát svoje dítě na veřejnou školu a líbí se jim alternativní způsob, jakým se na dané škole děti vzdělávají.

"Ve třídách máme věkově smíšené skupiny, nemáme klasické předměty, ale propojené tematické bloky. Například dějepis neučíme chronologicky, ale podle toho, co se zrovna děje. Třeba když v říjnu bylo stoleté výročí České republiky, věnovali jsme se tomu nejen po dějepisné stránce, ale zapojili jsme do toho i zeměpis a přírodopis. Zároveň nechceme, aby se děti učily látku nazpaměť, protože to k ničemu moc nevede. Je důležité, aby probírané látce porozuměly a měly u toho možnost spolupracovat, protože tak je to víc baví," vysvětluje Klimparová, v čem se styl výuky na ScioŠkole liší.