Praha - Česká školní inspekce, ředitelé praktických škol i ochránci lidských práv se dostali do svízelné situace. Impulsem k ní jsou dvě nenápadné otázky v dotazníkovém šetření České školní inspekce, které do své e-mailové schránky minulý týden obdrželi ředitelé všech praktických škol.

Otázky na základě kvalifikovaného odhadu ředitele zjišťují, kolik romských žáků praktické školy navštěvuje. Někteří ředitelé spolu s Asociací speciálních pedagogů se proti dotazníku ohradili s odkazem, že podobné šetření je v rozporu s ochranou lidských práv.

Podle ombudsmana, který finální podobu dotazníkového šetření schvaloval, je ale tento způsob zjišťování statistických údajů v pořádku.

"Česká republika je vázána rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva tyto věci sledovat, zároveň jsme napomínáni za to, že se snažíme Romy identifikovat," komentuje negativní reakce zástupce ochránce lidských práv Stanislav Křeček.

Šéf Asociace speciálních pedagogů Jiří Pilař s Křečkovým názorem nesouhlasí. "Zavázalo se pár lidí, kteří nevědí nic o speciálním vzdělávání. Ve vzdělávání romské populace je spousta nedostatků. Věřím ale, že věci se dají vyřešit i jiným způsobem. Například působit na rodiny, aby posílaly děti do školy a aby jim prospěch dětí nebyl lhostejný," řekl.

Postup inspekce naopak schvaluje vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.

"Za šetřením si stojíme. Domníváme se, že tato neadresná anonymizovaná metoda není v rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů. Zároveň je to jediný možný způsob, jak zjistit, zda Česká republika naplňuje svůj závazek snížit naprosto neúměrně vysoký počet romských dětí, které jsou vzdělávány v ČR jako děti lehce mentálně postižené," řekla Šimůnková.

Střet lidskoprávních zájmů

Podle Křečka má tuto "lidskoprávní schizofrenii" na svědomí rozpor mezi dvěma zájmy.

Na jedné straně totiž panuje všeobecná shoda na tom, že romské děti jsou mnohem častěji zařazovány do tak zvaných praktických škol než děti neromských rodičů. Shodu navíc podporuje rozsudek Evropského soudu pro lidská práva. Ten v roce 2007 došel k závěru, že taková praxe je segregační a navíc omezuje šance romských žáků na rovné příležitosti.

Na straně druhé stojí definice, kdo je Rom a na základě jakých indikátorů je možné příslušníky romského etnika identifikovat, a zda takové škatulkování má vůbec někdo právo provádět.

"Sám jsem z definice poněkud nešťastný. Aby byl někdo považován za příslušníka určité etnické skupiny pouze proto, že ho ostatní za něj považují, mi připadá zvláštní. Bohužel v současné době jinou definici nemáme," komentoval problém Křeček.   

"Zároveň se inspekce nemůže ohlížet na údaje vyplývající ze sčítání lidu. Podíl romských dětí na praktických školách by tak výrazně poklesl," dodal. K romské národnosti se při posledním sčítání lidu v roce 2011 přihlásilo pouze 13 tisíc obyvatel. 

Podívejte se, jak vypadá inkluze na britské základní škole

Zástupce ombudsmana si myslí, že tato "lidskoprávní schizofrenie" byla vytvořena uměle. "Negativní přístup je záležitostí pana Pilaře, případně několika dalších členů Asociace speciálních pedagogů a ředitelů. Jinak vyplnění dotazníku nedělá na většině škol problémy," řekl Křeček.

"S takovým názorem nemohu souhlasit. Pan Křeček není profesionál v oblasti speciálního vzdělání. Etnikum dětí na školách je naprosto nedůležité. Na školách jsou děti, které umí, nebo neumí. A jsou tam děti, které mají speciální vzdělávací potřeby, nebo ne. Tím se škola musí řídit," reagoval na Křečkův názor Pilař.

"Tím, že budeme počítat romské děti a budeme se chlubit, že letos je jich v praktických školách o 50 méně než minulý rok, nic nezměníme," namítá Pilař.

Postup šetření schválila Rada Evropy

Ministerstvo školství upozornilo, že shodná šetření probíhala již dvakrát, ve školním roce 2009/2010 a 2011/2012. Tiskový mluvčí ministerstva školství Marek Zeman připomíná, že tehdy se proti dotazníku nikdo neohradil. "Výtky nepřišly ani k podobě akčního plánu, kde je přesně stanoveno, jak bude šetření probíhat," dodal Zeman.

Akční plán k výkonu rozsudku D. H. a ostatní proti České republice schvaloval bývalý ministr školství Petr Fiala.

"Akční plán byl připravován dlouhodobě ve spolupráci se všemi dotčenými aktéry vzdělávací politiky včetně zástupců neziskového sektoru, pedagogické veřejnosti a po konzultaci s úřadem veřejného ochránce práv a zmocněnkyní pro lidská práva," řekl Fiala.

Podle Fialy plán představuje vyvážený kompromis a východisko z dosud dlouhodobě neřešené situace. "Ne vždy se shodují stanoviska zástupců nevládních organizací s postoji některých asociací (např. Asociací speciálních pedagogů). Akční plán byl také obsáhle diskutován ve školském výboru PS a v Senátu a na speciálních konferencích věnovaných tomuto tématu," řekl.

Fiala také upozornil, že plán schválila Rada Evropy. "Výbor ministrů Rady Evropy přivítal to, že jsme v této oblasti začali konat. Můžeme předpokládat, že pokud akční plán realizujeme, přestane otázka rozsudku D.H. být jedním z evergreenů Rady Evropy."

Podle Pilaře ne všechny námitky vůči akčnímu plánu byly v době jeho schvalování vyslyšeny. "Ministerstvo se nechtělo radit s pedagogickou veřejností. Měli jsme k dispozici první draft materiálu. Společně s dalšími školními asociacemi jsme sepsali prohlášení proti těmto aktivitám. Materiál byl předán ministrovi. Potom se s námi již nebavili, napsali akční plán a poslali ho," komentuje vznik akčního plánu Pilař.

Dotazníkové šetření by podle akčního plánu mělo probíhat každý rok, s největší pravděpodobností ve stávající podobě. Ministerstvo ani inspekce totiž neplánují, že by způsob získávání statistických dat měnily. "Určitě zašleme panu Pilařovi odpověď na jeho stížnost, jiné kroky ale provádět nebudeme," řekl mluvčí ministerstva Zeman.