Neřešíme jen Romy a gaye. Pro menšiny nesmíme zapomenout na většinu, říká "nový Dienstbier" Chvojka

Veronika Neprašová Martin Ťopek Veronika Neprašová, Martin Ťopek
13. 12. 2016 19:30
V nejstarší politické straně u nás patří mezi takzvanou novou krev. Advokát z Chrudimi ale už sedmým rokem usedá za ČSSD do poslanecké lavice. A od prvního prosince má šestatřicetiletý Jan Chvojka na starosti ministerstvo pro lidská práva a legislativu. V úřadu nahradil kontroverzního Jiřího Dienstbiera. "Věci řešil hlavou proti zdi. A když se podíváte na to, co mu prošlo, tak ten výsledek nebyl dobrý," hodnotí svého předchůdce v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Ministerskou agendu chce dělat jinak, pragmatičtěji. Lidé prý musí vědět, že vláda neřeší jen problémy menšin, ale i většinové společnosti.
Jan Chvojka.
Jan Chvojka. | Foto: ČTK

Jste spíše odborný ministr, nebo politický, který má za úkol hlavně dotáhnout svůj resort do voleb?

Pan premiér dospěl k tomu, že jedna z těch pozic, které se mají změnit, je pozice Jiřího Dienstbiera. Já bych tento post nevzal, kdybych je měl dělat jako on, kdybych měl být Jiřím Dienstbierem II. Já je chci dělat jinak.

A co dělal Jiří Dienstbier podle vás špatně?

Neříkám, že dělal něco špatně. A neříkám, že já věci budu dělat lépe. Ale chci je dělat jinak. Konkrétně dvě věci. Za prvé si myslím, že naši voliči nabyli dojmu, že ministerstvo pro lidská práva se věnuje jen úzce vymezeným tématům. A já chci, aby bylo vidět, že řeší i jiná témata. A druhá věc, ve které si myslím, že bych mohl být lepší než Jiří Dienstbier, je způsob komunikace a pragmatismus. Pan Dienstbier věci řešil hlavou proti zdi. A když se podíváte na to, co mu prošlo, tak ten výsledek nebyl dobrý.

Všichni vás znají hlavně jako právníka. Jak byste ale vyvrátil obavy z toho, že budete hlavně ministr pro legislativu a že oblast lidských práv bude za vašeho působení „strádat“?

To ministerstvo má dvě nohy. Lidská práva mám v gesci, takže se jim musím věnovat stejně jako legislativě. Určitě nechci, aby to bylo vnímáno tak, že se budu věnovat pouze legislativě a lidským právům ne.

S jakými konkrétními tématy v oblasti lidských práv tedy do úřadu přicházíte?

Jde o to, vyvrátit dojem, že ČSSD, potažmo vláda, řeší na ministerstvu pro lidská práva jen problémy úzké skupiny lidí, například Romů a gayů. Tuto problematiku budeme řešit samozřejmě i nadále, ale musí se řešit i porušování práv jiných lidí. A lidé musí vědět, že se to řeší, což se podle mě mému předchůdci nepodařilo. Prodat to, že se nezabývá jenom Romy a gayi.

Jaké další oblasti máte na mysli?

Máme tady problémy ve vyloučených lokalitách, problémy osob se zdravotním postižením. Je tu spoustu nespravedlností, kterými trpí i lidé z většinové společnosti. Třeba otázka nerovnosti v platech mužů a žen. Velkou nespravedlností je také třeba to, že žena, která má dvě tři čtyři děti, má mnohem menší důchod než žena, která má jedno nebo žádné dítě. Zkrátka nechci, aby si lidé mysleli, že kvůli tomu, že se snažíme pomáhat menšinám, zapomínáme na většiny.

Základem je školní docházka

Které z těch mnoha témat považujete za prioritu?

Sociálně vyloučené lokality. V Česku je 297 takových obcí. V nich žije 115 tisíc lidí a 80 až 85 procent nemá práci a 75 procent lidí má základní vzdělání. Těžko už lidi v produktivním věku donutíme, aby si udělali lepší školu, a díky tomu si našli lepší práci. To řešení začíná v nejmenších, u dětí, které ve vyloučených lokalitách žijí. Základem je tedy školní docházka.

A jaké reálné plány a nástroje máte, pokud jde o rozdílnost platů mužů a žen? Chystáte se třeba předložit nějaký konkrétní zákon?

Základem je na to zkrátka poukazovat. Těžko lze dát přímo do zákona formulaci, že žena musí brát na stejné pozici stejné peníze jako muž. To se dá v pracovní smlouvě snadno obejít. Ale je dobré na to poukazovat a já mám 12 měsíců na to, pokusit se něco s tím dělat.

Jste příznivcem pozitivní diskriminace?

Nemám s ní problém. Tam, kde ji lze použít, nemám problém ji použít.

A není právě pozitivní diskriminace v rozporu s lidskými právy? Práva přece mají i podnikatelé, kteří si můžou sami rozhodnout o tom, kdo kolik bere peněz.

Podle mě je v první řadě v rozporu s lidskými právy, když někdo za stejnou práci bere jinou odměnu. Ale velmi těžce se toto vtěluje do nějakého zákona.

S Babišem problém nemám, on se mnou ano

Během vašeho dosavadního působení v Poslanecké sněmovně jste se do povědomí dostal hlavně kvůli novele zákona o střetu zájmů, do které jste prosadil paragraf zakazující vlastnit politikům média. Myslel jste při tvorbě tohoto návrhu primárně na stávajícího ministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše?

Pravdou je, že pan Babiš v tomto rozhodování u mě nehrál žádnou roli. Já to bral jako obecný princip, který bude platit pro každého nově jmenovaného ministra a další funkcionáře. Letos měl zákon o střetu zájmů desetileté výročí. Za tu dobu nebyl výrazně novelizován, ale situace ve společnosti se od té doby změnila značně. Když si vezmeme ministry Bártu, Řebíčka, Jankovského, vidíme, že spousta ministrů měla problém se střetem zájmů. Skoro každou druhou vládu se řešilo, jestli někdo k nějakému zákonu není osobně zainteresovaný. Ty věci jsou běžné v západním světě. Podle mě by ministr neměl vlastnit média a účastnit se veřejných zakázek. Je to princip, který je podle mě naprosto logický.

Když ale pan Babiš převede svůj mediální dům na nějakého příbuzného nebo blízkého, tak si ten vliv udrží, bude z tohoto podnikání mít stále stejný profit, ale navíc to celé bude pod menším dohledem veřejnosti. Nebude to tak?

Vezměme si kauzu Čapí hnízdo. Už jen to, že to tehdy pan ministr vyřešil přes svoji rodinu, vzbudilo u veřejnosti a médií velkou nechuť. Už jen to, co s těmi médii udělá, bude sledováno a bude do značné míry vypovídat o tom, jak tuto problematiku bere vážně. Pokud s tím naloží tak, že to převede na bratra nebo babičku, tak to dokazuje, že to nemyslí vážně a že se tomu zákonu vysmívá a obchází ho.

Teď jste s Andrejem Babišem oba ministři. Jak se vám s ním teď spolupracuje a komunikuje?

Já s ním nemám žádný problém. Nabízím mu profesionální, solidní, nestrannou spolupráci. A věřím, že totéž můžu očekávat od něj. Ale mrzí mě, že když se poprvé objevilo mé jméno ve spojitosti s nástupcem pana Dienstbiera, prohlásil, že to je špatné jméno. Protože to je ten, kdo připravoval zákon o střetu zájmů. Z toho lze usuzovat, že problém s mou osobou má. Ale ne proto, že bych měl špatnou kvalifikaci nebo odbornost, ale proto, že vnímá nespravedlivě můj návrh.

Paroubkovy plusy se změnily v minusy

Jaká je podle vás situace v ČSSD po krajských volbách?

Situace v ČSSD je bojovná. Všichni jsou naladěni na to, aby si těch zbývajících deset měsíců do voleb poctivě odpracovali a pokusili se volby vyhrát. Bez ohledu na to, jak teď vypadají průzkumy, si nemyslím, že by volby nemohly pro ČSSD dopadnout úspěšně.

Kritika na adresu premiéra Sobotky zazněla hlavně z úst poslance Jeronýma Tejce a jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly. Souhlasíte s nimi aspoň zčásti?

Nejsem ten, který by za všechno negativní, co se ve straně stane, vinil vedení. Máme 14 krajských organizací a za výběr toho, koho vybraly na kandidátky a jak ti lidé uspěli, jsou odpovědny i ony. Bez ohledu na to, kdo je šéfem strany, budu spíš říkat, že za to, jak kde dopadla strana v jakém kraji, může spíš to krajské vedení.

Umíte si na postu šéfa ČSSD momentálně představit někoho jiného než Bohuslava Sobotku?

Nedokážu si to teď přestavit. Myslím, že je zajímavé i to, že oba nejvýraznější kritici Bohuslava Sobotky na post předsedy kandidovat nechtějí.

Když jsme u toho, co by ČSSD do budoucna prospělo, jak se díváte na ohlášený samozvaný návrat Jiřího Paroubka a „kakaového krále“ Michala Krause?

Jiří Paroubek je deset let stará minulost. Ty plusy, co straně tehdy dal, se postupně změnily v minusy. Myslím, že Jiří Paroubek už nemá straně co nabídnout. A co se týká Michala Krause, tak pokud jsem to četl správně, tak on neaspiruje na žádnou volenou funkci. On je předsedou okresního výkonného výboru, těch je v rámci republiky asi osmdesát. Pokud dostal důvěru okresních straníků, ať ji má. Ale nemyslím si, že by byl úspěšný v celostátní politice.

Neříkejme, že je to předem prohrané

ČSSD v sobotu představila, s čím chce jít deset měsíců do parlamentních voleb do boje o voliče. I vaše kolegyně z vlády, ministryně Michaela Marksová, ale připustila v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že ČSSD už předpokládaného favorita hnutí ANO nepředběhne. Vy si to nemyslíte?

Já průzkumům na sto procent nevěřím. My jsme měli rok před volbami s panem Paroubkem 35 procent, nakonec jich bylo 22. Takže to, že má dneska hnutí ANO 33,5 procenta, neznamená, že za rok nemůže mít 20. Je zbytečné stahovat kalhoty před brodem. Šance vyhrát tady je, neříkejme, že je to předem prohrané.

A co osoba prezidenta Miloše Zemana? Od části vašich členů zaznívá, že je dobré mít s hlavou státu dobré vztahy a pěstovat je. Myslíte si to také?

Podle mě jakýkoliv prezident je součástí ústavního systému a je dobré mít s ním korektní vztahy.

A jaké jsou?

Podle mě jsou dobré.

Jak se díváte na kauzu kolem setkání ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou a následné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů vůči Číně?

Já jsem člen vlády České republiky a musím respektovat její stanovisko. A to je takové, že s Čínskou lidovou republikou máme dobré vztahy. To prohlášení nevnímám jako servilní. Takže s tím prohlášením nemám žádný problém, nemyslím si, že bylo servilní.

A neměl by naopak ministr pro lidská práva bouchnout na vládě do stolu a říct: Neblázněte, tam se porušovala lidská práva a vy po mně chcete, abych podepsal, že nezpochybňujeme územní celistvost Číny?

Ministr je především člen vlády. A musí respektovat její politiku. Pokud se mu to nelíbí, tak by měl z té vlády odejít.

Nebojím se, že bude „lex Babiš“ odstřelen, není na hraně ústavy. Ministr Babiš si se zákonem poradí, říká ministr Jan Chvojka. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Úřady rozbily síť pašeráků čínských anabolik, zatčeno bylo 21 Slováků

Bezpečnostní složky několika evropských zemí si v posledních dnech došláply na síť překupníků řízenou ze Slovenska, která v Evropě obchodovala se zakázanými anabolickými steroidy vyrobenými v Číně. Oznámila to dnes francouzská policie, která při více než dvouletém vyšetřování sehrála klíčovou roli. Francie byla hlavním odbytištěm nelegálních podpůrných látek, většinu podezřelých ovšem tvoří Slováci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy