Novelu exekučního řádu v únoru Legislativní rada vlády ministerstvu spravedlnosti vrátila. Návrh podle ní přinášel jen dílčí změny a zastaralý předpis neměnil důsledně. Upravená verze by se podle ministra spravedlnosti Kněžínka mohla dostat na program jednání vlády už v květnu.
Kněžínek prohlásil, že ani nová verze novely ale nepočítá s takzvanou teritorialitou, tedy místní příslušností exekutorů, která by zrušila volnou soutěž mezi nimi a prosazuje ji exekutorská komora, neziskové organizace i řada expertů. Podle ministerstva by mohla poškodit velké exekutorské úřady a ty malé naopak nejsou na její zavedení a slučování exekucí připraveny.
Odpůrcem teritoriality byl i účastník debaty, poslanec ODS Marek Benda, který ji označil za snahu pouze přerozdělit trh mezi exekutory. Ministerstvo místo teritoriality přišlo s vlastním návrhem, jehož základem měl být princip, aby se jedním dlužníkem zabýval vždy jen jeden exekutor, avšak bez ohledu na město či region. I ten ale Legislativní rada vlády kritizovala, v čem bude spočívat nový návrh, zatím není jasné.
Další ministerstvem chystanou novinkou mají být povinné zálohy, které by pokryly náklady exekuce. Cílem je, aby věřitel více zvažoval, zda se mu vymáhání pohledávky vyplatí. Podle kritiků to ale povede k nižší vymahatelnosti pohledávek. Diskusi pak rozvířil další ministerský návrh, aby se po dvou letech zastavovaly neúčelné exekuce v situaci, kdy je dlužník nemajetný a nedaří se nic vymoci. Kněžínek ale nevyloučil, že se o prodloužení této doby bude ještě debatovat.
Ministr chce také zvýšit nezabavitelnou částku, tedy limit, nad který může exekutor strhávat bez omezení. "Dnes se dlužníkovi vyplatí vydělávat maximálně kolem 16 tisíc, to není na současném trhu práce motivující." Částka by se měla zvýšit na 25 715 korun. Dlužníky má vést k tomu, aby se zapojili do pracovního procesu, a hlavně aby nepracovali načerno.
Lidovecký poslanec Marek Výborný prohlásil minulý rok za rok insolvencí, ten letošní bude podle něj naopak rokem exekucí. Výborný zalitoval, že se nepodařilo prosadit zrychlené daňové odpisy nedobytných pohledávek. Připomněl ale současně, že to je v gesci ministerstva financí. Náměstek ministra spravedlnosti Michal Franěk v debatě prohlásil, že se s resortem financí povedou o jednodušších odpisech další jednání. Ve hře je například možnost, že by exekutor vydával potvrzení pro finanční úřad v případě nedobytné pohledávky.
Jak dál s dětskými dluhy
Na půdě sněmovny se podle Výborného nyní diskutuje i o problému dětských dluhů, které vznikaly zejména proto, že rodiče za své nezletilé děti neplatili pokuty za černé jízdy v MHD nebo poplatky za odpad. "Je to sice okrajová záležitost, ale zásadní, když mladý člověk vstupuje do života s dluhem, který způsobil jeho zákonný zástupce," řekl.
Upozornil ale, že problém není černobílý. "Není to tak, že najednou škrtneme všechny dluhy." Podle Výborného má Česko velmi silně chráněna práva rodičů, je třeba ale pamatovat i na rodičovskou zodpovědnost. Řešení by podle něho mohla přinést změna občanského zákoníku, podle které by rodiče za dluhy dětí ručili.
Pro další změny v legislativní úpravě exekucí je i exministryně školství a poslankyně ČSSD Kateřina Valachová. Zdůraznila, že novela insolvenčního zákona přijatá letos v lednu nestačí. "Prosazuji hlavně jasná pravidla zastavování exekucí pro nemajetnost a tzv. chráněný účet, tedy speciální účet, který chrání dlužníky v exekuci, aby jim zbylo alespoň minimum prostředků," uvedla.
KSČM chce zákaz reklamy na půjčky
Na debatu dorazila i poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová, která prosazuje uzákonění zákazu reklamy na finanční půjčky. Upozornila, že v praxi některé zásahy zákonodárců nefungují. Jako příklad uvedla trvající problém nebankovních půjček, které lidé získají i přesto, že nemají žádné příjmy.
Panelovou debatu Česko v době dluhů už počtvrté pořádal mediální dům Economia. Letos poprvé na ní diskutovali vedle zástupců dlužníků, exekutorů a insolvenčních správců i poslanci napříč politickým spektrem.