"PaedDr. Zdeněk Šarapatka, Ph.D nebyl Úřadem vlády ČR vyhozen pro neschopnost, neboť jeho pracovní poměr byl v daném případě rozvázán dne 9. října 2000 dohodou uzavřenou mezi PaedDr. Zdeňkem Šarapatkou, Ph.D a Úřadem vlády ČR a to z iniciativy PaedDr. Zdeňka Šarapatky, Ph.D. Česká republika se za tento dehonestující výrok omlouvá," píše se v omluvě. Je pod ní podepsán ředitel odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí Michal Žurovec.
Omluvu nařídil loni v květnu Obvodní soud pro Prahu 1, jeho verdikt letos v únoru potvrdil Městský soud v Praze. Nejvyšší soud pak odmítl dovolání ministerstva financí, které žalobě nynějšího člena Rady České televize čelilo.
Ministerstvo uvedlo, že mělo povinnost se omluvit písemně prostřednictvím doporučeného dopisu ve znění výslovně stanoveném rozsudkem. Na webu ministerstvo omluvu zveřejnilo "nad rámec rozsudku", uvedlo. Omlouvá se ministerstvo financí, protože hlavu státu přímo zažalovat nelze.
Šarapatka byl poradcem tehdejšího premiéra Zemana v době takzvané kauzy Olovo, kdy v okruhu Zemanových poradců vznikl dokument s plánem diskreditační kampaně proti tehdejší místopředsedkyni sněmovny Petře Buzkové (ČSSD). Výpověď podle své žaloby Šarapatka zdůvodnil ztrátou důvěry v čestnost, statečnost, pravdomluvnost a otevřený postoj Zemana ve vztahu ke kauze Olovo.
"Je to malý krok pro spravedlnost, ale velký skok pro občana (…). Miloš Zeman o mně lhal a musí se omluvit," komentoval v pondělí Šarapatka na Twitteru rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Zeman kvůli svým výrokům čelil více žalobám
Zeman už dříve čelil žalobám kvůli svým výrokům. Například v roce 2007 rozhodl soud o tom, že se Zeman musí omluvit novináři Ivanu Brezinovi za výrok, že psal za úplatu články podporující dostavbu jaderné elektrárny Temelín.
V roce 2000, téměř tři roky po soudním rozhodnutí, se Zeman omluvil někdejšímu spolustraníkovi Jozefu Wagnerovi za prohlášení, že ho po vyloučení z ČSSD nechtěli přijmout ani komunističtí poslanci.
V červnu 2000 zveřejnil Zeman na příkaz soudu v televizi Nova omluvu místopředsedovi ODS Miroslavu Mackovi. Prohlásil o něm, že zprivatizoval v roce 1992 Knižní velkoobchod díky intervenci některých politických činitelů a privatizaci označil za "jednoznačné tunelování".
