Týden před krajskými a senátními volbami oznámil na sociálních sítích předseda ANO a premiér Andrej Babiš, že ministerstvo financí - vedené zástupkyní ANO Alenou Schillerovou - chce zmrazit platy ústavních činitelů na roky 2021 a 2022.

Babiš v neděli uvedl, že by se peníze, které stát ušetří zmrazením platů ústavních činitelů, měly použít na přidání zaměstnancům v sociálních službách. Podle něj by si měli polepšit o deset procent.

SPD navrhovala zmrazit platy poslanců a senátorů, vláda ve svém nesouhlasném stanovisku ale upozornila, že platy nelze upravit pouze u části ústavních činitelů. Pirátský návrh, který podepsali i zástupci KDU-ČSL a STAN, se týkal i soudců a znamenal by v příštím roce úsporu půl miliardy korun.

Pokud by zákon zmrazil platovou základnu na letošní úrovni, jak navrhovaly obě opoziční strany, pak by základní měsíční plat poslance a senátora zůstal na letošní úrovni 90 800 korun, základní plat prezidenta by nadále činil 302 700 korun hrubého a premiéra 243 800 korun. Pokud se však nic nezmění, pak by v dalším roce vzrostly příjmy ústavních činitelů podle výpočtu ČTK asi o devět procent. Řadový poslanec a senátor by dostal přidáno asi 8100 korun na 98 900 korun měsíčně.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhovala, aby se politikům a soudcům platový základ snížil trvale. Prezidentovi, premiérovi, členům vlády, poslancům či senátorům by podle propočtů ve srovnání s dneškem v budoucnu klesl plat nejméně o pětinu, soudcům pak minimálně o třetinu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) novinářům řekla, že s návrhem ministryně práce nesouhlasí a že předloží vlastní návrh.