Novela mění současnou praxi, kdy stát škodu vymáhat může, ale nemusí. Starostové argumentují tím, že kraje a obce takovou povinnost mají. Kritici se ale obávají například toho, že se státní úředníci budou bát rozhodovat. Zastánci změny to odmítli. "I nečinnost, prodlevy a případně jiné obstrukční postupy úředníků jsou samy o sobě nesprávným úředním postupem," uvedli poslanci Starostů.

Ministerstvo financí svůj nesouhlas zdůvodnilo mimo jiné tím, že novela nebere v úvahu takzvaný řetězec velení. Jde o stav, kdy podřízení úředníci, formálně odpovědní za nezákonné rozhodnutí, jsou při svých postupech vázáni interními předpisy a navíc nemusí mít rozhodující vliv na konečný výsledek rozhodnutí.

"Navrhovaná změna je tak spíše formálního charakteru a považujeme ji za nadbytečnou," uvedlo ministerstvo spravedlnosti. Proti novele se postavily i ministerstvo vnitra, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Notářská komora.

Podle tvůrců předlohy úřady k vymáhání škody po úřednících až na výjimky nepřistupují. Proto chtěli výslovně stanovit, že takový postup by byl povinný v případech, kdy stát musí lidem újmu způsobenou pochybením úředníka zaplatit. Předloha měla stanovit i výjimky. Škodu by stát nemusel vymáhat například v případě, že na věc, o které úředník rozhodl, existovaly odlišné právní názory.