Menší školné, vyšší platy pro chůvy. Stát chce dětskými skupinami nahradit zrušené jesle

Šárka Mrázová Šárka Mrázová
29. 4. 2018 20:29
Na ministerstvu práce vzniká plán, který ovlivní tisíce rodin s dětmi. Stát chce do dvou let zvětšit počet dětských skupin, které už nyní nahrazují zrušené jesle.
Dětská skupina. Ilustrační snímek
Dětská skupina. Ilustrační snímek | Foto: Sandra Štefaniková

Praha - Dětských skupin pro děti od jednoho roku do tří let je pořád málo. Služeb těchto malých zařízení rodinného typu využívají hlavně rodiče v Praze a Středočeském kraji, v ostatních regionech jsou téměř nedostupné. Chůvy, které se o děti starají, navíc mají horší pracovní podmínky než učitelky ve školkách.

Až po roce 2020 skončí evropské dotace, budou mít navíc dětské skupiny existenční problémy. Zájem o podporu je přitom enormní. V listopadu se 1,2miliardové dotace na tento rok vyčerpaly během několika hodin. Není divu - kromě školného dětské skupiny jiné příjmy nemají. Stát proto hledá cestu, jak dál.

Na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) se pracuje s několika verzemi, jak by mohl stát skupiny podporovat. Podle jedné z nich by dostávaly peníze obdobně jako mateřské školy. 

"Státu by se financování dětských skupin vyplatilo," říká šéfka odboru rodinné politiky na MPSV Jana Maláčová. Jedno místo pro dítě v dětské skupině vyjde průměrně 8000 korun měsíčně. "Připravujeme detailní propočet, co státní pokladně přinesou pracující matky v porovnání s tím, jaké příjmy pracující rodiče do státního rozpočtu odvádějí. A pak samozřejmě náklady na zřízení a financování dětských skupin," uvedla Maláčová. 

Peníze na podporu dětských skupin by ministerstvo mohlo najít z jiných zdrojů. "Už není potřeba tolik prostředků a projektů na rekvalifikace, vzdělávání ve firmách a tak dále. Ale rozhodli jsme se, že se pokusíme definovat oblasti, kde by nám byly prostředky více prospěšné - to znamená, že například místo školení podpoříme dětské skupiny," řekla na konci března ministryně v demisi Jaroslava Němcová (ANO).

Nesmí být o moc dražší než školka

Klíčové podle ministerstva práce je, aby dětské skupiny byly pro rodiče finančně dostupné. "Je to hlavní požadavek rodičů a také hlavní důvod, proč rodiče stále ještě preferují mateřské školy. Tam se měsíční poplatky pohybují kolem 600 korun měsíčně bez stravy," vysvětluje Maláčová.

Ministerstvo si dělalo mezi rodiči šetření. Vyšlo z něj, že rodiče jsou ochotni u dětí pod tři roky akceptovat měsíční školné maximálně ve výši jedné třetiny minimální měsíční mzdy, tedy zhruba 4000 korun. Do této částky by se zřejmě "školkovné" zastropovalo. Podle informací Aktuálně.cz se jedná také o sjednocení platu chův. Ten by se mohl vyrovnat mzdám učitelek ve školkách, které berou kolem 25 tisíc korun. 

"Pokud mají být dětské skupiny funkčním nástrojem a politicky prosaditelné, musí se se zastropováním školného počítat," potvrzuje místostarostka obce Psáry Martina Běťáková. "Když jsme nastavovali systém na místo v dětských skupinách u nás v obci, dali jsme si pomyslně hranici, že organizace, které by chtěly tuto dotaci, nesmí chtít více jak 5000 korun měsíčně školkovné. Aby se maminkám vyplatilo nastoupit do práce," řekla Aktuálně.cz Běťáková.

Jednu skupinu a mikrojesle provozuje v Psárech dětské centrum, druhá je firemní. Celkem do nich chodí 24 dětí. Obec je podporuje tak, že jim dává dispozici prostory za nájemné, které není komerční. Kapacity skupin ale pro velký zájem stále nestačí.

Nemocné dítě? Žádná dotace

Dětské skupiny musí navíc řešit řadu problémů, s nimiž se školky nesetkají. Zřizovatelé například musejí počítat s tím, že evropské dotace dostanou zpětně jen tehdy, když děti do skupiny skutečně dorazí. 

Například Dětská skupina 4 medvědi funguje jako nezisková organizace v Praze 4 už osm let. Ročně z evropských dotací získá zhruba 1,6 milionu korun. Účtují se ale zpětně podle skutečné docházky dětí, takže 4 medvědi peníze z dokonce vrací kvůli vyšší nemocnosti dětí. "Počítali jsme ale s tím, takže to není tragédie," říká manažerka Petra Glombová. Skutečné měsíční náklady činí čtvrt milionu korun, a proto musí dotace doplňovat školné od rodičů. Ti platí zhruba 7 tisíc korun měsíčně.

Nepřehledné jsou i požadavky na vzdělání chův. I to by ministerstvo chtělo upravit. Maláčová ve čtvrtek na semináři ve sněmovně uvedla, že součástí návrhu je i povinnost, aby se chůvy jednou ročně vzdělávaly a stát by jim to zaplatil.

Velký problém je i s dostupností dětských skupin. Přestože jich od roku 2014 už po celém Česku funguje 600, chodí do nich devět tisíc dětí a nové stále přibývají, nejvíce jich má jen Praha a střední Čechy. Daleko méně jsou dostupné v ostatních regionech, pouze jednotky jsou třeba v Karlovarském a Jihočeském kraji. Podle Daniely Vašíčkové, předsedkyně sítě Moje dětská skupina, by je přitom maminky v příhraničních oblastech uvítaly.

Pokud by stát po roce 2020 vzal financování dětských skupin pod svá křídla, tak by se podle Maláčové musely rozšířit plošně po celé republice. Dlouhodobě se ale podle ní potvrzuje, že nejvíce požadavků na zajištění předškolní péče je z Prahy, Jihomoravského a Středočeského kraje a Prahy. Tedy z regionů s nejvyšší zaměstnaností.

Ve sněmovně si zřizovatelé skupin stěžovali na to, že chůvy nemají stejné podmínky jako učitelky mateřských školek - mají nízký plat a nemají prázdniny. Osmihodinová péče pět dnů v týdnu se čtyřmi týdny dovolené je pro chůvy náročná a nemají čas ani na psychohygienu. To vše by se mohlo změnit.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Při střetech se squattery v Berlíně bylo zraněno 60 policistů

Okolo 60 policistů v Berlíně ve středu utrpělo zranění při střetech se squattery, kteří se snažili zabránit požární inspekci v činžovním domě, jenž okupují. Budova v Rižské ulici 94 (Rigaer Strasse) ve čtvrti Friedrichshain patří k nejznámějším squatům v Berlíně.

Policie se snažila oblast zabezpečit před protipožární inspekcí plánovanou na čtvrtek. Asi 200 zamaskovaných lidí házelo po policistech kamení a petardy, na ulicích postavili barikády a zapálili je. Policisté oheň hasili pomocí vodních děl a zátarasy rozrazili obrněnými vozidly. Squatteři také zatarasili tramvajové koleje.

Německá média uvádějí, že squatteři a jejich stoupenci se už delší čas snaží zabránit tomu, aby majitel nechal v domě provést protipožární inspekci. Jeho i policii podezřívají, že ho chtějí prohlásit za neobyvatelný a následně nechat vyklidit.

Deník Die Welt na svých internetových stránkách uvádí, že dům v Rigaer Strasse 94 je považován za jeden z posledních symbolů krajně levicové scény v Berlíně. Do budovy se stahují výtržníci, kteří při různých demonstracích útočí na policisty. Lidé, kteří dům okupují, do něho už dlouho znemožňují přístup majiteli, policii i příslušným úřadům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy