Chomutov - Podkrušnohorský zoopark přišel o raritu, jakou neměla žádná jiná zoo na světě. Vedení zooparku muselo zrušit výběh ropáků bahnomilných. Čelí totiž obvinění, že recesistickou expozicí po osm let porušovali autorská práva.
Ve výběhu „žili" tři ropáci. Postavičky Lojzu, Anču a Blanku vypálil z kameniny chomutovský výtvarník Vojtěch Návrat. Ani on, ani zoo ale neměli svolení k výrobě ropáků od jejich autorky.
Ropáka pro kultovní film Jana Svěráka před více než dvaceti lety navrhla výtvarnice Barbara Šalamounová. Se zoologickou zahradou se teď hodlá soudit. Požaduje omluvu a peněžní satisfakci.
„Například večerníčkové figurky jsou velmi chráněné, kdo na ně sáhne, spálí si prsty. Překvapuje mě, že zrovna u ropáka si lidé myslí, že si ho můžou jen tak vzít a použít," upozornila Šalamounová.
Bývalé i současné vedení zoo se hájí. „Nechtěli jsme postavičku zneužít. Byl jsem tehdy za Janem Svěrákem, jako ideovým otcem ropáka. Ten mi svolení dal. Nevěděl jsem, že existuje ještě tato výtvarnice," brání se dnes už bývalý ředitel zooparku, poslanec Přemysl Rabas (SZ).
S prominutím hnusně
„V zooparku jsme se dlouhodobě zabývali ochranou evropské fauny a přišlo nám to jako zajímavá recese, jako poselství," vzpomíná Rabas, proč nechal zřídit výběh ropáků. „Expozici otevíral tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Byl to úspěšný projekt," dodává Rabas.
Ropáky od té doby viděly tisíce lidí. Teprve loni se Barbaře Šalamounové s fotkami jejich výběhu pochlubil předseda sdružení Děti Země Miroslav Patrik. Výtvarnici to šokovalo. „Nějaký činorodý člověk pro ZOO vytvořil vlastní ropáky, aniž by se mě kdokoli zeptal. Navíc je udělal, s prominutím, hnusně," rozčílilo Šalamounovou.
Spolu se svým právníkem žádala odstranění výběhu a chtěla se domluvit alespoň na nějaké peněžní satisfakci.
„Zoopark Chomutov umístěním soch ropáka do výběhu porušil autorská práva hned dvojím způsobem. Kromě toho, že postavičky vystavil bez jakékoli licence, navíc je také upravil," tvrdí právník František Vyskočil.
V zoo bylo těsně po „převratu" a sesazení Přemysla Rabase chomutovskou městskou radou. Nová ředitelka Iveta Rabasová pro Šalamounové stížnosti nenašla pochopení.
Výběh sice zrušila, ale platit odmítla. „A nabídli mi, že můžu přijet pokřtít zvířátko," dodává Šalamounová. Na křest mláďat nepřijela. Místo toho přichystala se svým právníkem žalobu.
„Nyní necháváme vyhotovit ještě znalecké posudky, které by určily míru vzniklého zásahu do autorských práv. Budeme žádat, aby soud uložil zaplatit bezdůvodné obohacení ve výši řádově desítek tisíc korun, stejně jako další peněžitou satisfakci za znetvoření díla paní Šalamounové," uvedl Vyskočil.
"Kdyby se mě tehdy zeptali , žádné vysoké sumy bych po zoo nechtěla. Ale tady jde o princip. Dělat, že se nic nestalo, to přece není možné. Kdyby se na to nepřišlo, funguje to tam dál, vybírají za to vstupné a tak dál. A takových incidentů je přesto bohužel vícero," dodává výtvarnice.
Autorské právo Čechy nezajímá
Iveta Rabasová se k případu vyjádřila jen stručně. „Nejsme si vědomi žádného potencionálního soudního řízení vedeného proti našemu subjektu stran autorských práv k ropákům," napsala mailem. „Stížnost jsme řešili i ve spolupráci s Janem Svěrákem a pokoušeli jsme se domluvit, pan Svěrák se docela podivoval nad přístupem stěžovatele," dodala.
Za přehnaný považuje požadavek výtvarnice i Rabas. „Schválně jsem nyní kontaktoval pana Svěráka a ověřil si u něj, že jsme od něj svolení měli. Řekl mi, že postup paní Šalamounové nechápe," říká bývalý ředitel zoo.
Podle Františka Vyskočila je obecně přístup Čechů k autorskému právu vlažný. „Lidé si u nás obecně neuvědomují, že takto zasahují do autorských práv druhého, nebo když už si to uvědomí, je to vlastně vůbec nezajímá," míní advokát.
