"Tohle pro vás neudělám. Podepíšu všechno, ale tohle ne. Udělám všechno, ale tohle se stane jen přes mou mrtvolu!" křičel údajně Jan Masaryk večer 9. března 1948. Druhý den ho před šestou ráno našli mrtvého na dlažbě pod jeho bytem dva zaměstnanci ministerstva zahraničí. Zemřel dva týdny po komunistickém převratu.
Zmíněná Masarykova citace se dosud veřejně neobjevila. Až nyní. Pochází z hlášení příslušníka americké vojenské zpravodajské služby, které obdržel zástupce jejího velitele pro Evropu Robert A. Schow. Autor vycházel ze svědectví svého nejmenovaného zdroje, jemuž převyprávěl Masarykovy údajné výkřiky Bohumil Příhoda.
Příhoda pracoval v rodině Masaryků od 20. let minulého století, kdy byl prezidentem Československa Tomáš Garrigue Masaryk, otec pozdějšího ministra zahraničí. Od nástupu do čela resortu pro něj Příhoda pracoval jako komorník. Se zdrojem amerického zpravodajce mluvil Příhoda 12. března, dva dny po Masarykově smrti.
Hlasitý, rozladěný Masaryk
"V půl deváté večer přišli za Masarykem tři muži, Příhoda je neznal. V půl desáté si Masaryk poručil čtyři černé kávy. Kolem desáté Příhodu vzbudil Masarykův hlas, hlučný a rozladěný, který křičel," stojí dále v hlášení, jež následně cituje zmíněné ministrovy výkřiky. Příhoda bydlel v Černínském paláci o patro výše než Masaryk.
Dokument americké vojenské tajné služby je jednou ze zhruba dvou set listin, které ministerstvo zahraničí shromáždilo letos na jaře. Pochází z Diplomatického archivu Francie. Černínskému paláci je poskytlo také velvyslanectví Spojených států v Praze a britské archiválie předal ministrovi Janu Lipavskému (Piráti) velvyslanec Matt Field.
"Jsem přesvědčen, že historie je s diplomacií úzce spojena a může být zdrojem pro pochopení řady i současných procesů. Ministerstvo zahraničních věcí má obsáhlý archiv, pro který představují jakékoliv dokumenty související se smrtí Jana Masaryka cenný přírůstek," sdělil Aktuálně.cz Lipavský.
Šéf tuzemské diplomacie o zprostředkování písemností požádal přes české zastupitelské úřady ve zmíněných zemích. Prosba k českým spojencům zněla, zda by sdíleli své poznatky k Masarykově smrti. Získané archiválie se nyní v Černínském paláci uspořádávají, veřejnosti by se mohly zpřístupnit během září.
"Masaryk byl bledý a třásl se"
Kdo byla trojice mužů, na které měl Masaryk křičet, záznam neuvádí. Lze také jen hádat, co odmítal podepsat. Podle amerického zpravodajce komorník slyšel ministra takhle křičet šestkrát. Z dokumentu vyplývá, že si Masaryk pozval Příhodu do pokoje ještě patnáct minut před půlnocí. Požádal o poslední kávu. To už byl sám.
"Masaryk vypadal nervózně, byl bledý a třásl se," stojí dále v hlášení zpravodajce, který zaznamenal zprostředkovanou Příhodovu výpověď. Popisovaná archiválie je příkladem, kolik nového mohou písemnosti vnést do příběhu Masarykova úmrtí. Příhodovo svědectví se dramaticky liší od toho, co řekl při výslechu během domácího vyšetřování.
V protokolu tuzemských bezpečnostních složek mluví o tom, že Masaryka den před smrtí viděl naposledy v půl deváté večer. Přinesl mu dvě minerálky a pivo, před odchodem mu ještě v ložnici otevřel okno. "Je vyloučeno, že by potom byl s ním ještě někdo mluvil nebo ho navštívil," řekl Příhoda československým vyšetřovatelům.
Vzkaz Masarykově přítelkyni
Z archiválií plynou rozličné informace o příčině Masarykově smrti. Stejný zdroj zmíněného amerického zpravodajce popisuje, jak v dubnu 1948 slyšel od britského učitele, který v Praze vyučoval angličtinu, jinou verzi. Britská tajná služba prý pracovala s poznatkem, podle nějž Masaryk dostal injekci prudce jedovatého kyanidu. Poté byl z okna vyhozen.
"Britům tento poznatek poskytl příslušník československých bezpečnostních složek jménem Diviš, který byl v kontaktu s Dr. (Františkem) Hájkem, který Masaryka pitval," stojí v listině. K Velké Británii měl Masaryk blízko. Diplomatickou kariéru začínal jako velvyslanec v Londýně, za druhé světové války tam pak strávil pět let coby ministr zahraničí exilové vlády.
Sebevražda, nebo vražda?
Po roce 1989 se Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu zabýval okolnostmi smrti Jana Masaryka čtyřikrát. Naposledy případ odložil v únoru 2021 s tím, že Masaryk, který v té době trpěl depresivními epizodami, spadl z římsy pod oknem koupelny. Násilné vyhození z okna vyloučil. Že ale mohl ministra z římsy někdo strčit, připustil.
Různé spekulace o Masarykově smrti živí zvláštní okolnosti z místa. Ministrův byt byl ve velkém nepořádku, v koupelně se nacházely polštáře z ložnice, na spodním rámu okna byly stopy Masarykových fekálií. Poloha ministrova těla z fotek z místa činu neodpovídá tomu, v jaké pozici bylo nalezeno.
Naposledy na základě nových informací oživil verzi, s kterou Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu pracoval a vyloučil, badatel Jaroslav Čvančara letos v březnu. Masaryka podle ní zavraždili vysoký úředník Černínského paláce Jan Bydžovský a plukovník František Fryč v pomstě za to, že Masaryk zůstal v komunistické vládě.
Tajná depeše z americké ambasády v Londýně sepsaná 5. dubna 1948 přináší další příběh. Ten měla autorovi zprávy přetlumočit dcera amerických agentů operujících v Praze. Zní následovně: Masaryk před smrtí jedné Američance žijící v Praze, s níž se stýkal, napsal dopis, že při nebližší příležitosti opustí Československo.
"Komunisté se o vzkazu dozvěděli. Dotyčnou ženu navštívili, než ho stačila zničit. Poté několik ruských a českých agentů navštívilo Masaryka, jehož tělo následně skončilo na nádvoří s modřinami na krku," uvádí depeše. Pitevní zpráva se přitom o modřinách na Masarykově krku nezmiňuje.
"Nepochybuji, že si vzal život"
Dokumenty vedle zprostředkovaných svědectví, spekulací či zachycení atmosféry v Československu pohnutém Masarykovou smrtí zahrnují i komunikaci tehdejšího amerického velvyslance v Praze Laurenceho Steinhardhta s centrálou ve Washingtonu. V depeši z 10. března 1948 popisuje rozhovor s Masarykem pár dní před jeho smrtí.
Ministr prý těžce nesl odsudky blízkých přátel, podle nichž setrváním v komunistické vládě v očích národa selhal. Z pohledu Steinhardta byla pro Masaryka sebevražda vysvobozením. "Nepochybuji o tom, že tím, že si vzal život, se Masaryk vykoupil v očích přátel, ale že k němu bude jako mučedníkovi shlížet i československý lid," psal velvyslanec.
Sebevraždu coby vysvětlení Masarykovy smrti přijal i první tajemník americké ambasády v Londýně John Bruins. V depeši ze září 1949 tehdejšímu šéfovi americké diplomacie tlumočí rozmluvu, již vedl s někdejším generálním tajemníkem Černínského paláce z doby Masarykova ministrování Arnoštem Heidrichem.
"Heidrich mi řekl, že v prvních dnech března 1948 si ho Masaryk zavolal do kanceláře, kde mu sdělil záměr spáchat sebevraždu," píše Bruins. Údajně nakonec nechtěl zasedat v Gottwaldově vládě, která měla poprvé jednat právě 10. března. Masaryk podle Bruinse údajně sdílel úmysl připravit se o život také se svým osobním tajemníkem Jiřím Špačkem.
Nápad šéfa bezpečnostního výboru
Iniciativa shromáždit dokumenty ze zahraničí o Masarykově smrti pochází od předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS). Původním povoláním je historik, byl také prvním ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů. Motivovat se snažil už ministry zahraničí předchozích vlád, ale až Lipavský mu vyšel vstříc.
"Naši západní partneři se zajímali o osobnost zakladatele československého státu. Přišlo mi logické, abychom zde tyto věci měli. Abychom tím splatili dluh, který vůči úmrtí Jana Masaryka máme. Stále nejsou zodpovězené otázky a nemohou být zodpovězeny, pokud nedostaneme písemnosti z diplomatických a zpravodajských archivů," vysvětlil Aktuálně.cz Žáček.
Ideální variantou by podle něj bylo, kdyby získané archiválie zanalyzovali odborníci vybavení veřejnou autoritou, například právě Ústav pro studium totalitních režimů. Žáček má jasnou představu, co by pak ze všech, nejen z nyní shromážděných, písemností o okolnostech Masarykova úmrtí mělo vzejít.
"Moje preference je udělat vyčerpávající edici všech dokumentů, které jsou v Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek, identifikovat všechny varianty Masarykovy smrti a všechny zapojené osoby a předložit to veřejnosti," uzavírá.
