reklama
 
 

Otec byl důvěřivý romantik, Masaryka by nezabil. Test DNA neodmítnu, říká syn podezíraného úředníka

11. 9. 2017
Jan Masaryk Jan Masaryk | Foto: ČTK
Syn někdejšího úředníka ministerstva zahraničí Jana Bydžovského v rozhovoru pro Aktuálně.cz promluvil o obnově vyšetřování záhadné smrti Jana Masaryka v roce 1948. Bydžovský mladší tvrdí, že si nedokáže představit, že by jeho otec mohl být do vraždy syna prvního československého prezidenta zapleten. A to i přesto, že právě kvůli tomuto podezření badatelky Václavy Jandečkové byl případ Masarykovy smrti po patnácti letech znovu otevřen. Bydžovský se k údajnému činu přiznal StB po několikaměsíčním věznění v roce 1950, později doznání odvolal a za vynucené je považuje i policie. Jan Bydžovský mladší prohlásil, že poskytne vzorky DNA, pokud by jej o to policie požádala.
Doporučujeme

Jak důležitým tématem byla smrt Jana Masaryka pro vašeho otce? Mluvil o tom před vámi?

Pokud vím, tak o tom otec příliš nehovořil. Zmínil se o tom jen v jednom případě v roce 1968, kdy se vrátil z obnoveného vyšetřování, kdy jej ze smrti Masaryka také chvíli podezřívali. Říkal: "Tak jsem toho Jana Masaryka nakonec nezabil."

Co tehdy vyšetřovatelům řekl, jaký z toho měl pocit?

Vrátil se velmi uvolněný a byl usměvavý. A já si pamatuji jen onu jednu větu a to, že policii dal nějaké dokumenty.

Mohl být do Masarykovy smrti zapleten?

Já si to nedovedu představit. U nás v rodině je zvykem každý den si všechno zapisovat. Máme tady kroniku od začátku 20. století téměř do dnešní doby. To psal můj dědeček, pak v tom pokračoval můj otec a ještě paralelně k tomu psal svůj osobní deník. Když jsem se díval na to písmo, když popisoval den smrti Masaryka, tak to písmo na mě nedělá dojem, že by bylo nějaké příliš jiné. Nejsem ale žádný grafolog. Věřím tomu, že by nebyl schopen to napsat svou pečlivou rukou s pěkným rukopisem. To by dokázal jen velice chladnokrevný a otrlý člověk, kterým otec rozhodně nebyl.

Co si otec zapsal 10. března, tedy den po Masarykově smrti?

Jan Bydžovský (1906–1990)

Jan Bydžovský vstoupil do zahraniční služby roku 1936. V roce 1941 se stal pracovníkem ministerstva zahraničí exilové vlády v Londýně, kde působil od roku 1942 jako přednosta šifrového oddělení. Po návratu do Československa působil v letech 1945-1949 na obnoveném MZV ve funkci odborového rady národohospodářské sekce.

Zatčen byl 8. listopadu 1949 spolu s dalšími vysokými úředníky ministerstva zahraničí v akci Střed. Po tříměsíční vazbě se například čtyřikrát přiznal k vraždě Jana Masaryka, ale pokaždé své doznání odvolal. Ve vyšetřovací zprávě ministerstva vnitra se uvádí, že výslechy byly konány až do úplného tělesného i duševního vyčerpání vězně.

Zdroj: www.mzv.cz

Soud nakonec Janu Bydžovskému uložil trest odnětí svobody na 18 roků, peněžitý trest 20 000 Kčs, konfiskaci veškerého majetku. Vyšetřování smrti Jana Masaryka však pokračovalo a J. Bydžovský byl znovu vyslechnut k tomuto případu ještě v října 1951. V roce 1954 byl trest snížen na 9 let, a v roce 1955 byl Bydžovský po odpykání poloviny trestu propuštěn podmínečně na svobodu ze zdravotních důvodů.

Psal, že to pro něj bylo velké zděšení a že se asi jednalo o sebevraždu.

Jak vás poslouchám, deníku věříte…

Já si neumím představit, že by jej otec zabil. Protože otec byl veselé až důvěřivé povahy a na to také doplatil. Neumím si představit, že by s takovým strašlivým závažím dokázal žít tak, jako žil potom. Hlavně si myslím, že ten zápis v těch našich knihách by vypadal jinak, kdyby v tom měl prsty. Nezdá se mi, že by dokázal jen tak jednoduše něco takového napsat, kdyby měl za sebou tak strašlivou událost.

Jak si vysvětlujete větu, kterou vám otec po výslechu v roce 1968 řekl? Mohl mu někdo dojem, že nese vinu za smrt Jana Masaryka, vsugerovat?

Můj otec byl velice důvěřivé povahy a byl trochu romantik. Buď mu jej vsugerovali, nebo to byla jistá naivita, která snad měla za účel dostat se ze spárů StB. Přiznal se a pak čekal, že normální kriminálka ho při dalším prošetřování očistí a vyjde najevo jeho nevina, a to i ohledně špionáže, která mu byla podsouvána a kterou jistě nikdy pro nikoho nedělal… Ale nevím, nikdy jsme o tom nemluvili.

Mohl se přiznat k podílu na smrti Masaryka, aby se dostal ze spárů StB?

Ano, to si myslím. To, co píše paní Jandečková, je pro mě i rodinu šokující. Stále jsme přesvědčeni, že to snad ani není možné, aby v tom on měl prsty. Ty detaily, co paní Jandečková v knize uvádí, ty jsou tak přesvědčivé, že k tomu nedovedu zaujmout nějaké jednoznačné stanovisko. Jako syn bych byl nerad, kdyby se otcova účast prokázala. Bylo mi řečeno, že by bylo dobré udělat testy DNA, protože v Masarykově bytě nalezly cigaretové nedopalky. Já se tomu samozřejmě nebráním, ačkoli pro naši rodinu by to mohlo být velmi nepříjemné.

Kdyby policie chtěla vaše svědectví nebo vzorek DNA, aby zjistila, zda cigarety z Masarykova bytu kouřil váš otec, spolupracoval byste?

Jsem naprosto k dispozici.

V roce 1948 váš otec pracoval na ministerstvu zahraničí, jak blízko k Masarykovi měl?

Rodiny Masarykových a Bydžovských se znaly již ke konci 19. století, například moje babička chodila do gymnázia Minerva s Alicí Masarykovou, dědeček dělal zkoušku z filozofie u TGM. A Tomáš Garrigue Masaryk přišel prý osobně za pradědečkem Janem Bydžovským, aby jeho syn, můj dědeček Bohumil Bydžovský, doučoval Jana matematiku. O tom se zmiňuje sám Jan Masaryk v dedikaci ke knize, kterou věnoval mému otci za války v Anglii.

Po dramatickém příjezdu do Anglie se můj otec hlásil do armády, byl poručíkem dělostřelectva. Posléze mu bylo nabídnuto místo na ministerstvu zahraničí, patrně právě díky Janu Masarykovi, kde pracoval v šifře a pak po čase byl jmenován šéfem šifry. Po válce pracoval dále na ministerstvu, kde potom měl na starosti celní záležitosti.

Otec byl dlouho vězněn a vyslýchán StB, jak to poznamenalo jeho život?

Každý není bojovník a já si jej neodvažuji soudit. Otec byl dva roky vyslýchán, pak obžalován ze špionáže. Poté byl uvězněn v Ruzyni a v dalších vězeních po celé vlasti.

Když bylo na konci roku 2016 znovu otevřeno vyšetřování, kontaktovala vás v té věci policie?

Ne, nikdo od policie se mi neozval. A jak vidím, to vyšetřování vyznělo tak nějak do prázdna. Asi nikdo nepovažoval za nutné mě vyslechnout. Já bych jim asi říkal to samé, co říkám i vám. Jen jednou jsme byli v Ústavu pro studium totalitních režimů, kde jsem tyto otázky dostával ze všech stran. To jsem se tomu už musel usmívat, protože už nevím, co bych k tomu více řekl.

Myslíte si, že v tom mohly mít prsty tajné služby?

Vzhledem k tomu, že to bylo smeteno ze stolu, tak ten vítr asi vane z Východu. Kdyby to bylo spojeno se Západem, jistě by to bylo velmi propagandisticky využito, což se nestalo. Masaryk byl mezi dvěma mlýnskými kameny. Benešovi slíbil, že ho nikdy neopustí, a věděl dobře, že kdyby odešel do exilu, tak by ten exil byl velice silný. Masaryk mohl být dohnán k sebevraždě, mohl být zavražděn.

Vy jste tedy přesvědčený, že to váš otec udělat nemohl…

Možná mu někdo vyprávěl okolnosti Masarykovy smrti a on je poté převzal a vyprávěl za sebe. Mám takový pocit, že dostal nějaké injekce a pak vypovídal. Později tu výpověď odvolal. Nevím ale, jak dalece je někomu možné vsugerovat takové věci.

Váš otec podle vás nikdy nepracoval pro tajnou službu jiné země, třeba britskou, s níž je spojován?

I když to také vypověděl, nemyslím si, že by byl řazen mezi agenty britské tajné služby. Ale nakonec, Britové byli spojenci. Nevím ale, jak dalece by byly jeho zprávy pro Británii zajímavé. Některé zprávy jim ale mohly být poskytovány třeba i nevědomky.

Video: Podívejte se na rozhovor s pravnučkou T. G. Masaryka Charlottou Kotíkovou pro DVTV

Pátrání po otci TGM je neuctivé, Češi by měli mít dost sebevědomí, aby si přiznali, že i obyčejný kluk se mohl vypracovat, říká Charlotta Kotíková. | Video: Martin Veselovský |  22:12

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama