Aktuálně.cz: Co považujte za největší problém magistrály?
Henriette Vambergová: Magistrála se postavila, aby ulevila centru města, ale stala se z ní bariéra mezi historickým centrem Prahy a ostatními částmi města. Stala se hradbou pro chodce, pro lidi, kteří ji chtějí překročit. Když se na ní ocitnete, necítíte se, že byste byli v Praze.
Řidičům ale magistrála pomáhá projet velmi rychle městem skrz naskrz. Co byste řekla lidem, kterým tento rychlý průjezd městem ztížíte?
Všichni bychom měli mít na paměti to, jak se pohybujeme ve městě, a to jak z hlediska efektivity, tak z hlediska kvality města. Samozřejmě že jsou zde lidé, kteří nemají jinou možnost - veřejná doprava je pro ně například příliš pomalá. Auta mají ve městě určitou roli, ale nepotřebují pro svůj pohyb dálnici, stačí městský bulvár.
To, jak magistrála vypadá, je taky problém. V určitých částech byla vybudována jako dálnice s mimoúrovňovými křižovatkami. Pokud se ji pokusíte znovu zabudovat do města a vylepšit ji, můžete vytvořit hezký a lepší městský bulvár. Magistrála má určitě v pražské dopravě svou roli, ale měli bychom si uvědomit, že žijeme ve 21. století a že dálnice do centra města nepatří.
Asi největší problém magistrály je před Národním muzeem. Abyste se do něj z Václavského náměstí dostali, musíte přejít dálnici.
Rozhodně to problém je - alespoň co se týče toho, jak město pracuje s velkými gesty, tedy jak spojuje náměstí a městské třídy s významnými budovami. Město tímto způsobem dává na odiv svou velikost. To je velmi důležité, ale jsou zde i jiné problémy, a to například u hlavního nádraží. Při našich workshopech bylo zařazeno mezi nejproblematičtější místa.
Máte na mysli to, že se do historické budovy nelze snadno dostat?
Je obtížené do ní vstoupit a také z ní odejít. Většina lidí, kteří do Prahy cestují, a turisté, kteří ji navštíví a vidí jako první věc tříproudou dálnici, se musí sami sebe ptát, kde je město. Je to doopravdy problém, protože přijít a odejít by mělo být velmi snadné. A to nemluvím o tom, že to zhoršuje fungování MHD.
Jak byste spojila historickou budovu s parkem, přirozenou úrovní?
Musíme se podívat na to, jak fungují rozdílné úrovně a jak se lidé dostávají tam a zpátky. Stanice má plány, jak budovu znovu spojit s parkem přirozenou úrovní.
Například v okolí Florence jsou části magistrály nad zemí. Navrhnete, aby se tyto části dostaly opět na uliční úroveň?
Dělají na mě dojem urbanistického dinosaura. Takové mimoúrovňové dálnice se postavily v bezpočtu měst po celém světě.
Například v San Francisku, tam se rozhodli nadzemní části zbourat…
Došlo tam k zemětřesení…
Takže potřebujeme takové zemětřesení.
Ano. To tehdy trochu pomohlo, a když se pak začalo s opravami, zjistilo se, že si doprava mezitím našla jiné cesty. Po celém světě se tyto nadzemní průtahy ruší, protože nejsou pro město přínosné. Vybudovaly se, aby auta snadno projela městem, což mělo podpořit ekonomiku. Teď se ze stejného důvodu - kvůli podpoře ekonomiky - bourají.
Takže to navrhnete i v Praze?
Rozhodně je to jedna z variant. Samozřejmě se to nestane během dvou let, je to delší proces.
Možná jste si všimla, že někteří politici bojují proti omezování magistrály. Jak byste jim vysvětlila, že je potřeba ji dostat zpět na uliční úroveň?
Musíme najít střední cestu, ne černobílé řešení. Tedy takovou, která umožňuje průjezd městem, ale která zároveň pomáhá zlepšit městské prostředí. Samozřejmě se objevují hlasy, jež říkají, že když omezíte dopravu na magistrále, objeví se někde jinde. Otázka je, jak ji vybalancovat… Jsme ale chytřejší než před třiceti čtyřiceti lety - dopravu je možné regulovat například pomocí dopravních modelů.
Obecně byste tedy zrušila mimoúrovňová řešení? Přebudovala magistrálu tak, aby byla více pro lidi?
Musíme zlepšit podmínky pro pěší. Podchody jsou věci z minulosti. Lidé, kteří jimi procházejí, obyčejně nechtějí na takových místech zůstávat příliš dlouho.
Umím si představit, že někde vysadíte stromy, obnovíte náměstí (například Fügnerovo či Hrdinů), ale jak přimějete lidi, aby na taková místa znovu začali chodit?
Je to dlouhodobý proces adaptace, a to jak pro ona místa, tak pro lidi. Trvá určitou dobu, než lidé znovu objeví stará místa, než se náměstí opět zahojí - známe to z jiných měst.
Kdy se první návrhy přetaví do reality?
Semafory mohou začít regulovat dopravu klidně od zítřka. Místa jako náměstí I. P. Pavlova nebo park "Sherwood" před hlavním nádražím je také možné zlepšovat už nyní.
Obecně: Je přeměna magistrály úkol pro celou generaci?
To záleží na tom, jak jsou Češi rychlí. V některých městech to trvá 25 let, v Moskvě to bylo velmi rychlé…
Lidé v Moskvě ale asi příliš své názory nesdělují, že? Pražané se hádají víc.
Ano, lidé v Praze se více hádají, což je zdravé. Musíme všechny získat pro spolupráci na přeměně magistrály.
Měla by Praha dělat víc, pokud jde o účast občanů v rozhodování?
Součástí dobrých řešení je to, že se problémy diskutují s veřejností a experty, ne pouze s médii.
