Praha - Soud v případu smrti výsadkáře, který zahynul při testování nového padáku, se sice dnes ještě nedočkal verdiktu, ale soudkyně pražského Městského soudu Dagmar Stamidisová už pronesla větu, která může být důležitá.

Uvedla, že objektivní zodpovědnost za smrt výsadkáře Lukáše Syručka nese armáda. Právě armádu žalují pozůstalí zahynuvšího parašutisty za nemajetkovou újmu.

Soud dnes také vyslechl hlavního svědka - šéfa vyšetřovací komise ministerstva obrany. Při jeho výslechu vyšlo najevo, že pracovníci Vojenského technického ústavu letectví před testem zatajili, že výstroj, kterou výsadkář testoval, může nastartovat potíže, do nichž se voják při tragické nehodě nakonec opravdu dostal.

Soud byl pak odročen na listopad.

Vzpomínka na VTP-100

Lukáš Syruček zahynul 28. ledna 2009 při testování nového padáku a výstroje. Byl to začátečník, žádný zkušený výsadkář. Zanechal po sobě manželku Alenu se dvěma dětmi.

To, že rodina armádu žaluje za nemajetkovou újmu, v případě Aleny Syručkové znamená, že se od smrti svého manžela trápí úvahami, že její partner neměl u složitých vojskových testů vůbec co pohledávat. A když se pak vyskytly na nové výstroji padáku vážné problémy, neměl jako výsadkář s necelými dvaceti seskoky nejmenší šanci je zvládnout a přežít.

"Někdy mě ve zkratce napadá, že Lukáš byl poslán na smrt jen proto, aby se projevily nedostatky testované výstroje," svěřila se v den zahájení soudního sporu s armádou Alena Syručková.

Naráží tak na vyjádření technického poradce výrobce padáků Michaela Vachuty, který na testování dohlížel. Ten totiž v jiném soudním sporu ohledně zmíněné smrtelné nehody k ohromení přítomných uvedl, že „pokud by skákali jen zkušení výsadkáři, tak by se na některé nedostatky výstroje nemuselo vůbec přijít". Podle vdovy Syručkové se Vachutova slova dají vyložit i tak, že na chyby se při seskoku jejího manžela sice přišlo, ale za cenu života.

Tentýž Michael Vachuta prosadil mimochodem před lety do armády nový typ nekvalitních padáků VTP-100 za stovky milionů korun, na nichž zahynulo několik lidí včetně vojína Romana Prinicha. Tehdejší šéf generálního štábu Jiří Nekvasil zakázal padáky používat kvůli neodstranitelným závadám. Dnes tedy armádě slouží jen jako hedvábné přikrývky či celtovina. Zakázku na padáky VTP-100 obdržela přitom firma Anex Cirus, která neměla s jejich výrobou žádné zkušenosti. A to i přes to, že odborná komise prohlásila jako vítěze soutěže osvědčenou firmu Mars Jevíčko.

Práce pro zkušené

Nicméně zpět ke čtyři roky staré tragédii. Advokátka Hana Bernatová, která podala jménem rodiny Aleny Syručkové na armádu žalobu pro nemajetkovou újmu, se nehodlá příliš zabývat problematickou a nekvalitní výstrojí, kterou Lukáš Syruček při seskocích testoval.

Podstatný je podle ní fakt, že odborně i psychicky velmi obtížné testy nové padákové výstroje měli provádět jen velmi zkušení výsadkáři - mistři, kteří jsou nositeli zlatého výsadkářského odznaku a mají na svém kontě alespoň čtyři stovky seskoků. "A protože to armáda ignorovala a do testů vyslala nezkušeného Lukáše Syručka, skončilo to jeho smrtí. Tohle je rozhodující a hlavní příčina této tragédie," shrnuje v kostce případ advokátka Bernatová.

K testům nové padákové výstroje armáda (po neblahých zkušenostech s padákem VTP-100) každoročně ustanovuje výcvikové a metodické družstvo z těch nejzkušenějších výsadkářů. Jenomže právě v roce 2009, kdy se Lukáš Syruček zabil, žádné takové družstvo expertů ustanoveno nebylo. Pokud by se tak stalo, Syruček - spolu s dalšími začátečníky - by se k testům vůbec nedostal.

"Prostě by ho od nich vyhnali s tím, že tam nemá co dělat," vysvětluje jeden z nejzkušenějších armádních výsadkářů s několika tisíci seskoky, který je do této kauzy zasvěcen. Vzhledem ke svému postavení v armádě si však přeje zůstat v anonymitě.

Moho být hůř

Ovšem i prvotřídně vycvičený výsadkář by měl podle experta na místě Lukáše Syručka co dělat, aby při selhání hlavního padáku (jeho stabilizační padáček se zamotal do riskantně umístěného pouzdra zbraně) situaci vyřešil. Nesnažil by se ale jako Syruček až do poslední chvíle uvolnit hlavní padák, ale rovnou by otevřel ten záložní. "Rozhodly malé Syručkovy zkušenosti, ale i mimořádný stres, takže to nestihl, protože se soustředil jen na jednu věc a nepřemýšlel o jiné variantě svých marných pokusů. Syruček proto neměl při testech co dělat," opakuje výsadkový expert.

Jen šťastnou náhodou se přitom 28. ledna 2009 nezabilo sedm dalších vojáků. „Mohlo zahynout osm chlapů," přiznal již dříve tehdejší velitel chrudimského výsadkového praporu Zdeněk Kolář. Vdově Aleně Syručkové to potvrdila i armádní komise: „Řekli mně, že také další kluci to měli málem spočítané. Nechápu, že testy nikdo nezastavil, když je provázely tak velké problémy." Syručkova smrt tudíž odhalila celou sérii vážných přehmatů a nepovolených manipulací s novou výstrojí, z nichž každý zvlášť vážně ohrožoval životy výsadkářů.

Pardubický soud už před časem osvobodil dva instruktory státní zkušebny, které žaloba vinila ze Syručkovy smrti. Soud ale konstatoval, že na lavici obžalovaných měli sedět jiní lidé: z tehdejšího generálního štábu či chrudimského výsadkového praporu. Jejich neomluvitelná nařízení a ignorování předpisů vyústily v Syručkův smrtelný pád.

Pokud se u soudu prokáže, že chyby armády vyústily ve smrt Lukáše Syručka, mohli by pozůstalí v podobě nemajetkové újmy vysoudit až několik milionů korun.