Litvínov - Zařadíme Janov mezi ghetta, aby město mohlo snáze čerpat peníze od státu. Takový plán ve čtvrtek představila v Litvínově ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková.
Přitom ještě před dvěma lety město o pomoc prosilo marně. Na seznam ghett se Litvínov snažil dostat, ale úřad ministryně Stehlíkové mu tehdy vládní pomoc odmítl.
Nastaly nepokoje, ministerstvo obrátilo
"Navrhnu vládě, aby místní problematické sídliště Janov zařadila mezi takzvané vyloučené lokality," řekla v Litvínově Stehlíková.
To by podle ní mělo usnadnit přístup města k penězům, které stát posílá na terénní sociální pracovníky nebo na prevenci kriminality.
Za to, že se město na seznamu problémových míst neobjevil dříve, se Stehlíková omluvila.
"Už před dvěma lety jsem slíbila, že Janov vzhledem ke svým problémům bude jako první na seznamu dvanácti lokalit, v nichž působí vládní agentura pro sociální začleňování v romských komunitách. Nestalo se tak. A já uznávám, že je to chyba. Chci to proto co nejdříve napravit," řekla Stehlíková.
Město žádalo o pomoc už před dvěma lety. Nedostalo ji
Litvínov žádal stát o pomoc už před dvěma tety. S žádostí ale tehdy neuspělo. Neměl totiž vytvořenu a schválenu koncepci integrace nebo alespoň komunitního plánu.
"To je základní podmínka každé smlouvy o čerpání veřejných peněz. Nic z toho Litvínov v roce 2007, kdy se vybíraly lokality do projektu, neměl. A dodnes nemá," vysvětluje postoj Marek Podlaha, ředitel Agentury, která místa do projektu vybírá.
Místostarosta Litvínova Martin Klika namítá, že komunitní plán mají jen města s 50 tisíci a více obyvateli. "Naše povinnost to není," vysvětlil. Agentura tehdy situaci ve městě jednoduše podcenila.
Místo plánu prodávali domy
Lidé z Agentury zase vidí za neúspěchy litvínovské politiky. Předešlé vedení města podle nich místo systémových kroků rozprodávalo majetek. "Problémy se jim tam jenom nakumulovaly," říká mluvčí ministryně pro lidská práva Petr Koubek.
Město svou chybu přiznává, současnou krizi už ale zvládnout nedokáže. "Potřebujeme rychle přímé peníze od státu," řekl místostarosta Klika.
Nepokoje se můžou opakovat
Sídliště Janov se v půlce listopadu stalo dějištěm největších pouličních nepokojů za posledních osm let. Do ulic vyrazili na demonstraci proti menšinám neonacisté a střetli se s policisty. Při potyčkách bylo zraněno 16 lidí.
Další demonstrace plánují radikálové v Litvínově koncem roku a v první polovině příštího roku. Shromáždění proti jejich útokům ohlásili na radnici i Romové a Židé.
Ústecký kraj čelí problémům s ghetty dlouhodobě. Je jich tu nejvíce z celé republiky. Také největší podíl obyvatel, 27 procent, označuje romská ghetta za dominantní problém kraje.
V kraji je velké množství levných bytů a stěhují se sem velké skupiny Romů. V současnosti tady žije 31 procent Romů z Česka, tedy mezi jedna až dvaadvaceti tisíci, nejvíce z celé země.