V historickém dramatu Oppenheimer figurují nejvýznamnější vědci minulého století. Čechoameričanka a rodačka z Ústí nad Labem Lily Hornigová byla schopnou vědkyní, do tajného projektu Manhattan sloužícího k vývoji jaderné bomby ji však ze začátku přizvali jako manželku jednoho z vědců, amerického chemika a odborníka na výbušniny Donalda Horniga, který byl v nejužším týmu.
Manželkám vědců tehdy nabízeli vedlejší pozice písařek. Jak píše server The Prague Reporter, Lily Hornigovou ve filmu ztvárnila herečka Olivia Thirlbyová. Snímek ji zachycuje právě v roli písařky v tajném výzkumném centru Los Alamos v Novém Mexiku. V jedné ze scén jí Cillian Murphy v roli Roberta Oppenheimera vysvětluje, že je snazší dát vedlejší práci v projektu Manhattan manželkám vědců, které již prošly bezpečnostní prověrkou, než rekrutovat někoho zvenčí.
Hornigová však získala na Harvardově univerzitě doktorát v oboru chemie, neočekávala tedy podřadnou roli a vzepřela se jí. "Byla sebevědomou vědkyní. Velmi ji zaskočilo, když ji po příjezdu do Los Alamos automaticky poslali na personální oddělení a tam jí podobně jako jiným manželkám vědců nabídli roli písařky," popisuje historik a senátor Martin Krsek.
"První otázka, kterou mi položili, byla: 'Jak rychle umíš psát?' Já jim odvětila, že nepíšu," svěřila se Hornigová v roce 2011 v rozhovoru pro Nadaci pro atomové dědictví.
Od písařky k vývoji plutoniové bomby Fat Man
Nakonec ji přece jenom do vědeckého týmu vzali. Ještě předtím ale musela projít bezpečnostní prověrkou. "Hornigová měla pestrou rodinnou anamnézu, rodina byla rozvětvena do Sovětského svazu, Polska či Litvy. Takže jí naznačili, že prověrka bude trvat dlouho. Ale naštěstí vyšlo najevo, že již prověřovali jejího tatínka, významného chemika," popisuje Krsek.
Protože otec prověrku dostal, Američané usoudili, že by měla projít také jeho dcera, která přišla do USA v roce 1933 jako dvanáctiletá, když s rodinou unikala z Německa před nacistickou perzekucí. "V tomto věku se s jejím příchodem do USA nemohly pojit nebezpečné vazby. Po této proceduře dostala nejdříve pozici přímo při výzkumu plutonia, kde pracovala jako jedna ze dvou žen," vysvětluje historik.
Hornigová se narodila v Ústí nad Labem v roce 1921 do židovské rodiny českých Němců. V osmi letech se přestěhovali do Berlína. "Odešli jsme pryč v důsledku vládní politiky s cílem zbavit se cizinců, obzvláště Němců a Rakušanů, aby Češi mohli získat lepší práci," popsala Hornigová v rozhovoru s historikem Krskem pro server iDnes.cz v roce 2015.
V Ústí nad Labem chodila do druhé třídy. "Její vzpomínky na město byly však zřetelné a detailní, až jsem byl zaskočen. Od té doby rodné město přitom nikdy nenavštívila," říká historik.
Z výzkumu plutonia českou vědkyni později odvolali. "Na vině nebylo její selhání či genderová otázka, ale úvaha, že by přímý kontakt s plutoniem mohl mít u žen vliv na schopnost reprodukce," popisuje Krsek. Přešla do sekce, která vyvíjela tvar výbušných čoček, které obklopovaly plutoniovou bombu.
"Nejdřív explodovaly výbušniny kolem vlastní plutoniové bomby a zvyšovaly vlastní explozi jaderné bomby. Hornigová tedy vyvíjela tvar dílčích náloží, aby iniciační exploze byla co nejúčinnější," říká historik. Od začátku tak byla součástí vývoje plutoniové bomby, kterou v srpnu 1945 Američané pod názvem Fat Man svrhli na japonské město Nagasaki.
Petice prezidentovi
Lily Hornigová si podle historika Martina Krska hned po dokončení výzkumu a prvním zkušebním výbuchu bomby uvědomovala její ničivé následky. Měla navíc prostřednictvím svého manžela přístup k výsledkům zkušebního výbuchu.
"Od něj se angažovala v tom, aby důsledek výzkumu připravil o život co nejméně lidí. Podepsala následně spolu s dalšími vědci z projektu Manhattan petici požadující, aby americký prezident použil bombu v Japonsku nikoliv na lidské cíle, ale jen jako demonstraci síly na neobydleném ostrově," připomíná historik.
Vědkyně však musela brát v potaz i kontext doby, tedy druhé světové války. "Pokud by Američané nedonutili Japonsko ke kapitulaci jadernými výbuchy, jako další řešení by připadla invaze do Japonska. Při ní se počítalo jen v prvních dnech s oběťmi okolo sto tisíc amerických vojáků," vysvětluje Krsek.
Také bratr jejího manžela dostal těsně před vypuštěním bomby na Hirošimu povolávací rozkaz. Měl odjet do Tichomoří narukovat k námořnictvu. Pravděpodobně by se tak zúčastnil invaze a mohl být mezi padlými.
"Manželé Hornigovi sice věděli, že k invazi nedojde, protože Američané spustí na Japonsko atomovou bombu, i tak se ale přišli s Donovým bratrem rozloučit. Tušili, že nikam nepojede. Jenže byli vázáni mlčenlivostí a nemohli rodině nic prozradit," dodává Krsek.
Názor na důsledky atomové bomby měla tak Lily Hornigová podle historika jasný. Často ho i publikovala. Když s ní před osmi lety hovořil, patřila mezi poslední žijící vědce z projektu Manhattan. Tehdy jí bylo 94 let. "Svěřila se mi tehdy, že je šílené, že atomovou bombu mají už i státy jako Pákistán či Severní Korea. Bála se, že se najde nějaký válkychtivý blbec. Zdůraznila, že to určitě nebude žena," vzpomíná Krsek.
Hornigová si po válce dokončila doktorát na Harvardu a budovala si akademickou kariéru. S manželem měla čtyři děti. Později vedla katedru chemie na Trinity College. Vedle toho se stala podporovatelkou žen ve vědecké sféře. Působila například ve Výboru pro rovnost žen na Harvardu. Zemřela v roce 2017 v šestadevadesáti letech.
VIDEO: Desítky let tajené video. Výbuch Cara byl odstrašujícím vrcholem jaderného zbrojení
