Praha - Mezi státní svátky zřejmě bude nově patřit Velký pátek, který je součástí Velikonoc. Lidovecký návrh, pod který se podepsali zástupci všech sněmovních frakcí vyjma KSČM, ve středu Poslanecká sněmovna schválila už v prvním kole projednávání. Souhlas by měl dát také Senát, který v minulosti podobný návrh sám předkládal.
Velký pátek, který připomíná biblické ukřižování Ježíše Krista, je svátkem v řadě evropských států, připomínají autoři návrhu v důvodové zprávě. Patří mezi ně například Německo, Rakousko, Slovensko a skandinávské země. Předkladatelé v čele s KDU-ČSL připomenuli, že Velikonoce podobně jako Vánoce pokládají za významné svátky vzhledem ke kulturní tradici a zvykům i bezvěrci.
Autoři argumentují i sociální stránkou zařazení Velkého pátku mezi svátky, které jsou dny pracovního klidu. V základních a středních školách jsou v tento den prázdniny a novela by rodinám umožnila strávit čas společně, uvedl předseda lidoveckých poslanců Jiří Mihola. Připomenul, že Velký pátek byl státním svátkem i v někdejším Československu. Zrušen byl až za komunistického režimu v roce 1951.
Návrh zákona podepsalo přes 90 zákonodárců ze všech klubů kromě KSČM. Podpis připojili i předsedové všech tří koaličních stran, stejně jako šéfové opozičních TOP 09 a ODS Karel Schwarzenberg a Petr Fiala nebo předseda poslanců Úsvitu Marek Černoch. Proti návrhu se naopak v debatě jako jediný postavil místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek s tím, že hlavní velikonoční svátek vnímá jinak než jako připomínku dne, "kdy spasitel světa visí na kříži a všichni na něj plivou".
Pro bylo i sedm komunistů
Novelu o státních svátcích nakonec podpořilo 117 ze 147 přítomných poslanců. Pro hlasovalo i sedm komunistů. Osm poslanců z KSČM, ČSSD a ANO bylo proti. Zbylí včetně Kalouska se hlasování zdrželi.
Ministerstvo financí podle důvodové zprávy spočítalo, že den volna by ekonomiku připravil o 0,4 procenta ročního hrubého domácího produktu. Reálný dopad by prý ale byl podle jiných výpočtů mnohem nižší, nejvýše 0,1 procenta. Dopady na hospodářství by tak byly údajně zanedbatelné. Právě ekonomickými dopady dalšího volného dne argumentovali v minulosti odpůrci rozšiřování státem uznávaných svátků.
Současný český kalendář obsahuje 13 svátků, přičemž dva z nich připadají na shodný den. Dnů pracovního klidu je tedy 12, některé z nich připadají na víkendy.
Ve Sněmovně ležel návrh, který by den Kristova ukřižování stanovil svátkem, už v předminulém volebním období. Senátní úpravu tehdy poslanci nestihli do voleb projednat.
