Praha - Debatu nad budoucností vysokých škol, takzvanou Bílou knihu, vláda odkládá, a to nejméně na týden. Dokumentem, který popisuje plánované změny v terciárním vzdělávání v Česku, se v pondělí zabývat nebude.
Zelený ministr školství Ondřej Liška se totiž chystá do Bruselu. K dokumentu navíc mají výhrady lidovci. Materiál je podle nich nedopracovaný.
"Bílá kniha se v pondělí skutečně projednávat nebude, protože pan ministr jede do Bruselu nastínit priority českého předsednictví. Jeho účast na tomto zasedání je skutečně nezbytná," potvrdila deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Kateřina Böhmová.
Pokud jde o připomínky lidoveckých poslanců, pravděpodobně podle ní nepochopili, k čemu dokument slouží.
Liška: Bílá kniha není zákon, ale koncepce
Reagovala tak hlavně na vyjádření Cyrila Svobody, podle kterého ministerstvo řeší otázku školného, aniž by celou věc ukotvilo v zákoně.
"Není možné, aby tento materiál v sobě skrýval tak zásadní otázky, jako je školné, aniž by byl připraven věcný záměr zákona se všemi důsledky, které jsou s tím spojeny," řekl Cyril Svoboda. Reforma vysokých škol musí podle něj nejprve projít řádným procesem projednávání.
Ondřej Liška ale podotýká, že bílá kniha je skutečně jen dokument, který mapuje dlouhodobý záměr ministerstva. "Na jejím základě se teprve budou zpracovávat věcná znění zákonů. Nevím, zda je to jen nepochopení, nebo neznalost pana ministra Svobody," řekl Liška deníku Aktuálně.cz.
Zákony, které by měly z bílé knihy vzejít, budou podle něj dva. Jeden bude mluvit o vysokých školách, druhý o finanční podpoře studentů. "Předložit vládě se je chystáme v první polovině letošního roku," řekl.
Jako každý zákon, který projednává vláda, budou muset i tyto normy projít připomínkami. Poslanci proto podle něj budou mít spoustu času, aby své náměty vznesli. "Pokud už to neudělali během minulého roku. Dokument měli po celou dobu k dispozici. S připomínkami si ale vzpomněli až teď, za pět minut dvanáct," řekl Liška.
To, že připomínky vznesou i další Svobodovi straničtí kolegové, ale naznačila i Michaela Šojdrová. "Není možné, aby se v dokumentu hovořilo o školném, přestože ho vláda nemá ve svém programu," namítla.
Koncepci podle ní také chybí záruka toho, že stát bude posílat veřejné peníze jen do veřejných škol.
"Nesouhlasím s tím, že by se měly financovat i soukromé vysoké školy," řekla Šojdrová. Argument ministerstva, že tato vláda školné neschválí, jen téma otevře, ji neuspokojil.
Dokument by se podle ní měl dopracovat. "Neznamená to, že bych tuhle koncepci nepodporovala, něco takového je potřeba. Měl by se ale dát větší prostor k širší diskusi," uzavřela Šojdrová.
Co bude s humanitními obory?
Třetí a údajně už poslední verzi takzvané bílé knihy terciárního vzdělávání představilo ministerstvo školství v prosinci. Uvádí v ní například plán na postupné zavedení školného, počítá ale také s podporou studentů snadnými půjčkami a stipendii.
Ministerstvo také chce, aby se univerzitní pracoviště v budoucnu specializovala buď na výzkum, vzdělávání nebo profesní přípravu.
Do poslední verze bílé knihy ministerstvo zapracovalo také připomínky akademiků a široké veřejnosti. Univerzity si ale stěžují, že některé výtky ministerstvo neslyšelo dostatečně. Karlova univerzita proto celý proces přípravy bílé knihy odmítla.
Podle rektora Karlovy univerzity Václava Hampla se bílá kniha například dostatečně nezabývala problematickou situací humanitních oborů, které bojují s nedostatkem peněz. Spokojený není ani s tím, jak ministerstvo vidí otázku akademických samospráv
Ministerstvo ovšem tvrdí, že akademici znění bílé knihy schválili na jedné ze svých konferencí rektorů.
