Praha - Růst nezaměstnanosti po volbách zabrzdíme, slibuje předseda ČSSD Jiří Paroubek.
Nový systém pomoci firmám v potížích by měl fungovat jako skromnější verze německé "kurzarbeit".
Malá německá senzace
V červenci se podíl Čechů bez práce zvýšil z osmi na 8,4 procenta. Podíl Němců bez práce zůstal už třetí měsíc na 8,2 procentech.
"Je to malá senzace," pochválil vývoj na pracovním trhu spolkový ministr práce Olaf Scholz. Úspěch připsal tomu, že Německo má funkční sociální stát, který lidem v podnicích s výpadkem zakázek nabízí tzv. "kurzarbeit".
Pokud zaměstnanec nemá práci a jenom se vzdělává, má od státu nárok na nejméně 60 procent dosavadní mzdy. Pokud si přece jen něco vydělá, stát doplatí 60 procent rozdílu mezi současným nižším výdělkem a dřívějším plným platem. Na takové výhody má každý nárok celých dvanáct měsíců.
Sotva poloviční
Čeští sociální demokraté nabízejí méně. Pokud podniky nenajdou pro lidi práci a přesto jim zaplatí 60 procent původní mzdy, tak se budou moci spolehnout, že stát za ně dva měsíce doplatí sociální a zdravotní pojistné.
Firmám, které nabídnou práci nezaměstnaným, bude případná levicová vláda doplácet na zaměstnance celý rok 15 až 30 procent z jejich mzdových nákladů. Tato podpora dosáhne necelé poloviny německého programu a bude omezena pouze na ty zaměstnance, kteří už o práci přišli.
Inspiraci z Německa prozrazuje plán vyplácet za státní pokladny navíc 22 procent mzdy těm zaměstnancům, kteří přijmou méně placenou práci. Od západních sousedů pochází rovněž opatření, že nově založené živnosti nemusí platit čtyři měsíce sociální ani zdravotní odvody.
Český stát bude podle ČSSD také vyplácet tzv. "pendlerpauschal", tedy příspěvek na dojíždění za prací.
Začala už ODS
Projektem německé "kurzarbeit" se už inspirovala předchozí Topolánkova vláda. Její ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas připravil dotační projekty "Vzdělávejte se" a "Školení je šance". Státu umožňují doplácet až 100 procent mzdy za zaměstnance, kteří se místo práce školí.
Programy ovšem mají k dispozici jen 2,5 miliardy z Evropského sociálního fondu a platí lidi bez práce jen několik týdnů. Například programu "Vzdělávejte se" se dosud zúčastnilo 57 tisíc zaměstnanců. V Německu dnes využívá kurzarbeit 1,4 milionu lidí.
Za dvacet miliard
Sociální demokraté tvrdí, že nové projekty boje s nezaměstnaností nezatíží státní rozpočet. "Protože budeme platit dávky menšímu počtu lidí bez práce, bude víc peněz na naše programy," předpokládá Paroubek.
V letošním rozpočtu stát na podporu v nezaměstnanosti rezervoval 5 miliard korun, do července ovšem vyplatil skoro devět miliard. Koncem roku se celkové výdaje na dávky mohou dostat ke dvaceti miliardám.
Případná levicová vláda bude mít navíc k dispozici dalších 20 miliard. Tuto částku odpustil podnikům na pojistném paušálně ještě Topolánkův kabinet, sociální demokraté chtějí úlevu zrušit.
Nečas: Naučte se počítat
Konkurenční ODS programy na podporu pracovních míst zatím příliš ostře neodsoudila.
"Jiří Paroubek se ve svém populismu nezastaví před ničím," kritizoval poslední sociálnědemokratické návrhy její místopředseda Petr Nečas. Z opatření na pracovním trhu tím ale myslel pouze podporu dojíždění za prací.
Sociální demokraté doporučili, aby se podporovalo každé dojíždění za prací mimo obec trvalého bydliště. Kdo by například jezdil do třiceti kilometrů, měl by nárok na podporu 1300 korun měsíčně, na větší vzdálenosti až trojnásobek.
"Pokud by měl Jiří Paroubek tento svůj nereálný slib splnit, musel by někde najít 100 miliard korun," míní Nečas.
Této částky by se dosáhlo, pokud by například dojížděly čtyři z pěti milionů zaměstnanců (tento podíl je nižší než v Německu) a pokud by každý dostal na dojíždění v průměru dva tisíce korun měsíčně.
