V jakém stavu vám komoru předchozí vedení předává?
Moji dva předchůdci odvedli neskutečnou práci a posunuli vpřed nejenom stomatologii, ale i medicínu jako takovou. Bylo by hloupé hledat chyby. Moje generace musí dotáhnout změnu od postsocialistické stomatologie k plnému dodržování evropských standardů. Navíc medicína se komunikačně otevřela. Není to už zamčený svět "bílých plášťů". Otevřenosti se musíme učit všichni.
Netajíte se, že máte coby nový šéf komory velké plány. Jaké jsou ty hlavní?
Komora má jediný úkol a to je kvalitní péče o pacienty. Budeme lékaře školit a vyžadovat odpovídající péči. Otevřeně řešit problémy s pacienty. Rádi pomůžeme metodicky samosprávám. Hodně mě trápí, že starší kolegové nemohou najít nástupce. Pomohlo by, kdyby pojišťovny daly pacientům, kteří je živí, reálné sliby a ty splnily. Naštvaní pacienti, kteří nemohou najít lékaře, to je starost pojišťoven. Ale nám to ztrpčuje život.
V minulosti jste zubní lékaře rozdělil na dvě skupiny. Ta první má klientelu, která je ochotná si za kvalitní péči zaplatit. A ta druhá pracuje na venkově pro místní babičky nebo sociálně slabší a musí se spokojit s tím, co za pacienty zaplatí zdravotní pojišťovna. Platí to stále?
My máme tři kategorie. Výrazně roste skupina pacientů, kteří si platí vše anebo téměř vše. Ti vyžadují kvalitu a jsou to i dělnické profese. Tenčí se počet osob, které zcela závisí na pojišťovně. Myslím, že je to deset dvacet procent populace maximálně. Tam je situace špatná pro lékaře i pacienty. Jsou to hlavně oblasti mezi velkými městy - typicky prostor mezi Prahou a Českými Budějovicemi. Řada pacientů dojíždí za lékaři a zůstávají již jen ti, kteří platit nechtějí nebo nemohou. A pak je šedá zóna mezi. Doplácejí část ošetření a většinou legálně. Snaží se hledat kompromis.
Jak z tohoto začarovaného kruhu ven? Jak zabránit zanikání zubních ordinací a zároveň udržet nějakou úroveň péče pro ty, kteří si nad rámec zdravotního pojištění nemůžou dovolit doplácet nic navíc? Změnou úhradové vyhlášky, podporou pracovních míst pro zubaře v "neatraktivních" lokalitách?
Každá obec, která nemá lékaře, si musí zvážit, zda zajistí nejchudším dvakrát za rok odvoz, nebo zda bude ordinaci v místě dotovat. Drtivá většina pacientů chce lékaře, který umí a lidsky jim vyhovuje. Pak nemají problém za ním dvakrát do roka zajet i napříč republikou. Je to jako se zpěváky. Nestačí, že vám zazpívá nějaký Karel. Chcete Karla Gotta!
Jste velký kritik úhradové vyhlášky a také způsobu, jakým u nás fungují zdravotní pojišťovny. Vy je za pojišťovny vlastně ani nepokládáte. Co je na nich tak špatného a jak by to mělo podle vás naopak fungovat?
My máme postkomunistický systém státní zdravotní služby. Klíčoví poskytovatelé jsou státní, stát nařizuje úhrady a stále něco chybí. Kdybychom měli skutečné pojišťovny jako v Německu, tak by svým pacientům zajistily za jejich peníze co nejlepší kvalitu, neboť by si konkurovaly. K tomu by byla jedna pojišťovna pro nejchudší, třeba i dotovaná. Když lidé vidí, že vyšší daně vedou k lepší péči a k lepším školám, nemusíte je hlídat EET. Pokud dnes za vyšší daně nic nemáte, logicky se snažíte na státu ušetřit a služby si pak koupit za hotové. A to nezastaví ani milion policistů.
S úhradovou vyhláškou souvisí další paradox tuzemského nejen zubního lékařství. Pacient se buď spokojí s péčí v míře, kterou hradí pojišťovna, nebo si zákrok ve vyšší kvalitě musí uhradit celý sám. Případně se uchýlit k nějaké korupci nebo dohodě mimo pravidla. Proč podle vás tuzemská politika odmítá variantu, aby si lidé mohli doplatit pouze rozdíl mezi oběma způsoby péče? Proč je to všechno, nebo nic?
Existuje tu mýtus, že politik si může dovolit prakticky cokoli, když slíbí, že zdravotnictví bude bezplatné. Jednou to opravdu způsobilo volební triumf. A lidé vědí, že protekcí nebo tak nějak podobně se už o sebe postarají, žijí v tom desítky let. Myslím si, že už ale přibývá těch, kteří platí "jako mourovatí" i přes vysoké daně a chápou, že by bylo mnohem rozumnější si pořídit péči, kterou potřebují. Zároveň ani neplýtvat a ani se nenechat zbytečně trápit. A chtějí si jen doplatit, ne platit statisíce z kapsy s tím, že ušetří 30 Kč za poplatek.
Učitelé, hasiči, lékaři, ti všichni čas od času podpoří své zájmy nějakou tou nátlakovou akcí, stávkovou pohotovostí nebo rovnou stávkou. Bude nový prezident ČSK také stávkovým předákem?
Problém mají hlavně pacienti. Je mi jich líto. Nemohou najít ošetřujícího. Ale sami si musejí říci, zda to tak dál chtějí, nebo ne. Zubní lékaři "stávkují" nohama. Celé oblasti se vyprazdňují. Na rozdíl od stávky je ale takřka nemožné vrátit lékaře, až se vše trochu zlepší, zpět. Prezident ČSK má za úkol dohlížet na kvalitní medicínu. Není to odborový předák a nemá mít politické ambice.
Jak jsou na tom vůbec Češi a Češky se zdravím zubů? Jsou na tom lépe nebo hůře než v minulosti? A jak vycházejí ve srovnání se zbytkem Evropy?
Situace se neskutečně zlepšila za posledních dvacet pět let. Ubývá bezzubosti, snižuje se počet kazů u dětí. Je to ale jako se vším. Jsme někde mezi Ukrajinou a Německem.
Co říkáte na názor, že by se veškeré úkony spojené se zubními kazy ze zdravotního pojištění hradit neměly vůbec, protože kazům lze správnou péčí předejít? Takže pokud má někdo kaz, může si za to sám a měl by platit.
To je hezká teorie, ale tváří v tvář ženě s patnácti tisíci hrubého a kazy z doby socialismu je poněkud těžké po ní chtít desítky tisíc korun, neb podcenila hygienu. Podle mě musíme takřka vymýtit kaz u dětí. Co nejkvalitněji ošetřovat pacienty, aby už se stav nezhoršoval. A zajistit důstojnou stomatologii i pro ty, kteří nemohou dát ze svého skoro nic. Nejde to přes noc, je to proces a jde hlavně o budoucnost.
Skutečně se dá zubnímu kazu správnou péčí úplně zabránit? Neexistují výjimky, kdy třeba člověk nemá dobrou sklovinu, v jeho ústní dutině se nebezpečné bakterie množí častěji než u jiných a podobně?
Výjimky existují. Mentálně nemocní pacienti, často zvracející nemocní. Děti, které se narodily bez zubní skloviny. S výjimkami by neměl být problém si poradit. Je to jedno dvě procenta populace maximálně.
Před osmi lety jste se jako jednička karlovarské kandidátky TOP 09 ucházel o poslanecký mandát. Volby do sněmovny se ale posunuly a vy jste nakonec z listiny odstoupil. Vaše politické ambice jsou definitivně passé?
Funkce prezidenta ČSK je vysoce politická. Také mě bude mít rádo postupně méně a méně lidí, nakonec mě vyhodí a nebudou mě na ulici zdravit. Když to dobře dopadne, jednou si řeknou: "Nebyl tak zlý, jak jsme si mysleli." Navíc si nemyslím, že by pro prezidenta ČSK bylo až takové terno stát se poslancem
nebo třeba hejtmanem.
