Praha - Od září do března je všechno stejné. Součet preferencí levicových stran - ČSSD a KSČM - se pohybuje těsně pod hranicí 45 procent, pravicové strany ODS, TOP 09 a Věci veřejné jen těsně přesahují hranici 40 procent.

Kdyby volby dopadly stejně jako preference všech významných agentur během posledního půl roku, získá levice pohodlnou většinu 105 poslaneckých mandátů. Platí to i v případě, když pětiprocentní hranici do sněmovny překročí šestá strana.

Převahu levice potvrdil i poslední průzkum, který v úterý vydala agentura Median. Volební model, který sestavila z březnového šetření, dává levici zisk téměř 44 procent hlasů, ODS, TOP 09 a lidovci by dohromady dostali 36 procent, Věci veřejné a Strana zelených zůstaly těsně pod pětiprocentní hranicí vstupu do sněmovny.

Nemilosrdný d'Hondt

Víc než přízeň voličů levici nahrává volební systém, zvláště přepočet hlasů na mandáty d'Hondtovou metodou.

D'Hondt přeje větším stranám, jak ukázaly už volby v roce 2006. Tři pravicové strany ODS, lidovci a zelení potřebovali na 100 mandátů 48,9 procenta hlasů, levicovým formacím ČSSD a KSČM stačilo 45,1 procenta.

Podle d'Hondta jsou na tom zvlášť špatně strany, které dostanou pod šest procent, když za každé procento získají jen jednoho poslance. S vyšším ziskem je poměr výhodnější a strany s patnácti procenty už dostanou přes třicet poslanců. Zisk nad 30 procent může za příznivých okolností zajistit pět poslanců za každá dvě procenta.

Nejsme na Slovensku

Letos je systém pro levici ještě příznivější, když podle dosavadních preferencí se do sněmovny dostanou nejméně čtyři pravicové strany, pokud se do této kategorie počítají lidovci a zelení. Při takto rozdaných kartách levice může ovládnout sněmovnu, i když dostane o pět procent méně hlasů, než například ODS, TOP 09, lidovci a Věci veřejné dohromady.

Dá se to říct i jinak: Lidé ještě nezačali volit a jen díky systému má levice náskok deseti poslanců.

Pro pravicové strany tak bude obtížné zopakovat nečekaný úspěch slovenské pravice z roku 2002.

Liberální a křesťanské strany tehdy na Slovensku obsadily druhé, čtvrté, páté a šesté místo, obdobně jako dnes věští české průzkumy. Slovenská pravice tehdy měla o tři procenta víc než levicové strany, po přepočtu to byla většina šesti hlasů ve sněmovně.

Stejný výsledek voleb v Česku znamená obdobnou většinu pro levici.

Když obrat, tak k horšímu

Pozice levicových stran se od září zlepšuje pouze tím, že ODS ztrácí hlasy ve prospěch TOP 09 a Věcí veřejných.

Po pádu předsedy Mirka Topolánka straně hrozí další odliv. Jestli k němu opravdu dojde, anebo jestli se naopak zastaví, ukážou až dubnové průzkumy, které agentury zveřejní nejdříve za týden.

První voličskou reakci na březnový převrat v ODS mohl zachytit průzkum Medianu, který se voličů dotazuje během celého měsíce. Jeho data občanským demokratům posun k horšímu nesignalizují.