Jako zimu označují meteorologové měsíce prosinec, leden a únor. Letos v tomto období naměřili průměrnou teplotu 1,3 stupně, což bylo o dva stupně více, než je referenční hodnota z let 1991 až 2020. "Jedná se tak o čtvrtou až pátou nejteplejší zimu dle průměrné sezonní teploty vzduchu v období od roku 1961," uvedly meteoroložky Lenka Stašová a Klára Sedláková.
Všechny teplejší zimy než ta letošní se v Česku vyskytly v posledních 16 letech. Vůbec nejteplejší zimu zažilo Česko na přelomu let 2006 a 2007, kdy se teplotní průměr dostal na 2,7 stupně Celsia.
Zatímco loňský prosinec svými teplotami odpovídal průměru, první dva měsíce letošního roku byly teplejší než obvykle. Leden byl o dva stupně teplejší než normálně a únor dokonce o 3,2 stupně Celsia.
Nejnižší denní teplotu zimy 2021/2022 naměřil Český hydrometeorologický ústav loni na druhý svátek vánoční v Kořenově na Jizerce, a to minus 25,5 stupně Celsia. Ze stanic mimo síť ústavu zaznamenaly v této zimě největší mrazy šumavské stanice Kvilda-Perla a Březník, kde rtuť v teploměru klesla až na minus 27,7 stupně. Naopak nejvyšší teplotu, plus 16,2 stupně Celsia, zaznamenali 17. února v Dyjákovicích na Znojemsku.
Množstvím srážek se uplynulá zima výrazněji neodlišovala od běžných hodnot. V Česku spadlo od začátku loňského prosince do konce letošního února v průměru 120 litrů vody na metr čtvereční. To představuje 95 procent normálu z let 1991 až 2020.
Nejvíce nového sněhu napadlo v uplynulé zimě 6. února v Peci pod Sněžkou, a to 38 centimetrů. Nejvyšší celková sněhová pokrývka ležela 23. února na Blatném vrchu na Klatovsku, kde naměřili 184 centimetrů sněhu.
Zima 2021/2022 byla velmi větrná. Maximální rychlost větru 52 metrů za sekundu, tedy zhruba 187 kilometrů v hodině, byla zaznamenána 18. února na Sněžce.
