Neobvyklá trasa. Letadlo s Vystrčilem se při cestě na Tchaj-wan důsledně vyhnulo Číně

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
31. 8. 2020 11:06
Piloti letu tchajwanských aerolinek s českou delegací v čele s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) zvolili při cestě z Prahy neobvyklou trasu. Letadlo se při přeletu jihovýchodní Asií důsledně vyhnulo čínskému území. Ten samý den přitom běžný let stejných aerolinek z Frankfurtu nejkratší trasu přes Čínu neměnil. Za odklonem mohla stát specifická pravidla pro diplomatické lety.
Let předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan (červeně) ve srovnání s trasou standardního dopravního letadla z Frankfurtu na Tchaj-wan (modře) v ten samý den.
Let předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan (červeně) ve srovnání s trasou standardního dopravního letadla z Frankfurtu na Tchaj-wan (modře) v ten samý den. | Foto: Aktuálně.cz

Letadlo s Vystrčilem se při přeletu vzdušného prostoru Myanmaru nevydalo k Tchaj-wanu nejkratší cestou přes Čínu, ale stočilo se na jihovýchod a podél čínských hranic proletělo nad Laosem, Vietnamem a Jihočínským mořem. Dopravní letadla přitom zpravidla létají na Tchaj-wan nejkratší možnou cestou přes Čínu.

Pražský primátor primátor Zdeněk Hřib, který na Tchaj-wan letěl společně s Vystrčilem, o důvodech odklonu nechtěl spekulovat. "Let byl kompletně zařizován tchajwanskou společností China Airlines. Něco je k tomu vedlo, nechci o důvodech spekulovat," řekl na místě pražský primátor redaktorovi Hospodářských novin.

Proč se tedy let vydal touto nezvyklou cestou? Podle výkonného sekretáře Českého sdružení dopravních pilotů Filipa Gaspara za obletem Číny nestály obavy o bezpečnost letu. "Nemyslím si, že se báli, že je někdo sestřelí," řekl Aktuálně.cz.

Důvodem podle něj mohla být specifická pravidla, která platí pro jednorázové diplomatické nebo vojenské lety. Na rozdíl od standardních dopravních letů nejdříve musí požádat Čínu o povolení přeletu. "Ale lze jen spekulovat, jestli o něj požádali a nedostali ho, nebo o něj ani nežádali," dodal Gaspar.

Vystrčil přistál v doprovodu zhruba devadesátičlenné delegace v hlavním městě Tchaj-peji v neděli ráno. Let vedla tchajwanská aerolinka China Airlines. Na návštěvě ostrovní země, kterou původně naplánoval jeho zesnulý předchůdce Jaroslav Kubera, bude do pátku. Má v plánu se sejít s tchajwanskými politiky, cestu označil za historickou.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Rusko stálo za smrtí Litviněnka v Británii, oznámil evropský soud

Rusko podle Evropského soudu pro lidská práva stálo za smrtí zběhlého ruského agenta Litviněnka v Británii v roce 2006. Byl otráven plutoniem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy