Vystrčil přistál na Tchaj-wanu. Čínská ambasáda reaguje ostrým prohlášením

ČTK ČTK
Aktualizováno 30. 8. 2020 18:13
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli ráno přistál v hlavním městě ostrovní země Tchaj-peji a začal tak svou návštěvu Tchaj-wanu. Doprovází ho asi devadesátičlenná delegace, ve které jsou podnikatelé, vědci, novináři i další politici - včetně pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti). Na večeři s tchajwanským ministrem zahraničí Vystrčil cestu označil za historickou, zůstane zde do pátku.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (vpravo) a místopředseda horní komory Jiří Růžička (vlevo) před odletem z Prahy na návštěvu Tchaj-wanu.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (vpravo) a místopředseda horní komory Jiří Růžička (vlevo) před odletem z Prahy na návštěvu Tchaj-wanu. | Foto: ČTK

Vystrčil má v plánu schůzky s předními tchajwanskými politiky. Setká se s ním tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, premiér Su Čen-čchang i jeho parlamentní protějšek Jou Si-kchun. Jednat bude i s několika ministry.

V něděli delegace po příjezdu na hotel absolvovala první test na koronavirus, další je v plánu na úterý. Souvisí s přísnými hygienickými opatřeními, které kvůli pandemii covidu-19 cestu doprovází.

Vystrčila v neděli pozval na večeři tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu. V souvislosti s protikoronavirovými opatřeními se české delegaci omluvil za omezení, která ji čekají. Poukázal na dřívější špatnou zkušenost Tchaj-wanu s onemocněním SARS.

Vystrčil na setkání řekl, že na české i tchajwanské straně muselo "hodně lidí udělat hodně činů", aby se cesta mohla uskutečnit. Označil ji za historickou návštěvu. Nikdy mu podle něj nepřišlo tolik e-mailů jako při odletu na Tchaj-wan. Jeden z pisatelů cestu označil za "let svobody". "Svoboda je nejcennější, co máme, a když budeme při naší návštěvě úspěšní, tak ji posílíme," řekl v projevu před tchajwanskými hostiteli i členy české delegace.

Tchaj-wanu poděkoval za pomoc Česku na začátku koronavirové pandemie. Podotkl, že při vystupování z letadla měl se ženou na obličeji roušky, které pochází z daru Tchaj-wanu do České republiky. Nalepili si na ně českou vlajku. "Bylo to poděkování Česka Tchaj-wanu," řekl.

Šéf Senátu Miloš Vystrčil a tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu.
Šéf Senátu Miloš Vystrčil a tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu. | Foto: ČTK

Podpora byznysu

Delegaci do Tchaj-peje přepravil tchajwanský letoun, protože stroje české vládní letky by potřebovaly mezipřistání. To by cestu kvůli pandemii koronaviru značně zkomplikovalo. Na Tchaj-wanu delegace přistála v neděli odpoledne, zpět se vydá v pátek. Návrat je naplánován na sobotu.

Na Tchaj-wan s Vystrčilem přiletěl například pražský primátor Zdeněk Hřib, sedm senátorů včetně prvního místopředsedy horní komory parlamentu Jiřího Růžičky nebo předsedy senátního zahraničního výboru Pavla Fischera. České podnikatele reprezentují zástupci 36 firem. 

Vystrčila doprovází na cestě na Tchaj-wan také zástupci státní agentury CzechInvest, která spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Představitelé vlády přitom oficiálně cestu kritizovali. "Největší část celkem devadesátičlenné delegace tvoří zejména čeští podnikatelé, kteří reprezentují 36 firem. Na palubě letadla budou také dva zástupci agentury CzechInvest a Česko-tchajwanské obchodní komory," doplnila v tiskové zprávě senátní tisková tajemnice Sue Nguyen.

"Účely cesty jsou tři. Budeme se snažit podpořit naše podnikatele v tom, aby navázali dobré obchodní kontakty, uzavřeli zajímavé kontrakty a tím došlo ke zlepšení konkurenceschopnosti naší ekonomiky, a to jak z hlediska exportu na Tchaj-wan, tak z pohledu zvýšení tchajwanských investic v České republice," uvedl Vystrčil. Jednat hodlá s velkými tchajwanskými firmami, které chtějí v Česku působit. Vystrčil bude podle Senátu jednat třeba se zástupci Taiwan Cooperative Bank, která v Česku zvažuje otevřít pobočku, tchajwanských aerolinek China Airlines nebo výrobce počítačů a mobilů Acer.

"Zároveň se budeme snažit navázat vědecko-technologickou spolupráci a spolupráci v oblasti inovací, proto nás doprovází i zástupci akademické sféry a vysokých škol. Rovněž tak proběhne debata o kulturní výměně," dodal Vystrčil. Za vědeckou a univerzitní sféru přicestovali například místopředseda Akademie věd Zdeněk Havlas, rektor VŠCHT Pavel Matějka, prorektor ČVUT Radek Holý či Petr Bareš z České vesmírné aliance.

Číně navzdory

Cesta budí velkou pozornost. Protestuje proti ní Čína, která Tchaj-wan považuje za svou vzbouřenou kolonii. Stavěli se proti ní i vysocí čeští politici včetně premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Miloše Zemana.

Vystrčil na briefingu před odletem řekl, že je rád, že se cestu podařilo zorganizovat, a že se na Tchaj-wan těší. "A to, že vás novináře teď vítám na Letišti Václava Havla, je pro tuhle cestu symbolicky název," dodal. Také popřel tvrzení listu Global Times, za kterým stojí čínská komunistická vláda, že cestu na Tchaj-wan iniciovaly Spojené státy americké. "Považuji to za hloupost," řekl.

Vystrčil bude jedním z nejvýše postavených politiků, kteří Tchaj-wan v moderní historii navštívili. V ostrovním státě ho čeká přijetí na nejvyšší úrovni. Setká se s ním tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, premiér Su Čen-čchang i jeho parlamentní protějšek Jou Si-kchun. Jednat bude i s několika ministry včetně ministra zahraničních věcí Josepha Wua.

Na odlet Vystrčila na Tchaj-wan zareagoval mluvčí čínského velvyslanectví v Česku. Čínská strana podle něj s cestou výrazně nesouhlasí a odsuzuje takový čin. 

"Čína vždy oponovala jakékoliv formě oficiálních výměn s Tchaj-wanem u států, se kterými navázala diplomatické vztahy. Předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil je lhostejný vůči čínsko-českým vztahům a vzájemně prospěšné spolupráci, ignoruje názor široké veřejnosti České republiky a ve vlastním politickém zájmu stejně trval na návštěvě Tchaj-wanu, čímž se dopustil vážného vměšování do vnitřních záležitostí Číny, vážně porušil národní suverenitu a územní celistvost a vážně porušil základní principy mezinárodních vztahů a politické závazky bilaterálních vztahů," poznamenal mluvčí a vyzval českou stranu, aby dodržovala zásadu jedné Číny a chránila rozvoj vztahů.

Kuberová nakonec neletí

Cestu plánoval před svou smrtí bývalý předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Prezidentka Cchaj mu za to udělí vysoké státní vyznamenání. Původně ho měla převzít vdova Věra Kuberová, na doporučení lékařů ale nakonec na Tchaj-wan necestuje. Ocenění obdrží i Vystrčil, dostane medaili za parlamentní diplomacii.

Proti cestě od počátku protestuje Čína. Právě nátlak čínské ambasády v Praze nejen v této záležitosti Vystrčil označil za jeden z důvodů, proč se návštěvu Tchaj-wanu rozhodl uskutečnit.

Po celou cestu čekají na delegaci přísná hygienická opatření kvůli obavám ze šíření koronaviru. Tchaj-wan totiž patří mezi země, kterým se s nákazou podařilo dobře vypořádat. Jeho úřady tak mají obavy ze zavlečení nemoci ze zahraničí. Členové delegace se musí před vstupem do letadla prokázat dvěma negativními testy na covid-19, další dva testy je pak čekají přímo v Tchaj-peji. Během letu i pobytu bude muset delegace nosit roušky a z hotelu se její členové dostanou pouze při oficiálních příležitostech.

Video: Odveta Číny za Vystrčilovu cestu nebude, Zeman to tam vybrečí, tvrdí Topolánek

Nemůžeme si dovolit ustoupit, styděl bych se do konce života, odvetu Číny za návštěvu Tchaj-wanu si nedovedu představit, říká Topolánek. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Čína rozšiřuje detenční tábory pro Ujgury. Nová analýza odhalila 60 zařízení, dalších 14 je ve výstavbě

Čína podle nové zprávy australské organizace ASPI (Australian Strategic Policy Institute) rozšiřuje svoji síť detenčních center, v nichž jsou drženi příslušníci ujgurské menšiny, píše dnes BBC. Podle ASPI se v provincii Sin-ťiang na západě Číny nachází patrně 380 takovýchto zařízení, což je o 100 více, než se odhadovalo dříve. Stejný australský institut již dříve upozorňoval, že Čína nutí tisíce Ujgurů pracovat v továrnách, které dodávají výrobky světovým značkám.

Čína argumentuje tím, že se v Sin-ťiangu snaží bojovat proti chudobě a nábožensky motivovanému terorismu, a tvrdí, že lidé v zařízeních dostávají pracovní školení, které jim zlepšuje vyhlídky na profesní uplatnění.

Například list The Washington Post ale detenční centra, jimiž podle lidskoprávních organizací prošel nejméně milion lidí, nazval koncentračními tábory. O jejich přibližné podobě si lze udělat představu z videa natočeného potají přímo v zařízení jedním ze zadržených ujgurských mužů a nedávno zveřejněném na portálu BBC.

Nová analýza ASPI vznikla na základě satelitních snímků, rozhovorů s očitými svědky, zpráv v médiích i oficiálních dokumentů. Přes 60 z nově odhalených zařízení vzniklo mezi červencem 2019 a červencem 2020, dalších 14 je stále rozestavěných. Asi polovina ze všech nových center má vysoké zabezpečení, což by mohlo podle autora zprávy Nathana Rusera vypovídat o jejich posunu k vězeňskému charakteru. Ruser také uvádí, že výsledky zprávy jsou v rozporu s tvrzeními oficiálních čínských představitelů o tom, že všichni "zaškolovaní program do konce roku 2019 ukončili".

Zdroj: ČTK
Další zprávy