Praha – Odpoledne zavřou ordinace a nevrátí se dřív než druhý den. Sloužit večer pohotovost nechtějí. Tak pracují podle České lékařské komory soukromí praktičtí doktoři. Pacienti potom zbytečně volají záchranky i k banalitám.
Třeba pražská záchranná služba hlásí rekordní počet zásahů - až 350 denně. "Jen v prvním kvartálu tohoto roku ošetřily naše posádky celkem 29 798 pacientů, což je o 12 procent více než loni," uvádějí záchranáři ve své čtvrtletní zprávě. Neochota lékařů sloužit pohotovost podle nich k nárůstu přispívá.
Vedení ministerstva zdravotnictví už proto přemýšlí, co s tím. Současná situace je totiž podle něj alarmující. Pohotovosti bez praktiků systém jednak prodražují - každý výjezd záchranky přijde na zhruba pět tisíc korun - a další peníze spolyká pobyt pacienta v nemocnici, kam ho záchranáři většinou odvezou.
Utrpět ale mohou také pacienti. "V nemocnicích je totiž přebírají přetížení lékaři, vybavení navíc často i nižší kvalifikací, než jakou má jejich praktický lékař,“ vysvětluje šéf České lékařské komory Milan Kubek.
Ochotu lékaře by měla odměnit pojišťovna
Právě komora proto nyní přichází s řešením: navrhuje zvednout všem lékařům, kteří se do večerních služeb zapojí, takzvané kapitační platby. Tedy příspěvky, které jim pojišťovny každý měsíc posílají za každého pacienta v kartotéce bez ohledu na to, jestli ordinaci daný měsíc navštíví.
Lékařům by se tak zvedly příjmy o tisíce korun měsíčně a jejich pracovní doba by přitom příliš neutrpěla. "Pokud by se totiž přihlásily dvě třetiny z pěti tisíc praktických lékařů, kteří jsou v Česku registrováni, měl by každý pohotovost jen jednou za měsíc," vysvětluje šéf komory Kubek.
Návrhem komory už se začala zabývat i Všeobecná zdravotní pojišťovna. "Mluvili jsme o tom na jednání správní rady. Je to skutečně jedna z možností," potvrdil poslanec a člen správní rady VZP Jiří Skalický (TOP 09).
Druhou variantou je podle něj platbu lékařům naopak snížit. A doplnit ji nově odměnou za výkon – tedy za to, že budou lékaři pacienty navštěvovat i mimo ordinační hodiny.
Pohotovostní služba? Přežitek
Praktickým lékařům se ale ani toto řešení nelíbí. Sloužit na pohotovosti jednoduše nechtějí.
"Lékařskou službu první pomoci pokládám za historicky přežitou. Neodpovídá požadavkům a možnostem moderní medicíny," vysvětlil předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák jeden z důvodů, proč s návrhem nesouhlasí. Pokud pacient potřebuje akutní pomoc, měl by mu ji podle Šmatláka zajistit spíš urgentní příjem dobře vybavené nemocnice.
S tím souhlasí i radní Zlínského kraje a další praktický lékař Lubomír Nečas. "Pokud by měl někdo sloužit pohotovost, tak by to skutečně mělo být na oddělení emergency v nemocnici, kde je veškeré potřebné vybavení. Ostatně my to tak v našem kraji máme," řekl Nečas.
Doplnil, že na Zlínsku problémy s neochotnými lékaři nejsou. "Kraj se totiž rozhodl praktikům za pohotovost vyplácet slušnou hodinovou sazbu 450 korun," vysvětlil Nečas.
Podle pražského praktického lékaře Jana Jelínka je navíc nově navržený způsob odměňování nespravedlivý. "Protože lékař, kterému se zvedne kapitační platba, bude dostávat vyšší peníze i za dobu, během které na pohotovosti pracovat nebude," upozornil Jelínek.
O lékařskou pohotovostní službu se mají v Česku starat jednotlivé kraje. Soukromí lékaři pak mají podle ministerstva zdravotnictví povinnost se na ní podílet. Pokud to neudělají, hrozí jim dokonce tučná pokuta - a to až sto tisíc korun. Problém je ale v tom, že kraj musí lékařům za práci na pohotovosti zaplatit - jako například na Zlínsku zmiňovaných 450 korun za hodinu. Cena, kterou nabízejí další kraje, se ale většinou lékařům nelíbí.
