Do Česka se vrátila vedra. Kdo by se měl mít nejvíce na pozoru, když je venku přes třicet stupňů ve stínu?
Týká se to prakticky všech. Ohrožuje nás zejména přímé záření na nechráněnou hlavu. Pokud se mu vystavíme na delší dobu, může se nám přehřát mozek a stihne nás úžeh. Ve vlhčím prostředí si zase koledujeme o celkové přehřátí organismu, takzvaný úpal. To jsou dvě okolnosti, které se v horkých dnech často překrývají.
Na rozdíl od nízkých teplot, kdy vídáme více akutních pacientů s infarkty, jsou v případě veder ohroženější pacienti s chronickými onemocněními. Horka kladou velký nárok na organismus, aby se ochlazoval, a to vyžaduje zvýšenou práci srdce. U pacientů, kteří mají tato onemocnění, toho není vždycky schopno. Z kardiaků jsou velmi citliví třeba lidé, kteří mají ischemickou chorobu srdeční, tedy nemocné koronární tepny.
Mladý člověk, krásné počasí, chuť sportovat a pohybovat se venku. To je kombinace, která může vést k přecenění vlastních sil a také podcenění prostředí. I zdravý člověk, který se neúměrně vystavuje slunečnímu záření, si může přivodit přivodit úžeh nebo úpal. A ty, pokud se dovedou do extrému, mohou být opravdu bezprostředním ohrožením života.
Právě to, zda si jít i ve vedru zasportovat, určitě zvažuje spousta lidí. Co byste jim poradil?
Nejbezpečnější je se tomu vyhnout. Pokud se k tomu ale rozhodnou, je potřeba dodržovat nějaká pravidla. Na prvním místě je třeba chránit si hlavu před přímým sluncem.
Druhá věc je, že bychom měli dbát na adekvátní hydrataci, tedy doplňovat tekutiny. V řadě sportů se nezdá, že se tolik potíme. Typickým příkladem je jízda na kole. Ztráty tekutin jsou ale značné. Proto je potřeba je hodně doplňovat. Když pití odkládáme na to, až třeba urazíme nějaký počet kilometrů, tak je často už pozdě.
Mohou přicházet nežádoucí účinky. Ty bývají vážné, pacient má nevolnosti, kolabuje. Je třeba to nepodceňovat. Silný úpal nebo úžeh může být i smrtící. Typicky se to děje při masových akcích, jako jsou maratony.
Když se ale dodržují pravidla, riziko velice klesá. Když se podíváte na vrcholové závodníky třeba na Tour de France, tak vidíte, jaké obrovské množství tekutin zkonzumují. Hydratace často rozhoduje o úspěchu a neúspěchu.
Platí to samé i pro děti? Tenistka Barbora Strýcová se nedávno vyjádřila, že podle ní jsou dnes rodiče příliš opatrní a děti by měly sportovat i v horku.
Pro děti to platí několikanásobně víc. Dětský organismus nevysílá varovné signály v takové intenzitě, aby je dítě samo správně vyhodnotilo. Proto děti vypadají, že vydrží všechno, ale vůbec to nemusí platit. Rozhodně bych neriskoval to, že bych nechal dítě přes poledne běhat bez pokrývky hlavy na přímém slunci. To mi přijde nezodpovědné.
Co byste doporučoval pít ve vedrech? A jakým nápojům se naopak vyhnout?
Je potřeba pamatovat, že neztrácíme jen vodu, ale i sůl. Ztráta soli může být stejně rozhodující jako ztráta tekutiny samotné. Dobíjet se tedy můžeme i iontovými nápoji, kterých je na trhu široká škála.
Rozhodně nedoporučujeme se hydratovat tradičním českým nápojem, tedy pivem. A vůbec alkoholem. Požívání alkoholu zaprvé přechodně zvyšuje výdej tekutin. Zadruhé se při něm sice do těla dostanou tekutiny, kvůli alkoholu se jimi ale buňky tolik nenasytí. I desetistupňové pivo často obsahuje přes čtyři procenta alkoholu. A to je moc.
Často se nedoporučuje ani pití sladkých nápojů.
Cukr samozřejmě není pro zdraví úplně pozitivní. Ale pro hydrataci to tak zásadní není. Pokud by nápoje měly mít nějakou příchuť, tak by to měly být takové, které obsahují nějaké minerály. Ty ztrácíme taky. A to zrovna iontové nápoje splňují.
Jak by se měl člověk správně ochlazovat?
Je potřeba si uvědomit, že nás nejvíce ochlazuje pocení. A odpar potu je efektivnější, když jsem v prostředí, které není vlhké a přehřáté. Proto platí pravidlo: ukliďte se do stínu a nechte na sebe něco foukat.
Situace je ale jiná u někoho, kdo už má nějaké příznaky přehřátí. Tam opravdu rychle saháme k rychlému a agresivnímu ochlazení, například ledové koupeli nebo obkladu studeným materiálem. Je ale třeba si uvědomit, že tyto náhlé přechody jsou pro organismus velice náročné.
I proto se nedoporučuje příliš velký rozdíl teplot mezi venkem a klimatizovaným prostředím. Pokud je příliš velký, imunita dostává do těla a díky tomu se i v létě objevují nachlazení.
Video: Silné bouřky a kroupy, co můžou rozbít i hlavu. Míková řekla, jaké nás čeká léto (30. 7. 2024)
