reklama
 
 

Langer převrací státní správu v rozporu s ústavou

5. 2. 2009
Jak prosadit zákony po Česku? Jako soudem tolikrát odmítnuté přílepky
Doporučujeme

Praha - Ministr vnitra Ivan Langer bude napříště spravovat elektronickou databázi se všemi dostupnými údaji o občanech, firmách a nemovitostech.

Příslušný zákon poslanci schválí do týdne. I když ho neprojednali na plénu sněmovny. A ani ve výborech. Ministři jim nevysvětlili, k čemu má zákon sloužit, jak budou chráněna soukromá data, ani kolik bude nová databáze stát.

Čtěte také:
Projekt elektronického státu ohrozí soukromí Čechů

Pět much jednou ranou

Ivan Langer - při své snaze dokončit plánovanou revoluci ve státní správě zvolil zřejmě protiústavní postup. Správně při ní mají být všechny úřední informace i dokumenty převedeny z papírů do elektronické formy a vytvořit tak systém známý pod názvem eGovernment.

K tomu Langer potřebuje schválit pět zákonů. První z nich, o základních registrech, absolvoval standardní legislativní cestu: schválila ho vláda a sněmovna ho přidělila v prvním čtení k projednání příslušnému výboru pro veřejnou správu. Na probíhající schůzi měl být schválen ve druhém a třetím čtení.

Čtěte také:
Zákon dal poště zakázku bez soutěže. Pecinovi to nevadí

U zbývajících čtyř zákonů - o registru obyvatel, o registru právnických osob, o registru nemovitostí, o registru práv a povinností - se Langer pokusil schvalovací proces urychlit. Ministři je odhlasovali na zasedání vlády 12. ledna. O týden později zasedali poslanci z výboru pro veřejnou správu a přijali návrh Langerova náměstka Zdeňka Zajíčka.

Zajíček jim předal tzv. komplexní pozměňovací návrh k prvnímu zákonu o základních registrech. Nešlo o nic jiného, než balík všech pěti zákonů. Členové výboru neměli připomínky a odhlasovali ho všichni bez ohledu na stranickou příslušnost.

Druhé čtení proběhlo dnes dopoledne. Zpravodaj Jaroslav Krupka (ODS) návrh poslancům doporučil a nenarazil na žádnou kritiku. Definitivně se o normě složené z pěti zákonů bude hlasovat ve středu.

Pochybné jako přílepky

Zrychlený přístup má závažné nedostatky, které mohou být v rozporu s ústavou.

Poslanci nedostali u čtyř zákonů z pěti šanci, aby zkontrolovali, co vlastně ministr vnitra zamýšlí. U komplexního pozměňovacího návrhu není k dispozici důvodová zpráva, která by objasnila účel zákonů, nejsou vyčísleny náklady pro státní pokladnu. Ve třetím čtení budou hlasovat o úplně jiném zákoně, než který propustili v prvním čtení.

Podle právních expertů sněmovny i Senátu je cesta tzv. komplexního pozměňovacího návrhu při schvalování zákonů minimálně stejně pochybná, jako cesta tzv. přílepku.

Termín přílepek označuje několik paragrafů, které se před třetím čtením ve sněmovně „přilepí" k návrhu zákona, který s nimi často vůbec nesouvisí. Při komplexním pozměňovacím návrhu ministr vymění zákon, který sám navrhl, za nějaký jiný.

Čtěte také:
ČSSD a ODS se shodly na elektronickém byznysu

Komplexní, ale protiústavní

Praxi přílepků už Ústavní soud odsoudil. V konkrétních případech však ruší jen ty zákony, kde přílepek nesouvisí s původním návrhem a kde nebyl vynucen okolnostmi, například časovou tísní.

První případ komplexního pozměňovacího návrhu dostali ústavní soudci loni v prosinci od skupiny senátorů vedených Soňou Paukrtovou (SOS). Senátorům se nelíbil způsob, jakým sněmovna projednala novelu zákona o soudech a soudcích.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil navrhl normu, která umožnila do soudcovských rad volit nejen soudce, ale také advokáty a státní zástupce. Pospíšil ve druhém čtení vyměnil původní verzi za komplexní pozměňovací návrh, kde mimo jiné stanovil omezené funkční období pro soudní funkcionáře. Díky zákonu bude možné vyměnit předsedkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou, která je v nemilosti prezidenta Václava Klause.

"Novela neprošla řádným připomínkovým řízením a neměla důvodovou zprávu," zdůvodňuje senátorskou stížnost Paukrtová. Když vláda nedodržela předepsaný legislativní postup, dostala se podle ní do sporu s ústavou.

Čtěte také:
ODS a ČSSD se spojily. Cíl? Zakázka pro Českou poštu

Tři měsíce nad ochranu soukromí

Náměstek Zajíček neodpověděl ani na opakovaný dotaz Aktuálně.cz, proč chtěl přijetí zákonů o eGovernmentu urychlit. Pokud by nechal i čtyři zákony o jednotlivých registrech projít standardní parlamentní diskusí, zdrží se jejich schválení nejvýš o tři měsíce. "Sněmovna se poslední dobou chová, jak kdyby hrozila světová válka nebo zemětřesení," míní senátorka Paukrtová.

Druhým vysvětlením může být zájem softwarových firem o provozování systému eGovernmentu. Zakázka v řádu miliard může být vypsána až poté, co zákon začne platit.

Ve spěchu při schvalování mohou zákonodárci přehlédnout některé slabiny návrhu. Český plán na elektronizaci veřejné správy si bere za vzor rakouský systém. Liší ve dvou významných okolnostech. Správu registrů, které obsahují data o soukromých osobách a firmách, má na starost tamní úřad na ochranu osobních údajů. V Česku je bude mít na starost úřad podřízený ministru vnitra.

V Rakousku se státní úřady dostanou k datům občanů jen pomocí identifikátorů, které jim musí sami občané sdělit a které platí jen ke konkrétnímu účelu. Langerovy zákony navrhují totéž, ovšem do roku 2025 se každý úředník dostane k datům občanů jen pomocí rodného čísla. Nebude ani možné kontrolovat, kdo osobní data z registru obyvatel využíval.

Čtěte také:
Chránit soukromí lidí? Cizina to umí lépe než Česko

autor: Petr Holub

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama