Ladronka, Milada či Klinika. Připomeňte si známé squaty a jejich neslavné konce

Jakub Heller Jakub Heller
9. 1. 2019 10:35
Ve čtvrtek 10. ledna má na dveře nejznámějšího stále fungujícího českého squattu Klinika zaklepat exekutor. Po více než čtyřech letech, co centrum funguje, se má pokusit o jeho vystěhování. Zřejmě za podpory policie. Klinika ale není prvním zařízením svého druhu. Squaty či autonomní kulturní a sociální centra, jak je vždy nazývali jejich obyvatelé, začaly vznikat v Praze hned po sametové revoluci. Mají jedno společné, volnomyšlenkářský způsob života a vzdor jejich obyvatel proti tomu, jak stát nakládá s opuštěnými domy, vždy zpečetili až úředníci a následně policie.
Foto: Jakub Plíhal

Šatovka

V lednu 2016 obsadili squateři usedlost Šatovka v pražském Šáreckém údolí. Na místě vydrželi přesně osmnáct dní, než budovu pod hrozbou policejního zásahu sami opustili.

Šatovka byla před obsazením prázdná, protože původní nájemníky vystěhoval majitel objektu, městská část Praha 6, kvůli projektu sociálních služeb pro lidi trpící Alzheimerovou nemocí. Z těchto záměrů však nakonec sešlo, čehož využili squateři. Na jejich příchod radnice reagovala poměrně rychle a zazdila všechna přízemní okna. Nechala volné jen jediné, aby mohli aktivisté odejít.

Ti se do objektu vrátili ještě jednou, na několik dní v únoru 2018, když se zabarikádovali na střeše domu. Devět z nich, kteří na místě setrvali i přes výzvy policie, nakonec stanulo před soudem. Ten každému z nich uložil padesát hodin veřejně prospěšných prací.

 

Právě se děje

Další zprávy