"Nevím, co dělat. Kluci mě vyfotili, jak mám skvrnu na kalhotách a rozeslali to po škole, dali to i na Instagram. Všichni se mi posmívají, dostala jsem SMS, ať si pořídím tampóny. Máma říkala, že to přejde, ale už tři měsíce se to zhoršuje. Nejradši bych nebyla," uvádí modelový příklad kyberšikany psycholožka Regina Jandová, mluvčí Linky bezpečí pro děti a mladistvé.
Šikany ve virtuálním prostředí přibývá. Roste především počet nahlášených případů intimního obsahu, upozorňuje Kamil Kopecký, vedoucí poradny E-bezpečí, projektu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Právě šíření intimních fotografií či videí a následné vydírání je nejčastější problém, který děti i dospělí odborníkům z E-bezpečí hlásí. Šikany na internetu se často dopouštějí děti, které ji zažívají v reálném světě. Motivem bývá pomsta. Předloni poradna evidovala 388 incidentů, loni téměř o stovku víc. Další desítky případů zachycuje automatický chatbot.
Vážnost situace potvrzuje i Jandová. Linku bezpečí v uplynulém roce kontaktovalo 1429 dětí, často právě kvůli online šikaně. "Jednalo se například o kyberstalking, online vztahy, sexting nebo lákání na schůzku," popisuje expertka. Kyberstalking je pronásledování pomocí komunikačních technologií, sexting posílání obsahu se sexuálním podtextem.
Své intimní fotografie nebo video poslal někomu dobrovolně každý sedmý člověk od 12 do 18 let. Téměř pětina zaslaného materiálu byla zneužita. To je násobně vyšší podíl než u dospělých, kde jde jen o tři procenta případů. Uvádějí to data z letošního průzkumu společnosti ESET software a Policie ČR.
Kyberšikana může mít mnoho podob. Nejčastěji se vyznačuje vydíráním, zastrašováním, obtěžováním, zesměšňováním nebo vyloučením z kolektivu. A stejně jako klasická šikana může vést k psychickým potížím a k sebevraždě.
Oběťmi útoků sexuálního charakteru jsou podle výzkumů častěji dívky. Může jít o zneužití intimních fotografií nebo agresivní slovní napadání. "Stále se setkáváme s názory, že u chlapců je v pořádku, pokud na dívky více naléhají v oblasti randění a sexuality, což se u některých promítá až do agresivního chování," prohlašuje Hana Macháčková, která se rolí internetu a technologií v životě mladých lidí zabývá na Masarykově univerzitě v Brně s kolegyní Michaelou Lebedíkovou.
Dochází i k tomu, že okolí dává vinu šikanovaným dívkám, nikoli agresorům. Například tehdy, když pošlou partnerovi své intimní fotografie a ten je zveřejní - přestože byly určené pouze jemu. Pokud je nepošlou, slyší, že jsou prudérní. "Celkově tak bohužel u těchto útoků vidíme nerovný přístup k chlapcům a dívkám," dodává expertka.
Zlepšit situaci se snaží hnutí Otevřeno sdružující studenty i učitele pedagogických fakult. Usiluje o lepší přípravu učitelů tak, aby dokázali na školách vytvářet prostředí, ve kterém se děti budou cítit dobře. Aby se naučili ptát žáků, jak se jim daří, uměli je vyslechnout, zjistit, jak se cítí mezi spolužáky, nebo zda s dětmi oni sami jednají s respektem.
"Pro učitele může být těžké najít si na to čas, ale patří to k jejich roli a chceme se zasazovat o to, aby to budoucí pedagogové brali jako součást svojí práce," říká Tomáš Čakloš, předseda Otevřena. To nyní spustilo web a kampaň o potřebě psychického bezpečí.
Potřebu takového školení potvrzují i další experti. "Je velmi podstatné v tom intenzivně vzdělávat pedagogy, kteří mnohdy nemají potřebné know-how, které by předávali dětem," prohlašují Tereza Kofroňová a Julie Losekoot Szymańská z programu Buď Safe Online.
Rizikové je už to, že děti dostávají mobil na prvním stupni základní školy, informace, jak se v online světě bezpečně chovat, se k nim ale dostanou s velkým zpožděním. "Proto je nutné mít dostatek učitelů vzdělaných v kybernetické bezpečnosti, aby mohli děti vést," upozorňuje Lukáš Kintr, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Zlepšit digitální gramotnost učitelů a povědomí o kyberšikaně by měla také chystaná reforma výuky. Zaměřuje se na informační technologie a do škol se má začít promítat v příštím roce. "Dá se očekávat, že téma kyberšikany bude rezonovat. Chceme se mu věnovat ve spolupráci s organizacemi, které mají více zkušeností," dodává Josef Dašek z Národního pedagogického institutu.
