Praha - Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) si po jednání se svými evropskými kolegy stěžuje, že ostatní státy Česko tlačí do přijetí kvót na přerozdělení uprchlíků, ale jakoukoli diskusi odmítají.
Podotýká také, že mu zatím nikdo nevysvětlil, jak by měl přidělené uprchlíky v Česku udržet, kdy u nás stejně žít nechtějí. "Odpověď jsme nedostali, a proto jsme chtěli, aby kvóty byly ze závěrečného textu vypuštěny," řekl Chovanec novinářům.
Můžete konkrétněji popsat pozici, se kterou jste přišli na jednání ministrů vnitra a zahraničí Evropské unie?
My nesouhlasíme s povinnými kvótami jako se systémem, který prostě nemůže fungovat. O migrantech nemůžeme mluvit jako o pytlích soli nebo mouky. Jsou to živé bytosti, které mají nějaké vize, někam směřují, mají nějaké příbuzné. My jsme chtěli od kolegů slyšet, jakým způsobem jsme schopni migranty na území členských států udržet, pokud by se redistribuovali. My si to neumíme představit. Odpověď jsme nedostali, a proto jsme chtěli, aby kvóty byly ze závěrečného textu vypuštěny.
S ostatními závěry - funkční hotspoty, tedy registrační místa, ochrana hranic, tábory mimo Evropu, svěřenecký fond pro africké země a další věci -, s tím my nemáme žádný problém. O tom mluvíme už rok a říkáme, že toto je cesta. Ale říkat, že kvóty všechno vyřeší...? Před nedávnem jsme řešili čtyřicet tisíc, teď je to sto dvacet tisíc. Kdy to bude pět set tisíc? A jak ty lidi na tom území udržíme? Devadesát osm procent všech lidí, kteří přes nás přecházejí, chce do Německa. K nám nechce téměř nikdo, my prostě nevíme, jak je tady držet. K nám mají ambici chodit jiní cizinci, Ukrajinci, Vietnamci a další, kteří Českou republiku berou jako cílovou zemi, získávají u nás azyly, ale zájem lidí z této migrační vlny, to znamená ze Sýrie a dalších zemí, je limitně blízký nule.
Vy jste zmiňoval, že k nám uprchlíci vlastně ani nechtějí, ale patnáct set lidí už jsme se zavázali přijmout. Nebylo by možné jich přijmout touto cestou víc?
My jsme se zavázali přijmout 1500 lidí, ale s podmínkou. My jsme říkali: funkční hotspoty, ochrana hranic, vojenská operace. I u těch 1500 jde o to, že přijde 1100 lidí, se kterými vyřídíme azylovou proceduru. Přijdou do našeho detenčního zařízení a budeme se k nim chovat stejně jako k těm, které jsme zachytili. Je velkou otázkou, a o tom budeme debatovat s Evropou, jestli můžeme zadržet lidi, kteří budou registrováni v Itálii a v Řecku, případně v Maďarsku. Protože Evropa se k tomu chová tak, že mají-li registraci, nemůžou být zadrženi. To znamená, přijdou na naše území s registrací, a pokud bude dohoda, která zatím není, může se stát, že ani těch 1100 neudržíme na území České republiky a oni po příchodu zase do toho Německa odjedou.
Pokud je budeme moci zadržet po dobu azylového řízení, vyřídíme s nimi azylovou proceduru. Budou-li to občané Sýrie, Eritreje, tak téměř z 98 procent podle evropských statistik získávají mezinárodní ochranu. Pak dostanou doklady, které jim umožní cestovat po Evropě. A já si myslím, že tito lidé opět skončí v cílových zemích. Pak je tady čtyři sta lidí, kteří se budou přesídlovat. To je druhý projekt, který se zatím rozbíhá, a tam jsme pokročili pouze v tom, že debatujeme s církvemi o možnosti, že by jim uměly pomoct sehnat zaměstnání, ubytování a tak dále. Ale to je běh na velmi dlouhou trať.
Říkal jste, že na jednání ministrů s námi ostatní státy nebyly ochotné diskutovat. Není to ale tak, že Česká republika jenom odmítá kvóty, ale nenabízí žádný solidární krok, který by tu diskusi odblokoval?
A jaký přesně to má být podle vás solidární krok? Pokud Spolková republika Německo vyřkne pobídku, že všichni migranti ze Sýrie můžou k nim, tak ta zpráva se šíří v řádech hodin po všech táborech po Evropě, ale i v Turecku, Jordánsku. Vybízí to další migrační vlnu, která směřuje do Německa, protože k nám prostě nechtějí. My si myslíme, že cesta je ochrana vnějších hranic - prostě ty migrační vlny odradit, pomáhat potřebným a oddělit ekonomické migranty. Jednoznačně jim dát najevo, že nemají šanci.
Jenom za loňský rok do Německa přišlo padesát tisíc Kosovanů. Z bezpečného Kosova, kde platíme veškerou saturaci tohoto státu, včetně policie, soudů, státních zastupitelství. Kdyby se nám podařilo je oddělit a nepřijímat je nebo je přijímat pouze podle potřeb ekonomik, tak by těch padesát procent z toho, co na ně dneska sociální systémy marně vydávají, mohlo jít na uprchlíky.
Oproti prvnímu dni, kdy Německo zavedlo kontroly, počet zadržených v Česku poskočil. Teď je to osmdesát, první den to bylo dvanáct. Kam až to má dojít, aby se kontroly na hranicích ještě zpřísnily?
My jsme se báli záchytu v řádu stovek lidí. Toto jsou čísla, která zvládáme. Máme pořád několik set volných míst v kamenných detenčních zařízeních. Samozřejmě všechny lidi, které zadržíme, budeme do sedmi dnů vracet Rakousku. Děláme to standardně. Rakušané jsou jediní, kteří nám ty lidi berou, s Maďarskem je to složité a Řekové - to je úplně zbytečný příběh.
Kde je tedy ten bod zlomu? Musela by to být třeba tisícovka denně?
Já si myslím, že by to muselo být třeba několik set denně. Dvě stě, tři sta lidí denně dva tři po sobě jdoucí dny nám vyčerpají kapacity natolik, že nastoupí krizové plány. Potom jsem dohodnutý s panem premiérem, že by okamžitě svolal mimořádnou vládu. On se o celou věc velice zajímá, jsme několikrát denně v telefonním kontaktu. Pokud by ta situace nastala, vláda může zasednout de facto okamžitě a jedním usnesením by rozhodla o posílení policie o armádu, dejme tomu celní správu, případně o vězeňskou službu.
Krajní variantou je výjimečný stav, který teď na některých místech vyhlásilo Maďarsko?
Já si myslím, že to k nám nemůže takhle daleko dojít. Uvědomte si, že naše pozice je jiná, my jsme vnitrostátní stát v rámci Evropy, schengenskou hranici máme pouze a jenom na letišti. Nevím, co by se muselo stát pro to, aby se tohle na území České republiky stalo, nechci šířit poplašné informace. Všechny informace, které máme, ať už z Moldávie, Srbska, Maďarska, nasvědčují spíš tomu, že se Maďaři pokusí odklonit migrační tok na Chorvatsko a Slovinsko, což by potom znamenalo přímou cestu do Rakouska. České republiky by se to dotklo velmi okrajově, téměř vůbec.
