Praha - Lýkožrout smrkový napadl rekordní počet stromů a experti už hovoří o největší kůrovcové kalamitě za půlstoletí.
"V roce 2008 stoupnul počet lýkožroutem napadených stromů v České republice na 2,5 milionu metrů krychlových, což je nejvíc za posledních padesát let, kdy kůrovce eviduje Lesní ochranná služba," uvedlo ekologické Hnutí Duha s odvoláním na odborný časopis Lesnická práce, který ve svém posledním čísle zveřejnil aktuální data o šíření brouka.
Situace se může ještě zhoršit, protože kvůli teplému počasí začal kůrovec napadat další stromy dříve než v jiných letech.
"Letos se začali rojit nejméně o čtrnáct dní dříve, než je obvyklé," konstatoval Vladimír Krchov, výrobně technický ředitel státního podniku Lesy. Dodal, že ochrana lesů před lýkožroutem vyjde podnik asi na 160 milionů korun.
Podcenili šíření lýkožrouta, přišli o funkci
Lesy ČR jsou v hodnocení kůrovcové kalamity opatrnější, i když také připouštějí, že situace je vážná. "Hrozí kůrovcová kalamita srovnatelná s první polovinou 90. let minulého století. Tehdejší situace je přitom považována za největší kůrovcovou kalamitu u nás vůbec," upozornil Vladimír Krchov.
Vedení státního podniku kritizuje své podřízené, že šíření brouka, kterému napomohl i orkán Kyrill z roku 2007, ve svých regionech podcenili. Odvolalo proto z funkcí lesní správce v Ledči nad Sázavou, Dvoře Králové nad Labem a Přešticích na Plzeňsku.
Státní Lesy už porazily více než 140 tisíc stromů, na něž chce brouka chytat a zabránit tak dalšímu šíření. Pomoci zastavit lýkožrouta má i 40 tisíc speciálních pastí, takzvaných lapačů.
Nejvíce brouků je na severu Moravy
Nejvíce stromů napadl lýkožrout smrkový na severní Moravě.
"Kalamita tam dosahuje nevídaných rozměrů - je tu třetina lýkožroutů v republice," řekl Jan Bláha z Hnutí Duha. Dodal, že podle aktuálních čísel ovšem nejvíce kůrovce v současnosti přibývá v Čechách než na Moravě.
Brouků přibylo především v lesních správách Přimda, Ledeč nad Sázavou, Dvůr Králové nad Labem a Železná Ruda."Kritická je rovněž situace také v lesní správě Přeštice," dodal Bláha.
Na Šumavě je jenom necelé procento kůrovce
Hnutí Duha upozornilo, že zcela odlišná je situace v Národním parku Šumava. Ačkoli někteří lesníci a nyní i expremiér Miloš Zeman kritizují, že se brouku nechává volné pole působnosti, šumavské lesy se na současné kalamitě podílejí jen necelým procentem.
"Smrkové monokultury jsou pro kůrovcovou kalamitu skvělá živná půda. Pouze větší výsadba listnatých stromů a jedlí umožní, aby kalamity nepokračovaly dál a dál," konstatoval Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
"Politici by se měli soustředit na 99 procent napadených smrků v hospodářských lesích. Ale někteří věnují veškerou energii jednomu procentu v národním parku. Exhibice Miloše Zemana tomu nasadila korunu," dodal Bláha.
Miloš Zeman, bývalý premiér a neúspěšný kandidát na prezidenta minulý týden oznámil, že hodlá podat trestní oznámení na exministra životního prostředí Martina Bursíka a ředitele šumavského parku Františka Krejčího, protože kůrovcové smrky v nejcennších oblastech Šumavy nekácejí.
Skupina vědců se postavila proti Zemanovi
Proti Zemanovu stanovisku se postavila skupina významných českých vědců.
"Většina vědecké obce podporuje bezzásahový režim v části Národního parku Šumava," uvedlo několik desítek vědců ve společném prohlášení.
"Mnoho prací z posledních let potvrzuje, že les na Šumavě je schopen samovolné regenerace, přirozeně se obnovuje a je zárukou vytvoření alespoň malého ostrůvku přirozených lesů ve střední Evropě," dodali signatáři "protizemanovské" výzvy.
Vědci naopak podporují změnu příslušných zákonů a vyhlášek, aby se v českých lesích vysazovalo více listnatých stromů a jedlí, protože smíšené lesy daleko lépe odolávají různým nepříznivým vlivům včetně kůrovce.
