Stockholm - Letošní nositelkou Nobelovy ceny za literaturu se stala Kanaďanka Alice Munro. Po třech dnech oceňování vědců se tak svět ze Stockholmu dozvěděl jméno literáta, který se zařadí mezi laureáty nejprestižnějšího ocenění v oblasti slovesného umění.

Švédská akademie nazvala Alici Munro "mistryní současné povídky".

"Vím, že jsem byla mezi nominovanými, ale nikdy by mě nenapadlo, že bych mohla vyhrát," uvedla Munroová v telefonickém rozhovoru s reportéry kanadské agentury The Canadian Press.

Když před několika lety obdržela Man Booker Prize International, mohli jsme se v britském Guardianu dočíst, že jedna z mála cen, které ještě nezískala, je Nobelova cena za literaturu. Byla na ni ovšem tehdy již čtyřikrát nominována, a vzhledem k jejímu věku se zdálo, že u nominací žel zůstane. Letos, ve dvaaosmdesáti letech si však tento poslední klenot do své literární koruny skutečně vetkla.

Tajemník švédské akademie Peter Englund se nechal slyšet, že se jí nemohl dovolat, aby jí novinu oznámil, tak jí jen nechal zprávu na záznamníku.

Alice Munro ve svých povídkách líčí životy lidí z venkovských oblastí severozápadního Ontaria, kde sama strávila dětství, studovala na univerzitě a dodnes tu žije ve městě Clinton. Alice Munro vskutku nikam nespěchá...

Už léta poutá Munro pozornost čtenářů i kritiky především vypravěčským stylem a schopností zachytit v sevřeném prostoru povídky složitý vnitřní svět svých ženských postav a vystihnout jeho prchavou podobu. Dokáže svým příběhům vtisknout všeobecně platné myšlenky o hledání identity tváří v tvář měnící se realitě vlastního života a nemilosrdnému plynutí času.

Ve více než stoleté historii udělování Nobelovy ceny za literaturu je oceněná kanadská spisovatelka Alice Munro teprve třináctou ženou, jíž se dostalo této pocty.

Ne nadarmo odborníci oceňují především její soustředěnost na práci, důstojnost jejích textů a preciznost jejich výstavby. Mnoho čtenářů proto napadlo, že by se mohla věnovat i románům, kde by snad výrazněji prorazila i komerčně (povídky žel dlouhodobě nepatří k bestsellerům).

Ovšem jak zaznělo při předávání Man Booker International: „Na třiceti stránkách toho zvládne víc než většina jiných v celém dlouhém románu."

"Někteří kritici ji považují za kanadského Čechova," dodali porotci Švédské akademie. "Její texty se často zaobírají každodenním životem, ale zjevují se v nich události, které jako blesk osvětlují příběh v existenciálních souvislostech."

Alice Munro se systematicky věnuje krajině svého srdce Ontariu a mezilidským vztahům. Její hrdinové jsou s tímto krajem neodmyslitelně spjati - podobně a přesto jinak jako hrdinové jižanských autorů Faulknera či O´Connorové. Dnes pak její nejsilnější příběhy, vzhledem k jejímu věku, směřují ke stárnutí a starým lidem obecně.

Nejedná se o téma, které by bylo kdovíjak čtenářsky vděčné (neřku-li u nás), nicméně se jedná o téma, které v poslední době získalo několik silných impulzů - jmenujme Hanekeho film Láska nebo brilantní novelu Pétera Farkase 8 minut.

"Chci vyprávět příběh, staromódním způsobem, tedy co se někomu děje. Ale to, co se stalo, chci podat doplněné o různé překážky, zvraty a podivnosti. Chci, aby byl čtenář udiven - ne tím, co se stalo, ale způsobem, jak se to stalo. Tyto dlouhé povídky, které jsou fikcí, jsou pro mě nejlepší," citovala kanadská televize CTV jedno z minulých prohlášení spisovatelky.

V češtině vydává její díla nakladatelství Paseka, kde už vyšly od roku 2003 čtyři tituly - Už dávno ti chci něco říct a jiné povídky, Útěk, Nepřítel, přítel, ctitel, milenec, manžel a Příliš mnoho štěstí.

Od roku 2009 má Alice Munro bypass a překonala rakovinu. Je známá tím, že nesnáší publicitu a jen velmi zřídka poskytuje rozhovory.

Munro získala několik literárních cen již v minulosti. Třikrát získala nejprestižnější kanadské literární ocenění Governer General's Award a roku 2009 i již zmíněnou americkou Man Bookerovu cenu pro zahraniční autory.

Na kanadskou spisovatelku i další vyznamenané čeká finanční částka osm milionů švédských korun (téměř 24 milionů korun) a účast na slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.

Ve více než stoleté historii udělování Nobelovy ceny za literaturu je oceněná kanadská spisovatelka Alice Munro teprve třináctou ženou, jíž se dostalo této pocty (ovšem sedmou od roku 1991).