Praha - Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral v pátek rozeslal zaměstnancům veřejnoprávní instituce hromadný mail, ve kterém brání své stanovisko vůči reportérovi Janku Kroupovi. Reaguje tak na prohlášení pracovníků rozhlasu, kteří se Kroupy zastali. Mezi více než dvěma stovkami lidí, kteří petici podepsali, figurují i jména jako Barbora Tachecí nebo Lucie Výborná.
Zavoral Kroupu dlouhodobě kritizuje za jeho reportáž o neoprávněném hospodaření Agrofertu na pozemcích bez vlastníka, kterou označil za neobjektivní. Podle Zavoralových slov toto stanovisko potvrdila i analýza Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. S tím ale nesouhlasí velká část zaměstnanců rozhlasu, podle nichž Zavoralovo středeční vystoupení na Radě ČRo, kde Kroupu kritizoval, poškozuje dobré jméno veřejnoprávního média.
V e-mailové reakci, kterou Aktuálně.cz získalo z několika zdrojů, Zavoral uvádí, že protestní prohlášení zaměstnanců zatím neobdržel a dozvěděl se o něm až z médií. "Na každé pozici, kterou jsem zastával - od řadové až po manažerské - jsem vždy ctil a hájil zájmy média veřejné služby, jeho objektivitu, nestrannost a vyváženost," brání se ředitel.
Zavoral také nesouhlasí s tvrzením redaktorů, že analýzu FSV interpretoval po svém, aby stvrdil svůj postoj. "Stejně bych si mohl počínat já a uvést, že autoři 'Prohlášení zaměstnanců' si ve svém textu vybírají 'účelově' jen ty pasáže, které hovoří v jejich prospěch. Já ale tímto způsobem postupovat nechci," uvedl ředitel.
Zavoral, který je v čele Českého rozhlasu od ledna 2016, upozornil také na to, že investigativní buňku zpravodajství zakládal on sám a práci redaktorů vždy podporoval. "Tím více se mě dotýkají slova Janka Kroupy, který k mé lítosti nemá na zřeteli dobro Českého rozhlasu a není schopen přiznat vlastní chybu, ačkoli byla potvrzena nezávislým a respektovaným zdrojem," napsal.
Na pondělí pak sezval pracovníky rozhlasu na setkání, kde se chce k situaci vyjádřit a odpovědět na dotazy.
Spor má kořeny v listopadu 2017, kdy Radiožurnál odvysílal několik reportáží Janka Kroupy a jeho kolegů, podle nichž Agrofert neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech půdy. Za ty údajně holding pobíral dotace, i když oficiálně neměly vlastníka.
Zavoral Kroupovu práci opakovaně označil za neobjektivní a nechal k věci vypracovat tři odborné analýzy. V závěru však citoval pouze zprávu Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV, kterou označil za nejkomplexnější a nejlépe zpracovanou. Podle něj uvádí, že Kroupa pochybil, dle protestního prohlášení zaměstnanců rozhlasu ale Zavoral některé důležité části zprávy nezmínil a záměrně shodil další dvě analýzy, které údajně potvrzují objektivitu Kroupových reportáží.
