Křesťany v Číně mučí i zabíjejí, měli by po dvou letech čekání dostat azyl, píší disidenti Sobotkovi

Lukáš Prchal Jan Hejl Lukáš Prchal, Jan Hejl
8. 9. 2017 17:50
Už téměř dva roky čekají na rozhodnutí ministerstva vnitra čínští křesťané, kteří v Česku žádají o azyl. V pátek se za ně postavily desítky osobností, které poslaly dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. Žádají, aby nařídil vnitru rozhodnout. "Vyznavači různých církví jsou podrobováni nelítostné perzekuci včetně věznění, mučení, ba i zabíjení," stojí v dopise, pod který se podepsalo na 130 osobností včetně biskupa Václava Malého či filozofa Daniela Kroupy.
Čínská vlajka v Praze. Ilustrační foto
Čínská vlajka v Praze. Ilustrační foto | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Ani dva roky nestačily ministerstvu vnitra, aby rozhodlo o azylových žádostech čínských křesťanů, kteří před perzekucemi ve své zemi uprchli do Česka. Úřad už rozhodnutí několikrát odložil.

Jak zjistil deník Aktuálně.cz, do případu se proto vložily desítky disidentů a dalších významných osobností, které v dopise vyzvaly premiéra Bohuslava Sobotku, aby nařídil ministerstvu vnitra rozhodnout. Křesťané jsou podle nich v Číně pronásledováni a azyl by měli dostat.

"Již nyní se ukazuje, že úředníci pracují spíše s oficiálními čínskými stanovisky než s informacemi lidskoprávních organizací, co se týče postavení, respektive pronásledování křesťanů v Číně. Kauze křesťanů z Číny hledajících u nás ochranu se pak věnuje dokonce i provládní čínský tisk, když věřící uprchlé z Číny očerňuje a označuje je za 'nelegální migranty, kteří se za křesťany jen vydávají'," píší Sobotkovi v dopise, jenž má Aktuálně.cz k dispozici a který podepsali třeba biskup Václav Malý, filozof Daniel Kroupa, dramatik Milan Uhde nebo spisovatelka Radka Denemarková.

Signatáři premiérovi vysvětlují, jak je snadné si ověřit, že Čína jako ateistický stát pronásleduje náboženství a náboženská hnutí včetně křesťanství.

Jedním ze signatářů je i evangelický kazatel a chartista Petr Pazdera Payne.

Nechci mlčet

"Nechci mlčet a jenom se stydět za náš stát a jeho představitele, kteří jednají ze strachu z velmoci či ze zištnosti, a zrazují tak lidskost, solidaritu, univerzalitu lidských práv - hodnoty, na nichž by měl náš stát být založen i podle ústavy," řekl Aktuálně.cz Payne a připomíná takzvaný "dopis čtyř" z října loňského roku. Čeští politici podle něj propadli servilitě vůči mocné Číně.

"Vyznavači různých církví jsou podrobováni nelítostné perzekuci včetně věznění, mučení, ba i zabíjení," stojí v dopise, pod který se podepsalo na 130 osobností.

Kdo výzvu premiérovi Sobotkovi podepsal?

  • Mgr. Daniel Kroupa, Ph.D., filosof, signatář Charty 77
  • Mons. Václav Malý, katolický biskup, signatář Charty 77
  • Doc. PhDr. Milan Uhde, spisovatel, signatář Charty 77
  • Vlasta Chramostová, herečka
  • Stanislav Milota, kameraman
  • Jaroslav Hutka, písničkář
  • John Bok, předseda spolku Šalamoun, signatář Charty 77
  • Radka Denemarková, Ph.D, spisovatelka
  • Jan Ruml, Mgr., advokát a publicista, signatář Charty 77
  • Jiřina Šiklova, PhD., socioložka, Filozofická fakulta UK, dnes v penzi
  • Petr Hruška, básník a spisovatel
  • PhDr. Prokop Tomek, PhD.,  historik, signatář Charty 77

Podle právničky Marie Ludvové, která několik čínských křesťanů v Česku zastupuje, byl nejzazší termín pro vyřešení jedné ze žádostí o azyl v polovině srpna. To je také důvod, proč se osobnosti veřejného života a církve nyní ozvaly.

"U ní jsem podala podnět ministerstvu na průtahy v řízení (rozhoduje o něm ministr vnitra, pozn. red.) a žádná odezva nebyla. Nechce se mi to úplně dávat k soudu, protože tím by se ten případ zase protáhl, soud by si musel vyžádat celý spis a další podrobnosti," řekla Aktuálně.cz advokátka s tím, že u dalších jejích klientů ministerstvo prodloužilo lhůtu na rozhodnutí do poloviny září.

Rozhodnutí o mezinárodní ochraně trvá dlouho

Další právnička Hana Franková, která zastupuje jiné čínské křesťany, redakci potvrdila, že její klienti jsou na tom podobně. "Naši klienti dosud žádné rozhodnutí nedostali," sdělila Franková.

Redakce se obrátila i na ministerstvo vnitra. To ale nemůže na otázky odpovědět. "A to s ohledem na mezinárodní právo, respektive Ženevskou úmluvu," vysvětlila mluvčí ministerstva Hana Malá.

Na to, že v Česku rozhodnutí o mezinárodní ochraně trvají v porovnání s okolními státy mnohem déle, běžně i více než rok, si opakovaně stěžují neziskové organizace. A to se zdejší úřady rozhodně nemusí vyrovnávat s přílivem žadatelů o azyl. Pro srovnání: v roce 2015, kdy se ostatní evropské země potýkaly s obrovským počtem uprchlíků, požádalo o český azyl jen 1525 cizinců. Například Německo se muselo před dvěma lety vypořádat až s milionem běženců.

Komunistický režim Číny křesťany dlouhodobě pronásleduje, v posledních letech po nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga se navíc represe vůči "nepřátelům lidu" zintenzivňují. V Číně sice oficiálně funguje katolická církev, dohlíží na ni však tajná policie.

V Číně si vyměňují dveře všechny státy, politická podpora je důležitá, ale tím, že přijmeme všechny požadavky, mohou být vztahy nevyvážené. | Video: Martin Veselovský, DVTV
 

Právě se děje

před 49 minutami

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ochranný systém při testech odpojil běloruskou jadernou elektrárnu, v provozu je pouhé dva měsíce

Běloruská jaderná elektrárna byla v sobotu při testovací proceduře odpojena, protože se spustil ochranný systém reaktoru. Uvedlo to běloruské ministerstvo energetiky. Úroveň radiace v oblasti je ale podle ministerstva normální. Elektrárna u města Astravec byla spuštěna loni v listopadu.

"Ochranný systém byl aktivován při pilotním průmyslovém provozu prvního bloku, v jehož rámci jsou v současné době testovány systémy a zařízení," uvedlo ministerstvo. Úroveň radiace v okolí elektrárny je na běžné úrovni, dodal úřad.

První jaderná elektrárna v zemi se nachází na severu Běloruska, poblíž hranic s Litvou, a postavila ji ruská státní firma Rosatom za ruský úvěr deset miliard dolarů (217 miliard Kč). Provoz formálně zahájil prezident Alexandr Lukašenko 7. listopadu, kvůli poruše však musela být následující den odstavena. Opětovně spustila provoz a byla znovu připojena k síti 19. listopadu. Ministerstvo tehdy uvedl, že elektrárna pracuje na 40 procent své kapacity.

Zdroj: ČTK
Další zprávy