Šest dní před vypršením mandátu šéfa BIS Michala Koudelky je jasno, jak bude kontrarozvědka, která Česko chrání proti nepřátelským zahraničním mocnostem, fungovat. Vláda na poslední chvíli rozhodla, že Koudelku, jehož práci dosud chválila, dalším vedením BIS jen pověří. Končící ředitel ji tak bude řídit provizorně do doby, než vláda vzešlá z nadcházejících sněmovních voleb jmenuje řádným šéfem jeho, nebo někoho jiného.
"Myslíme si, že taková důležitá funkce má být rozhodnuta novou vládou, která získá důvěru občanů a Sněmovny," uvedl Babiš před odpoledním jednáním kabinetu. To ovšem může trvat i několik měsíců. Dlouhodobá nevole prezidenta Miloše Zemana vůči Koudelkovi v novém rozhodnutí vlády podle premiéra roli nehrála.
"Je to to nejlepší řešení. Nikdo nám nemůže nic vyčítat," dodal Babiš s tím, že to podpořil i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a při hlasování celá vláda. "Při hlasování nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel," řekl. Zároveň odmítl říct, zda bude Koudelku připravený jmenovat plnohodnotným šéfem kontrarozvědky, pokud se po volbách znovu stane premiérem.
Babišův historický unikát
Babišův kabinet si tímto řešením připsal unikát. Je první vládou v historii Česka, která vystavila Bezpečnostní informační službu velení bez řádného ředitele a zároveň se dobrovolně vzdala svého práva plnohodnotného šéfa kontrarozvědky jmenovat. Žádný jiný kabinet dosud takto nepostupoval. Podle informací Aktuálně.cz s takovým výsledkem nepočítala ani sama BIS.
Druhá vláda Václava Klause i kabinet Miloše Zemana také nechaly načas službu řídit provizorně. V druhé polovině 90. let odvolané ředitele Stanislava Devátého a Karla Vulterina pokaždé dočasně nahradil náměstek Jaroslav Jíra. Klausova i Zemanova vláda však následně vybrala nového řádného šéfa, Babišův stávající kabinet už ovšem nikoho jmenovat nebude.
Zákon přitom nepředpokládá, že BIS bude podléhat pověřenému vedoucímu. Pouze řádný šéf může třeba rozhodnout o vydání krycích dokladů pro příslušníky služby, krycích prostředků nebo nařídit sledování. Opět jen plnohodnotný ředitel je spojkou kontrarozvědky s příslušnými výbory a komisemi sněmovny a Senátu, prostřednictvím ředitele pak kontrarozvědku úkoluje premiér.
Křehčí pozice Koudelky
Protože však svého druhu mandát od vlády Michal Koudelka dostal, přičemž právě kabinet s premiérem v čele je klíčovým orgánem, jemuž se BIS zodpovídá, způsob organizace práce ve službě včetně komunikace s vládou bude dál Koudelkovou záležitostí. Kontrarozvědka jen patrně bude muset najít vhodný právní rámec, ve kterém se bude pověřený šéf pohybovat.
Za této situace však bude Koudelkova pozice v čele služby křehčí. Vláda ho může o pověření bez udání důvodu kdykoliv připravit. Ačkoliv u řádného ředitele zákon přímo neuvádí podmínky, za nichž ho lze odstranit z funkce, takový návrh by premiér vládě musel patřičně vysvětlit.
Provizorní řešení tajné služby znají, ale...
České tajné služby už zažily situace, že v jejich čele stál někdo, jehož velení bylo ve svém důsledku provizorní. Tehdejší ředitel BIS Jiří Lang řídil dočasně od září 2006 do května 2007 také civilní rozvědku - Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Do čela instituce ho však jmenovala vláda Mirka Topolánka řádně a odvolala ho (tehdy ještě ÚZSI podléhal přímo vládě) až ve chvíli, kdy se našel nový šéf, Ivo Schwarz, který rozvědku vedl dalších sedm let.
Civilní rozvědka zažila podobný scénář ještě jednou. Kvůli podezřením na machinace 16. května 2018 postavil tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) mimo službu šéfa ÚZSI Jiřího Šaška, výkonným ředitelem se automaticky podle vnitřního řádu rozvědky stal Radek Musílek. Formálně však stále v čele služby Šašek do doby, než stávající ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) jmenoval 13. září 2018 novým stálým ředitelem Marka Šimandla. ÚZSI navíc už roky spadá pod ministra vnitra, nikoliv pod vládu.
Přechodné řízení BIS znal zákon o této službě, když se v roce 1994 transformovala ze své předchůdkyně BIS ČR. Legislativa přechodným ustanovením umožnila, aby, než se najde řádný šéf nově ustavené BIS, službu řídil šéf zanikající BIS ČR. Tímto způsobem vedl kontrarozvědku v půli 90. let Stanislav Devátý.
Je pravda, že dvakrát v letech 1996-7 a 1999 řídil z pověření vlády BIS Jaroslav Jíra. Pokaždé k tomu však došlo za specifických okolností. V obou případech kabinet jeho řádného předchůdce odvolala. Vláda tedy musela pokaždé reagovat na náhle vzniklou situaci. Tento model však není Koudelkův případ, jemuž končí řádné období.
Takovým důvodem je například vážné selhání služby při ochraně bezpečnostních zájmů státu. Pozice pověřeného šéfa v tomto ohledu bude nejistější a za takové situace bude atmosféra pro práci příslušníků ve službě méně stabilní.
Podle informací Aktuálně.cz z bezpečnostní komunity dostal Koudelka v posledních měsících několik nabídek z diplomatického prostředí. Všechny odmítl. Pověřené řízení BIS může být podle zdrojů Aktuálně.cz jeho poslední misí. Až vláda s důvěrou vzešlá ze sněmovních voleb vybere nového řádného šéfa, tak pokud se jím Koudelka znovu nestane, je připravený BIS opustit.
Obrat ve vztahu ke Koudelkovi
Babiš v pondělí ve svém vztahu ke Koudelkovi, kterého jmenovala ještě vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), dovršil částečný obrat. Až donedávna ho otevřeně podporoval. A to navzdory opakovaným útokům prezidenta Zemana, s nímž se premiér snaží udržovat co nejlepší vztahy. "Mám na to jiný názor a nemám důvod ho měnit. Pan Koudelka dělá svou práci dobře a v tom se s prezidentem lišíme," řekl Babiš loni v říjnu.
Koudelka je uznávaný i zahraničními spojenci. V roce 2019 po boku Babiše navštívil v USA ústředí tamější rozvědky CIA a převzal tam Cenu George Teneta, což je nejvyšší ocenění služby za zahraniční spolupráci. Doma vláda Koudelku šestkrát navrhla povýšit na generála. Naposledy letos na jaře to zdůvodňovala "jeho vysokými profesními a osobními kvalitami a velmi dobrými výsledky BIS". Prezident však pokaždé odmítl.
Ředitel BIS Koudelka: “Chtěl bych poděkovat kolegům z NCOZ za skvělou spolupráci a ocenit razantní reakci premiéra a ministra zahr. věcí. Takhle se chová sebevědomá a hrdá země. Veškeré kroky v celé kauze byly koordinovány s cílem ochránit bezpečnostní zájmy ČR.”
— BIS (@biscz) April 18, 2021
Předtím vláda právě na základě zjištění BIS a Národní centrály proti organizovanému zločinu, že za tragickými výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 stojí agenti ruské vojenské rozvědky GRU, vyhostila celkem 18 zpravodajců z ruské ambasády. Po navazujícím rozhodnutí ministra zahraničí Jakuba Kulhánka opustilo velvyslanectví dalších 60 ruských pracovníků.
Koudelka si spolupráce s vládou cenil
Babiše a jeho ministry dlouhodobě chválil i Koudelka. "Má zkušenost je dnes taková, že tato vláda reaguje na naše zprávy velmi dobře. Naslouchá nám, tohle dříve jednoznačně nebylo. Vědomí, že se s našimi zprávami nakládá správně, mají váhu a oprávnění adresáti nám věří, je pro naše sebevědomí velmi důležitý prvek. Tato vláda se snaží bezpečnosti České republiky věnovat maximálně," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz loni v březnu.
Čtvrt roku před koncem jeho pětiletého mandátu, jenž uplyne v neděli, však Babiš začal mlžit. Důvodem mohou být říjnové volby, po nichž od prezidenta Zemana bude potřebovat pověření k sestavení další vlády. "Předpokládám, že ve funkci zůstane, ale třeba o novém šéfovi BIS rozhodne příští vláda," uvedl premiér v dubnovém rozhovoru pro Právo s tím, že debata o Koudelkově budoucnosti v BIS ještě není aktuální.
Andrej Babiš sice udělal úkrok stranou a panu Koudelkovi neprodloužil mandát jen napůl, ale platí, že ustupuje Zemanovi. Jinak by ředitele BIS podržel. Potřebuje prezidenta, protože ztratil a ztrácí důvěru lidí. Snad už brzy nebude klíčové instituce ohrožovat srabácký oligarcha.
— Vít Rakušan ⚫️⬛️ (@Vit_Rakusan) August 9, 2021
V bezpečnostní komunitě i v kuloárech sněmovny se následně začala diskutovat právě varianta, že Babišova vláda Koudelku vedením služby pouze pověří, například právě na rok, a premiér tím tak částečně otupí konflikt se Zemanem, který opakovaně zpochybňuje práci služby, na Koudelku verbálně útočí a volá po jeho konci v čele kontrarozvědky.
Otřesená důvěra zahraničních spojenců
Babiš ale ani v následujících měsících žádný scénář postupu neoznámil a čekal do poslední chvíle. Jeho hnutí ANO, komunisté, SPD a ČSSD v polovině července zablokovali pokus části opozice svolat bezpečnostní výbor, jenž by po Babišovi žádal řešení situace.
Situace pak podle zdrojů Aktuálně.cz byla zralá k tomu, aby začala kontrarozvědce komplikovat práci. Ochota sdílet s BIS informace může být u zahraničních spojenců menší ve chvíli, kdy je osud ředitele nejistý. Právě výsledky práce BIS pod Koudelkovým vedením vedly k tomu, že se s ní partnerské zahraniční služby o své poznatky dělí.
Po schůzce s hlavou státu z minulého pondělí Babiš prohlásil, že požádá o svolání bezpečnostního výboru, jenž by se k setrvání Koudelky ve funkci vyjádřil. Po dalších pěti dnech se v pátek ovšem definitivně ukázalo, že se výbor nesejde. Jeho předseda Radek Koten (SPD) oznámil, že k jeho svolání nejsou zákonné důvody. Premiér mu je v žádosti nepředložil.
Po rozhodnutí vlády pověřit Michala Koudelku dočasným řízením BIS lze říct následující - v podzimních volbách se hraje mj. o jeho osud.
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) August 9, 2021
Premiér udělal pod opozičním tlakem úkrok stranou, ale jen SPOLU jsme garantem, že Michal Koudelka bude po volbách jmenován ředitelem BIS.
Zákon počítá s tím, že Babiš pošle do bezpečnostního výboru jméno kandidáta a výbor k němu zaujme stanovisko. Babiš však s žádnou nominací nepřišel. Opozice znovu o mimořádné svolání výboru požádat odmítla. Jeho jednání mohl iniciovat i předseda sněmovny z Babišova ANO Radek Vondráček, ale této možnosti nevyužil.
Tři roky boje prezidenta s kontrarozvědkou
Podle části opozice má lavírování Babiše na svědomí tlak Hradu. BIS ve veřejných částech své výroční zprávy každoročně varuje před hrozbou ruských a čínských zpravodajských služeb. Na tomto tématu navíc ředitel Koudelka postavil valnou většinu své veřejné agendy. Zeman a jeho kancléř Vratislav Mynář a poradce Martin Nejedlý mají naopak k oběma režimům blízko.
Počátek viditelných sporů prezidenta a jeho blízkého okolí s Koudelkou sahají tři roky nazpět. Když v březnu 2018 v anglickém městě Salisbury příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU otrávili nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru, prezident Zeman vzápětí přišel s prohlášením, jež nahrávalo ruské propagandě.
Rusové oznámili, že novičok se vyráběl i v Česku, a nelze tedy s jistotou tvrdit, že za otravou Skripala stojí právě Rusové. Zeman zadal BIS pod vedením Koudelky úkol, aby možnost přípravy novičoku v Česku prověřila. Prezident s odvoláním na zjištění BIS poté prohlásil, že novičok se zde skutečně vyráběl. Kontrarozvědka však podle vlastního vyjádření nic takového nezjistila.
Zeman o vyhoštěných špionech lhal
Koudelka tehdy nevyslyšel Zemanovo přání a prezident na kontrarozvědku začal otevřeně útočit. Už v prosinci 2018 označil BIS za "čučkaře". "Doufám, že neprozrazuji jiné státní tajemství než tajemství o neschopnosti BIS. Za šest let není jediný údaj o tom, že by se podařilo odhalit byť jen jediného ruského nebo čínského špiona," prohlásila také hlava státu.
Není to ovšem pravda. Jen podle otevřených zdrojů muselo od roku 2010 do konce roku 2020 opustit Česko 24 ruských špionů s diplomatickým krytím. Sám ředitel Koudelka například v roce 2019 ve sněmovně uvedl, že BIS rozbila síť hackerů, kterou v Česku vytvářela ruská zpravodajská služba FSB. Stejnou informaci zanesla kontrarozvědka do výroční zprávy.
Tanečky kolem jmenování ředitele BIS svědčí o jediném, současná vláda je zcela poplatná vůli Hradu místo toho, aby se řídila právním řádem naší země. Těším se, až tady zase budou platit zákony i pro vládu a na Hry o trůny se budeme dívat zase jenom v televizi. Nejvyšší čas.
— Ivan Bartoš ⚫⬛ (@PiratIvanBartos) August 9, 2021
BIS také varovala před tím, aby se připravovaného tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany účastnil ruský státní koncern Rosatom. Ve svých zprávách takové angažmá označila za bezpečnostní hrozbu. Zeman a jeho okolí naopak Rosatom preferují. Se šéfem Rosatomu dle Respektu jednal prezidentův poradce Martin Nejedlý už v roce 2017.
Zemanovo "kompro" na Koudelku
Prezident Zeman se navíc nechal slyšet, že by stavbu ruské firmě svěřil bez tendru. Když loni v listopadu Babiš připustil, že soutěž na dokončení elektrárny odloží na čas po volbách, prezidentův poradce Martin Nejedlý odcestoval jednat do Ruska. Uprostřed pandemie koronaviru musel získat zvláštní povolení ruské vicepremiérky. Tvrdil však, že o jádru se nejednalo.
K vyloučení ruského Rosatomu nakonec vládu přimělo odhalení BIS a Národní centrály proti organizovanému zločinu ohledně vrbětických explozí. Prezident zjištění, že za smrt dvou lidí a miliardovou škodu mohou ruští rozvědčíci, opakovaně zpochybňoval tvrzením, že vyšetřovacích verzí je více. Dozorové státní zastupitelství, ministr vnitra i premiér přitom jasně uvedli, že policie pracuje pouze s jedinou verzí.
Zemanovy útoky na BIS se začaly loni stupňovat. Prezident podle zjištění Aktuálně.cz zaměstnal někdejšího Koudelkova výrazného oponenta z BIS Jiřího Roma, který působil do přechodu na Hrad jako šéf analytiky služby. A následně Hrad nechal sepsat analýzu, proč by Koudelka neměl být ředitelem kontrarozvědky.
Dvě strany, které získaly Respekt a Aktuálně.cz, ale obsahují především nezdůvodněná nařčení, že BIS na ruskou hrozbu poukazuje bez důkazů. Sněmovní komise pro kontrolu BIS ji smetla ze stolu. Zeman ovšem krajním způsobem využil i další pravomoci a po Koudelkovi dle zjištění Radiožurnálu požadoval seznam ruských agentů a detaily živých operací proti nim. Podle expertů je takový úkol ohrožením samé činnosti BIS.
