Kolik lidí volilo špatně? Údaj pro komunální volby neexistuje, brání tomu zákon

Radek Dragoun Radek Dragoun
8. 10. 2018 18:56
Komunální volby jsou jedinými volbami, u kterých se nepočítá, kolik hlasů komise zneplatnily. Český statistický úřad přitom uvádí, že by to pro něj nebyl žádný problém. Brání tomu však zákon.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Volební systém u komunálních voleb je vůbec ten nejsložitější ze všech, které se v Česku používají. Kolik lidí ho špatně pochopilo a v důsledku toho byl jejich hlas neplatný, se však dozvědět nelze. Údaje na stránkách Českého statistického úřadu neumožňují zjistit, kolik hlasů jednotlivé komise vyřadily.

U všech ostatních typů voleb to přitom zjistit lze a velmi snadno.

Problém spočívá v tom, že v komunálních volbách nemají voliči pouze jeden hlas, nýbrž hned několik v závislosti na tom, kolik má jejich obec zastupitelů. Ale nemusí nutně využít všechny.

Ze zveřejněného počtu odevzdaných hlasů tak nelze vyčíst, zda chybějící hlasy voliči prostě jen nevyužili, nebo komise všechny jejich hlasy zneplatnila. Třeba kvůli tomu, že zakřížkovali více kandidátů, než je v jejich obci možné. 

Přitom by stačilo, aby komise evidovaly, kolik bylo platných volebních lístků. To se však neděje, neboť to zákon neumožňuje. "Vidíme to jako velký problém. I v našich doporučeních pro ministerstvo vnitra bylo, aby se to změnilo. Muselo by se to ale změnit zákonem," uvedl pro Aktuálně.cz politolog Tomáš Lebeda.

112 milionů hlasů

V komunálních volbách v Česku mohlo volit 8 345 081 lidí. K urnám jich dorazilo 3 950 860, což dělá volební účast 47,34 procenta. Celkem letos lidé odevzdali přes 112 milionů hlasů.

V některých obcích voliči nevyužívají všechny své hlasy poměrně často. Na základě momentálně dostupných čísel tak nelze vyvozovat, která z komisí zneplatnila lístky nejčastěji. "Třeba u malých obcí, kde jsou nesoutěživé volby do sedmičlenného zastupitelstva a kde kandiduje sedm lidí, tak lidé mají logickou tendenci si stejně vybírat, i když zvoleni budou nakonec všichni. Tam počet nevyužívaných hlasů může být až 50 procent," říká Lebeda. U velkých zastupitelstev odhaduje počet nevyužitých hlasů kolem osmi procent.

Podle Lebedy existují případy, kdy na velkých sídlištích průměr nevyužitých hlasů enormně vyskočí. To může vzbuzovat pozornost, ale detaily se zájemce nedozví. "Na panelákovém sídlišti je několik okrsků vedle sebe a najednou v jednom z nich máte výrazně vyšší procento nevyužitých hlasů. A vy nevíte, jestli to jsou hlasy zneplatněné, protože tam ten údaj není," upozorňuje Lebeda.

Zveřejňování nového čísla při sčítání by nebylo jen libůstkou sociologů či politologů. Údaj by mohl sloužit jako nástroj pro odhalování pochybení volebních komisí. "Domníváme se, že ne vždycky, když komise zneplatní lístek, tak to musí být nutně správně," říká Lebeda.

Možná to změníme

Případnou změnu, která by podobné anomálie mohla rozklíčovat, podporuje i samotný statistický úřad. "Pro komise by to nebyla žádná vážná komplikace. Byl by to pro ně pouze jeden krok navíc, v němž by spočítaly hlasovací lístky, které předtím vyhodnotily, že jsou platným hlasem voliče. Čas zpracování by to jistě neprodloužilo," říká mluvčí úřadu Jan Cieslar.

Ministerstvo vnitra změnu nezavrhuje. "Je to jedna z úvah, která by se možná mohla v budoucnu do zákona promítnout. Vyplývá z našich debat, které vedeme na ministerstvu s akademickou obcí a dalšími," uvádí náměstek Petr Mlsna.

 

Právě se děje

Další zprávy