Jak zatím postupuje dlouho připravovaná likvidace nelegálních tábořišť?
V loňském roce jsme odstranili šest kempů v Kokořínském dole. Letos máme za sebou větší akci - odstranili jsme kempy Mrtvý dítě, Gaspáčo nebo Dannyho kemp. Je nutné zdůraznit, že minimum kempů z těch 119, které jsme napočítali, jsou černé stavby, jak se často uvádí. Z velké části jsou to jen upravená místa pod převisem, kde je ale ohniště.
Asi nejznámější a nejdiskutovanější kemp, který v téhle vlně padnul a naplňoval znaky černé stavby, byl Bombastic. Zavřené převisy, záchody a podobně do přírody nepatří.
Likvidace Bombasticu je zlomová. Říkalo se, že je ze všech nelegálních tábořišť nejvybavenější. Nabízí se otázka, kde se tam srub vůbec vzal? Jak jej tam mohl někdo postavit a pak ho roky nepozorovaně udržovat?
Řeknu na rovinu, že je iluze si myslet, že pracovníci správy znají úplně dopodrobna každý kout chráněné krajinné oblasti.
Takže jste nevěděli, že tam Bombastic je?
Možná to někdo z kolegů věděl, ale neřešil to. Já jsem to nevěděl, na Bombasticu jsem byl poprvé loni nebo předloni. Jakmile jsem ale viděl, jak to tam vypadá, tak jsem si opravdu řekl, že tohle do chráněné krajinné oblasti nepatří.
Neměla si toho ale přece jen správa CHKO, která má povinnost oblast chránit, všimnout dříve?
Kdyby to bylo na nějakém území, kde to evidentně vadí, třeba u hnízdiště sokolů nebo jiném místě, které je třeba hlídat, tak bychom to určitě řešili. Ale tady to tak nebylo.
To by vám odporovali archeologové. Právě oni v roce 2008 poprvé upozornili na to, kolik je na Kokořínsku nelegálních tábořišť. Zdůrazňovali, že trampové poškozují unikátní naleziště pod převisy.
Ano, taky jsme to potom řešili, už v té době jsme odstranili dva nebo tři kempy. Ač si někdo myslí, že to nebylo dost. Ale opět musím upozornit, že archeologii řeší zákon o památkové péči a ten má svoje orgány státní správy. Když někdo vykope půlmetrovou díru pod převisem, tak ve většině případů neporušuje zákon o ochraně přírody a krajiny. A tudíž to není na nás.
Trampové a další výletníci, kteří si tam budovali přístřešky, tedy podle vás nijak neničili přírodu?
To neříkám. Jde ale o míru poškozování přírody. Na Kokořínsku jsou tábořiště, která jsou tady historicky desítky let, byly tady ještě před vznikem CHKO. Už vůbec nemluvím o tom, že tady lidé tábořili už ve středověku.
Souhlasil byste tedy s tvrzením trampů, že táboření je součástí dědictví této oblasti?
Na některých místech ano. Ono to prostě nejde paušalizovat. Upozornění archeologů v roce 2008 mělo obrovsky pozitivní dopad. Mezi trampy se rozšířila osvěta o tom, že by se nemělo pod převisy kopat, vlastně nic zahlubovat, protože to má archeologickou hodnotu. Vzali to za své. Myslím, že tím největší poškozování ustalo.
Horší jsou rodiče s dětmi
Hovoří se i o tom, že trampské ohně poškozují místní pískovcové skály.
Vždycky se říká, že jsou skály očouzené, celé černé. Samozřejmě, když se někde udělá nový kemp, tak je to může poškodit. Ale když je tam už desítky let, tak tam to nemá cenu řešit.
Plameny mohou být nebezpečné i jinak, navíc rozdělávat oheň je v CHKO zakázáno. A jakmile to člověk udělá, už se jeho pobyt v přírodě považuje za táboření a to se v Česku nesmí. Neměla by toto správa hlídat?
Rozdělávání ohňů, nehrozí-li extrémní nebezpečí požárů, je marginální problém. I v našich vnitřních předpisech máme, že to řešíme zpravidla domluvou. Samozřejmě neschvaluji rozdělávání ohně kdekoli, ale tábořiště mají ohniště většinou zabezpečené. Zeptejte se místních hasičů a ti vám potvrdí, že si nevzpomínají, že by vznikl požár od trampského kempu.
Daleko větším nebezpečím jsou běžní turisti, oni jim říkají buřťáci. Jsou to hlavně rodiče, kteří udělají ohýnek, aby dětem ukázali, jak si v přírodě opéct buřt, ale chovají se naprosto nezodpovědně. A právě to je ten problém, splývá tady více skupin do jedné.
Je pravda, že podle místních lidí chodí v posledních letech do lesů spíše méně zkušení turisté než trampové.
Jednak je to covidem, kdy Češi začali daleko více jezdit do přírody. A do toho přišla aplikace Trampské kempy CZ, která zveřejnila polohy tábořišť na Kokořínsku a lidi sem vyloženě nasměřovala. Dnes je to tady stejný fenomén jako sbírání kešek. Myslivci běžně potkávají lidi, kteří mají outdoorové oblečení, červené batohy. Stále jich přibývá. V kempech se po nich objevuje velký nepořádek, který by tam trampové nikdy nenechali.
Není ale i toto něco, čemu se dá zabránit? Člověk by asi očekával, že si staveb, odpadků nebo ohňů někdo všimne a řekne: Tak to ne, to bude pokuta.
Já prostě říkám, že ani já osobně, ani nikdo z pracovníků nevěděl, kolik těch trampských tábořišť je. Jezdíme jen tam, kde něco řešíme. Závidíme národním parkům, které mají své profesionální stráže přírody. My máme pouze dobrovolnou stráž, která se nám v posledních letech téměř rozpadla. Pracují zdarma a ne každému vyhovuje honit lidi po lese a dávat pokuty.
V minulosti jsem žádal, aby nám přidělili nějakou stráž přírody. Nebylo mi vyhověno. Opravdu nemáme čas na to, abychom chodili krajinou sem tam a vytahovali trampy ze spacáků. Nás to taky překvapilo, že je těch tábořišť tolik.
Ale vždyť vám v roce 2008 dali archeologové přesné číslo i polohy.
Oproti roku 2008 je jich mnohem víc. A zase neříkejme, že je všech 120 tábořišť každý víkend obsazeno, to tak není. V říjnu jsem byl osobně na kontrole, prošel jsem několik trampských kempů a nenašel jsem tam nikoho.
Je také třeba si uvědomit, že jsme od roku 2006 do roku 2014 připravovali rozšíření Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Kdo ví, co to je za práci, tak chápe. V letech 2020 a 2021 jsme pak prováděli silnou administrativní přípravu na odstranění kempů.
Jiný názor má ale právník Petr Svoboda, který v pořadu České televize Nedej se uvedl, že vaše nečinnost může být trestným činem.
Jeho stanovisko mě velmi mrzí, protože si myslím, že neměl dost informací. Můžu vám ukázat stovky, opravdu stovky dopisů na vlastníky pozemků, na stavební úřady a podobně. Jak jsem říkal, administrativní příprava na likvidaci je velmi rozsáhlá.
Existují tedy podle vás v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj nějaké akutnější hrozby pro přírodu?
Ano, například nepovolené terénní úpravy, často jde o zásahy do vodních toků. Týkají se zejména okolí Máchova jezera, kde si lidé před chatami upravují břehy. Mnohdy to odnesou chráněné druhy rostlin i živočichů.
Pár tábořišť zlegalizujeme
Plánujete zlikvidovat všechna tábořiště?
To jsme nikdy neřekli. Naopak se zamýšlíme nad cestou, jak některá legalizovat. Není to úplně jednoduché, máme k tomu nějaké právní rozbory, chystáme první kroky.
Víte nějaké konkrétní místo, o kterém si říkáte, že by mohlo být legalizováno?
Je to třeba kemp Bororo v Kokořínském dole. Vznikne ale pracovní skupina, která mnou navržená místa posoudí.
Kolik by mohlo být takových míst?
Bavíme se o třech.
Nebojíte se, že to přiláká další turisty?
Bojíme. Je to dvousečné. Hrozí, že toho začne využívat hrozně moc lidí a třeba to i odradí samotné trampy. To vše budeme ještě řešit. Ale máme dvě možnosti: buď budeme donekonečna likvidovat trampské kempy, nebo se budeme snažit nabídnout nějakou alternativu. Ale alternativa nebude vznikat rok, je to práce na několik let. Stejně jako likvidace dalších tábořišť prostě neproběhne v příštím roce nebo dvou letech. Je to všechno na dlouho.
Celé je to ale složitý problém. Zákon má přírodu chránit a zároveň lidem umožňovat ji poznávat, těžit z ní. Černé stavby samozřejmě do CHKO nepatří, kdyby ale jen někdo přespal pod převisem, tak by nic neporušoval, nebýt toho nešťastného ohně.
Myslím, že stát tady není od toho, aby aktivitu typu trampingu vyhladil. Já mám trochu smůlu v tom, že jsem v pozici státního úředníka, který má dohlížet nad dodržováním zákonů. A teď se mi prostě zdá, že není dobře, abych ten zákon uplatňoval do posledního puntíku.
Divoký kraj, který miloval už Mácha
- Krajina na pomezí okresů Česká Lípa, Mělník a Litoměřice se od konce 19. století nazývá Polomené hory. Lidé ji ale většinou znají pod turistickým jménem Kokořínsko. Typická je pískovcovými skalami a bludištěm klikatých roklí. Kvůli tomu je těžko průchodná. Nejvyšším bodem je 614 metrů vysoký kopec Vlhošť.
- Pod státní ochranu se dostala v roce 1976, kdy vznikla Chráněná krajinná oblast Kokořínsko. V roce 2014 se rozšířila o druhou, nenavazující část Máchův kraj.
- Celkem se rozkládá na ploše 410 kilometrů čtverečních a zasahuje do Středočeského, Libereckého a Ústeckého kraje. Uvnitř se nachází 29 maloplošných zvláště chráněných území.
- Území je hodnotné zejména pro svůj kaňonovitý charakter, skály s převisy a jeskyněmi, ale také pro mokřady, rybníky a zříceniny. Součástí regionu jsou hrady Kokořín a Bezděz.
- Až do poloviny 20. století tu žili převážně čeští Němci, jejich odsun po druhé světové váIce kraj vylidnil a mnohá místa zpustla. Pro svůj divoký charakter je Kokořínsko populární destinací pro turisty a táborníky. Už v první půli 19. století zdejší kraj obdivoval básník Karel Hynek Mácha.
