reklama
 
 

Klener: V českém zdravotnictví rozhodují osobní ambice

31. 12. 2012 7:00
Aktuálně.cz přináší rozhovor s letošním laureátem České hlavy

Praha - V českém zdravotnictví došlo v minulosti k nesmyslnému rušení fungujících věcí, nejlepším příkladem toho bylo odstoupení od povinného očkování.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká letošní laureát České hlavy, "tuzemské obdoby" Nobelovy ceny, onkolog Pavel Klener.

"Mnoho návrhů je vedeno pouze osobními ambicemi, aby se někdo někam dostal, a to i za cenu odhlížení od základních principů - a potom i ty rozumné návrhy nejsou mnohdy přijaty," konstatuje Klener.

Právě hloupost a nerozum některých návrhů byly za vstupem tohoto úspěšného lékaře a vědce do politiky - byl prvním polistopadovým ministrem zdravotnictví, dvakrát (neúspěšně) kandidoval do Senátu a v roce 2003 se o něm uvažovalo jako o prezidentském kandidátovi.

Aktuálně.cz: Do jaké míry se vy sám věnujete samotnému výzkumu? Kolik času vám zbývá na vyšetřování pacientů, jak to máte rozdělené?

Dalo by se to rozdělit asi do čtyř oblastí - výzkum jsem "vlastníma rukama" dělal do doby, než jsem byl vtažen do politiky, další oblastí bylo řízení výzkumu - byl jsem poslancem ČNR, kde jsem jako poslaneckou iniciativu předkládal zákon o české Akademii věd, protože to bylo v období, kdy hrozilo, že zanikne - můj návrh nakonec prošel na posledním zasedání.

Poté jsem byl ve vládní radě pro vědu a výzkum a působil také jako prorektor pro vědu na pražské Univerzitě Karlově, kde jsem koordinoval vědeckou činnost na Univerzitě Karlově.

Třetí oblastí byla pedagogika, včetně psaní knih a učebnic, a poslední oblastí potom byla ta léčebná - medicínu jsem samozřejmě neopustil a mýma rukama tak prošla řada pacientů.

A.cz: A co vaše politická kariéra?

Z politiky jsem brzy vycouval - byl jsem sedm měsíců ministrem, poté poslancem a poté jsem dvakrát neúspěšně kandidoval na senátora. Kromě toho jsem měl být také kandidátem na prezidenta, což jsem ale nepřijal.

A.cz: Co vás vůbec do politiky táhlo?

Co se týče Senátu, nechal jsem se přemluvit - i proto, že řada návrhů a zákonů z oblasti zdravotnictví mi přišla nerozumná a myslel jsem si, že v Senátu bych měl silnější hlas k tomu, aby se dalo některým hloupostem předejít nebo zabránit.

A.cz: Vzpomenete si na nějaké takové "problémové" návrhy?

Došlo třeba k úplnému rozbití systému postgraduálního vzdělávání lékařů, který byl u nás na velmi dobré úrovni, a vznikl chaos, který se dal dohromady až docela nedávno.

Další oblastí byla preventivní medicína - patřili jsme k nejproočkovanějším státům v Evropě. Chvíli se v tom nepokračovalo a teď se to začíná zase obnovovat - to jsou dva absolutně nesmyslné příklady rušení fungujících věcí.

A.cz: Co stálo za těmito rozhodnutími?

Často v tom byly nějaké osobní ambice, aby se někdo někam dostal, a to i za cenu odhlížení od základních principů - potom i ty rozumné návrhy nejsou mnohdy přijaty.

Měl jsem například v ruce posudky fundovaných odborníků vyjadřujících se k akreditaci lékařské fakulty v Ostravě - a tyto posudky se vyjadřovaly negativně, nicméně jim nakonec akreditační komise akreditaci udělila.

Přitom tam sice je vynikající nemocnice, ale lékařská fakulta je o něčem jiném - neměli tam (a doposud nemají) dostatek profesorů zejména v teoretických oborech. Ta akreditace se mi jevila předčasná, přesto se to politicky prosadilo.

Doposud jsme, myslím, měli dostatečný počet lékařských fakult - nicméně regionální politici chtěli mít fakultu i v Ostravě a nakonec se to i prosadilo, takže ne vždy tu hrají roli logické argumenty, ale mnohdy právě politika.

A.cz: A co se týče očkování?

To jsem nechápal - četl jsem třeba úvahy o tom, že je to proti lidským právům, že každý má právo na svobodné rozhodnutí, jestli nechá své děti oočkovat nebo ne, ale jak může laik posoudit užitečnost očkování?

Mnoho infekčních chorob u nás bylo vymýcených, ale poté opět začaly přibývat. Ale nesmysly se nedějí jen v medicíně.

Podívejte se: Na zhoubné nádory se umírá méně

A.cz: Jako bývalý člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace, sledujete její současnou činnost?

Ano, sleduji. Nedávno se obměnila...

A.cz: A co říkáte na její současné složení?

Myslím, že se vylepšila. Dříve tam byly velké námitky kvůli tomu, že jejími členy byli zejména reprezentanti průmyslové sféry...

A.cz: Ale v tomto ohledu se to zase nijak výrazně nezměnilo, mnozí tam jsou stále...

Jsou tam, ale přibyli k nim i další členové z oblasti věd o životě, a její celkové složení se tak vylepšilo. Nicméně na posouzení jejich činnosti je ještě brzy.

A.cz: Jak hodnotíte současné tendence ve financování výzkumu spočívající zejména v posilování podpory aplikovaného výzkumu / průmyslového vývoje?

Je mylné se domnívat, že základní výzkum není tak potřebný jako ten aplikovaný. Rozvoj základního výzkumu je totiž předpokladem pro to, aby se rozvíjel i výzkum aplikovaný.

Čili myslím, že nastala doba, kdy se začne více prostředků dávat také na výzkum, který třeba nepřináší okamžité výsledky, ale je strašlivě důležitý i pro posun v aplikovaném výzkumu.

A.cz: Považujete vládní radou chystaný krok založit agenturu pro medicínský výzkum za krok správným směrem? Je tu taková agentura potřeba?

Určitě ano - víte, bývaly tam rozpory v tom, že třeba Grantová agentura ČR nepřijímala některé výzkumné projekty proto, že je považovala za příliš aplikovaný výzkum, a interní agentura ministerstva zdravotnictví s tím, že jde o základní výzkum.

Jenže základní a aplikovaný výzkum se od sebe v biomedicíně nedají oddělit. Biomedicínský výzkum má svá specifika, která může vyřešit právě nová agentura, pokud se jí podaří obě větve výzkumu absorbovat.

A.cz: A jak se, jako bývalý prorektor pro vědu na Univerzitě Karlově, díváte na její současné směřování v této oblasti? Co třeba její mnohdy "bratrovražedný" boj s Akademií věd, zejména když přijde na finance?

Je to nesmysl, osobně jsem se angažoval pro zachránění akademie a měl jsem vždy dobré zkušenosti se spoluprací s ní. Pokud tam někdy vznikaly nesrovnalosti, nikdy to nebylo na úrovni samotných pracovníků, ale vedoucích špiček obou institucí.

Nicméně myslím, že současné vedení univerzity je nakloněno spolupráci s akademií; je to vidět například i na projektu BIOCEV, kde jsou obě instituce zapojeny.

autor: Jakub Novák | 31. 12. 2012 7:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama