Klener: V českém zdravotnictví rozhodují osobní ambice

Jakub Novák
31. 12. 2012 7:00
Aktuálně.cz přináší rozhovor s letošním laureátem České hlavy
Profesor Pavel Klener.
Profesor Pavel Klener. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - V českém zdravotnictví došlo v minulosti k nesmyslnému rušení fungujících věcí, nejlepším příkladem toho bylo odstoupení od povinného očkování.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká letošní laureát České hlavy, "tuzemské obdoby" Nobelovy ceny, onkolog Pavel Klener.

"Mnoho návrhů je vedeno pouze osobními ambicemi, aby se někdo někam dostal, a to i za cenu odhlížení od základních principů - a potom i ty rozumné návrhy nejsou mnohdy přijaty," konstatuje Klener.

Právě hloupost a nerozum některých návrhů byly za vstupem tohoto úspěšného lékaře a vědce do politiky - byl prvním polistopadovým ministrem zdravotnictví, dvakrát (neúspěšně) kandidoval do Senátu a v roce 2003 se o něm uvažovalo jako o prezidentském kandidátovi.

Aktuálně.cz: Do jaké míry se vy sám věnujete samotnému výzkumu? Kolik času vám zbývá na vyšetřování pacientů, jak to máte rozdělené?

Dalo by se to rozdělit asi do čtyř oblastí - výzkum jsem "vlastníma rukama" dělal do doby, než jsem byl vtažen do politiky, další oblastí bylo řízení výzkumu - byl jsem poslancem ČNR, kde jsem jako poslaneckou iniciativu předkládal zákon o české Akademii věd, protože to bylo v období, kdy hrozilo, že zanikne - můj návrh nakonec prošel na posledním zasedání.

Poté jsem byl ve vládní radě pro vědu a výzkum a působil také jako prorektor pro vědu na pražské Univerzitě Karlově, kde jsem koordinoval vědeckou činnost na Univerzitě Karlově.

Třetí oblastí byla pedagogika, včetně psaní knih a učebnic, a poslední oblastí potom byla ta léčebná - medicínu jsem samozřejmě neopustil a mýma rukama tak prošla řada pacientů.

A.cz: A co vaše politická kariéra?

Z politiky jsem brzy vycouval - byl jsem sedm měsíců ministrem, poté poslancem a poté jsem dvakrát neúspěšně kandidoval na senátora. Kromě toho jsem měl být také kandidátem na prezidenta, což jsem ale nepřijal.

A.cz: Co vás vůbec do politiky táhlo?

Co se týče Senátu, nechal jsem se přemluvit - i proto, že řada návrhů a zákonů z oblasti zdravotnictví mi přišla nerozumná a myslel jsem si, že v Senátu bych měl silnější hlas k tomu, aby se dalo některým hloupostem předejít nebo zabránit.

A.cz: Vzpomenete si na nějaké takové "problémové" návrhy?

Došlo třeba k úplnému rozbití systému postgraduálního vzdělávání lékařů, který byl u nás na velmi dobré úrovni, a vznikl chaos, který se dal dohromady až docela nedávno.

Další oblastí byla preventivní medicína - patřili jsme k nejproočkovanějším státům v Evropě. Chvíli se v tom nepokračovalo a teď se to začíná zase obnovovat - to jsou dva absolutně nesmyslné příklady rušení fungujících věcí.

A.cz: Co stálo za těmito rozhodnutími?

Často v tom byly nějaké osobní ambice, aby se někdo někam dostal, a to i za cenu odhlížení od základních principů - potom i ty rozumné návrhy nejsou mnohdy přijaty.

Měl jsem například v ruce posudky fundovaných odborníků vyjadřujících se k akreditaci lékařské fakulty v Ostravě - a tyto posudky se vyjadřovaly negativně, nicméně jim nakonec akreditační komise akreditaci udělila.

Přitom tam sice je vynikající nemocnice, ale lékařská fakulta je o něčem jiném - neměli tam (a doposud nemají) dostatek profesorů zejména v teoretických oborech. Ta akreditace se mi jevila předčasná, přesto se to politicky prosadilo.

Doposud jsme, myslím, měli dostatečný počet lékařských fakult - nicméně regionální politici chtěli mít fakultu i v Ostravě a nakonec se to i prosadilo, takže ne vždy tu hrají roli logické argumenty, ale mnohdy právě politika.

A.cz: A co se týče očkování?

To jsem nechápal - četl jsem třeba úvahy o tom, že je to proti lidským právům, že každý má právo na svobodné rozhodnutí, jestli nechá své děti oočkovat nebo ne, ale jak může laik posoudit užitečnost očkování?

Mnoho infekčních chorob u nás bylo vymýcených, ale poté opět začaly přibývat. Ale nesmysly se nedějí jen v medicíně.

Podívejte se: Na zhoubné nádory se umírá méně

A.cz: Jako bývalý člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace, sledujete její současnou činnost?

Ano, sleduji. Nedávno se obměnila...

A.cz: A co říkáte na její současné složení?

Myslím, že se vylepšila. Dříve tam byly velké námitky kvůli tomu, že jejími členy byli zejména reprezentanti průmyslové sféry...

A.cz: Ale v tomto ohledu se to zase nijak výrazně nezměnilo, mnozí tam jsou stále...

Jsou tam, ale přibyli k nim i další členové z oblasti věd o životě, a její celkové složení se tak vylepšilo. Nicméně na posouzení jejich činnosti je ještě brzy.

A.cz: Jak hodnotíte současné tendence ve financování výzkumu spočívající zejména v posilování podpory aplikovaného výzkumu / průmyslového vývoje?

Je mylné se domnívat, že základní výzkum není tak potřebný jako ten aplikovaný. Rozvoj základního výzkumu je totiž předpokladem pro to, aby se rozvíjel i výzkum aplikovaný.

Čili myslím, že nastala doba, kdy se začne více prostředků dávat také na výzkum, který třeba nepřináší okamžité výsledky, ale je strašlivě důležitý i pro posun v aplikovaném výzkumu.

A.cz: Považujete vládní radou chystaný krok založit agenturu pro medicínský výzkum za krok správným směrem? Je tu taková agentura potřeba?

Určitě ano - víte, bývaly tam rozpory v tom, že třeba Grantová agentura ČR nepřijímala některé výzkumné projekty proto, že je považovala za příliš aplikovaný výzkum, a interní agentura ministerstva zdravotnictví s tím, že jde o základní výzkum.

Jenže základní a aplikovaný výzkum se od sebe v biomedicíně nedají oddělit. Biomedicínský výzkum má svá specifika, která může vyřešit právě nová agentura, pokud se jí podaří obě větve výzkumu absorbovat.

A.cz: A jak se, jako bývalý prorektor pro vědu na Univerzitě Karlově, díváte na její současné směřování v této oblasti? Co třeba její mnohdy "bratrovražedný" boj s Akademií věd, zejména když přijde na finance?

Je to nesmysl, osobně jsem se angažoval pro zachránění akademie a měl jsem vždy dobré zkušenosti se spoluprací s ní. Pokud tam někdy vznikaly nesrovnalosti, nikdy to nebylo na úrovni samotných pracovníků, ale vedoucích špiček obou institucí.

Nicméně myslím, že současné vedení univerzity je nakloněno spolupráci s akademií; je to vidět například i na projektu BIOCEV, kde jsou obě instituce zapojeny.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

USA mají možná druhý případ koronaviru, Japonsko už jej potvrdilo

U texaského studenta, který navštívil čínské velkoměsto Wu-chan, je podezření na napadení novým koronavirem. Pokud se podezření potvrdí, půjde od druhý případ napadení virem způsobujícím zápal plic ve Spojených státech. Druhý potvrzený případ hlásí podle agentury Kjódó Japonsko.

Univerzitní student je v Texasu léčen s onemocněním dýchacích cest a je izolován doma. Zároveň jsou u něj prováděny testy na nově objevený koronavirus, který už v Číně zabil 18 lidí, z toho 17 ve Wu-chanu, který je ohniskem epidemie. První případ nákazy v USA byl oznámen ve středu ve státě Washington.

Japonské ministerstvo zdravotnictví mezitím potvrdilo druhý případ nákazy. Jde o čtyřicátníka, který v neděli do Japonska přicestoval z Wu-chanu. Nyní je muž hospitalizován.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 4 hodinami

Kvůli pádu muže do kolejiště večer nejelo metro na části linky B

Téměř čtyři hodiny nejezdilo ve čtvrtek večer metro mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Florenc na lince B. Kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk, provoz se podařilo obnovit až necelou hodinu před půlnocí, vyplývá z informací na webu pražského dopravního podniku. Asi čtyřicetiletý muž srážku se soupravou metra nepřežil. Lidé v daném úseku museli na tramvaj, jít pěšky nebo využít jinou linku metra. Na místě zasahovali záchranáři, hasiči pražského dopravního podniku a policisté.

"Bohužel i přes rychlý zásah naší posádky utrpěl muž ve věku zhruba 40 let zranění neslučitelná se životem, na místě zemřel," řekla ČTK mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová.

Metro jezdilo bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most, v centrální části linky B byl provoz zastaven. Náhradní autobusy dopravce nezavedl, lidem doporučil využít tramvaje, hlavně linky 3 a 5, či přestup z tramvají na linku metra C.

Zdroj: ČTK
Další zprávy