"Člověk, který tohoto nedbá, se pak nemůže divit, že je trestán výrazně přísněji," řekl Angyalossy v rozhovoru pro ČTK. V obecné rovině ani u drobných krádeží v nouzovém stavu nevidí důvod k mimořádnému snižování trestů pod dolní hranici zpřísněné trestní sazby.
"Aby jenom proto, že se jim nepodařilo ukrást něco cennějšího, tak aby soudy šly pod sazbu? Já myslím, že to by zase nebylo spravedlivé vůči ochraně majetku poškozených," uvedl Angyalossy. Vychází i ze své soudcovské zkušenosti z projednávání trestných činů spáchaných v době katastrofálních povodní na Moravě.
Cílem zpřísněné sazby v nouzovém stavu je předcházet rabování a dalšímu zneužívání situace, kdy je ochrana majetku komplikovaná anebo přímo nemožná, a kdy stát potřebuje pořádkové složky nasadit jinde, míní předseda Nejvyššího soudu. Spíše než o hodnotu ukradených věcí jde o princip a signál vyslaný směrem k potenciálním pachatelům. "Ty tresty se mohou zdát přísné, ale myslím, že za takové situace přísné nejsou," řekl Angyalossy, ke konkrétním případům se však nevyjadřoval.
Některá soudní rozhodnutí v posledních měsících vyvolala pozornost veřejnosti. Soudy v Brně například recidivistovi pravomocně vyměřily za krádež salámu a krabicového vína dva roky a dva měsíce vězení. Jiný pachatel dostal 1,5 roku vězení za krádež pěti housek.
Nejvyšší státní zastupitelství už v březnu upozornilo na to, že vyhlášení nouzového stavu má výrazné dopady v trestněprávní rovině, kdy lze u některých činů použít přísnější trestní sazby. Týká se to šíření nakažlivé lidské nemoci, ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty, krádeže, zpronevěry, podvodu, lichvy a šíření poplašné zprávy.
Nouzový stav kvůli koronaviru trval od 12. března do 17. května. Platil zákaz veřejných i soukromých akcí, vstupu veřejnosti do sportovních a kulturních zařízení, zakázán byl provoz restaurací i některých obchodů.
