Praha - Za jednoho z hlavních viníků konce projektu Kaplického chobotnice na Letné označuje bývalý ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek pražského primátora Pavla Béma. Píše o tom ve své připravované knížce Střepiny chobotnice - Národ sobě, jejíž rukopis má Aktuálně.cz k dispozici.
Ježek se hned na několika příbězích snaží doložit, jak jej pražský primátor po mnoha jednáních o stavbě knihovny nakonec vždy podrazil. Připomíná, že Bém byl zprvu projektem nadšen. Obrat podle Ježka nastal po kritice projektu z úst prezidenta Václava Klause a ředitele Národní galerie Milana Knížáka.
"Pavel Bém byl po celou tu dobu v nelehké situaci, musel se vyrovnávat s vlivy, které na samotnou knihovnu přímo nedosáhly. V posledním roce jsem na něj měl často vztek, dneska mi je ho už jenom líto," píše Ježek v knize, která vyjde začátkem března v nakladatelství Daranus.
Podraz první: smlouva na pozemek
Projekt nové knihovny na Letné shořel zejména pro to, že se knihovně nepodařilo se s Prahou dohodnout na koupi pozemku.
Ježek ve své knížce obsáhle popisuje, jaké peripetie prodej půdy provázel. Ačkoliv pražští zastupitelé s prodejem pozemků na knihovnu souhlasili a příslib dal Ježkovi sám Pavel Bém, Praha nakonec smlouvu nikdy nepodepsala.
| Pokus o záchranu blobu na Letné nevyšel. Bém řekl ne |
"Až do vyhlášení výsledků architektonické soutěže mne to (otálení s podpisem smlouvy- poz. red.), přiznávám, ze tří důvodů nijak netrápilo: nečekal jsem zradu partnera, probíhalo schvalování změny územního plánu (proč tedy nepodepsat smlouvu s již nově vymezenými pozemky) a do vyhlášení vítěze jsme s pozemkem nijak pracovat nepotřebovali. Koncem ledna 2007 navíc Rada přijala Programové prohlášení povolebního vedení města, ve kterém se dnešní pražská vláda explicitně dobrovolně zavazuje podporovat stavbu nové budovy Národní knihovny. Po vyhlášení výsledků soutěže jsme ovšem smlouvu urgovali mnohokrát: dopisy, maily, telefony a při osobních setkáních - vše bez jakéhokoli výsledku," napsal Ježek ve své knize.
Podraz druhý: Kaplický? Tak to ne
Bém se až do vyhlášení výsledků architektonické soutěže k záměru postavit knihovnu na Letné stavěl vždy pozitivně. Ježek to v knize dokládá jedním z mnoha jeho citátů.
"Hlavní město v tomto mimořádném projektu není v pasivní úloze. Praha nejen prodala Národní knihovně potřebné pozemky za symbolickou cenu (nikdy se tak nestalo - pozn,. red.), ale je důležitým partnerem projektu i nadále," prohlásil poté, co Kaplický zvítězil.
Následovalo ale zásadní odmítnutí Kaplického projektu jak pražskou ODS, tak i prezidentem Václavem Klausem. Bém pak v říjnu 2007 změnil na Kaplického chobotnici názor.
„Kaplického návrh považuji za nesmírně zajímavou architekturu, nicméně umístění téměř do centra Pražské památkové rezervace (pozemek je kilometr od její hranice - pozn. autora) za nešťastné. V bezprostřední blízkosti Hradu chobotnici skutečně nepotřebujeme." vstoupil do debaty Pavel Bém a překvapivě dodal: „Už tři měsíce hledáme jinou lokalitu. V úvahu připadají Prosek, Letňany či pankrácká pláň."
Události nabíraly rychlý spád a Bémovi už šlo prý o jediné: definitivně se s tímto projektem v Praze rozloučit. "Když jsem se mu pokoušel dovolat, nebral telefon a na opakované esemseky odpověděl následující pondělí 15/10 2007 lakonicky: Myslím, že už jsme za zenitem," popsal Ježek říjnové události, které projekt nové budovy provázely.
Podraz třetí: Bém a Tým Národní knihovny
Ježek v knížce popsal, jak se přes všechny půtky s pražským primátorem přeci jen na něčem shodli. Bylo to vytvoření Týmu Národní knihovna, který měl posoudit všechny námitky vůči projektu. Skládal se z týmu památkářů, architektů a právníků.
Právníci na první společné schůzce deklarovali, že v projektu se může pokračovat, byť jasně vymezili možná rizika s tím spojená.
| Známe tajné závěry právníků: Kaplického blob je riziko |
"V té chvíli už byl Bém a jeho lidé pravděpodobně rozhodnuti vrátit se k zápornému postoji ke stavbě. Taktikou mělo být protahování práce Týmu, kam až to půjde - co ve veřejném prostoru nakonec nevyšumí… Trojským koněm se mu v právní komisi stal zejména Karel Muzikář, který posléze podával médiím (zejména MfDNES) zkreslené informace o práci komise (své postoje zaměňoval za závěry skupiny), ačkoli se právníci dohodli, že s novináři komunikovat nebudou," popsal Bémovo zasahování do projektu knihovny Ježek.
Tým nakonec svoji práci ukončil, ministerstvo kultury ale ještě požádalo o přezkoumání soutěže antimonopolní úřad, čímž se proces přípravy stavby knihovny opět protáhl.
I za podáním ÚHOS vidí Ježek zradu primátora. Na antimonopolní úřad se obrátil 1. náměstek ministra kultury František Mikeš, kterého Ježek v knize označil za "k čemukoli svolný vykonavatel Bémovy (z)vůle".
| Jde o selhání politiků? Co napsali blogeři o knihovně |
